Jakých údajů si všímat a které informace vyžadovat?

Prodávající musí podle platného zákona zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo, viditelně a srozumitelně označené:

– názvem výrobku,

– názvem výrobce (dovozce, dodavatele),

– údaji o hmotnosti, nebo množství, či velikosti, případně dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, případně užití,

– údaji o složení materiálu, jde-li například o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštních předpisů povinnosti označení nepodléhají,

– údajem o datu minimální trvanlivosti, jde-li o potravinářské výrobky, popřípadě údajem o datu použitelnosti, jde-li o potravinářské výrobky, podléhající rychlé zkáze,

– porušována bývá zásada viditelnosti – příliš malé písmo, anebo jen známé “výtlačky” v okrajích balení.

Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachovávána zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s tím seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.

– Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji (vyjmenovanými Zákonem o ochraně spotřebitele) jiným vhodným způsobem; například popiskou na regálu či vývěskou.

– Pokud jsou informace poskytovány písemně, musí být v českém jazyce.

– Prodávající je povinen jednoznačně informovat spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb platné v okamžiku nabídky. (Podrobnosti uvádí § 10 a § 12 Zákona o ochraně spotřebitele.)

Kupuje-li spotřebitel balenou potravinu, má právo se z obalu dozvědět:

– jméno výrobce a adresu jeho sídla, jde-li o právnickou osobu, či údaj o trvalém pobytu výrobce či místě podnikání, jde-li o fyzickou osobu,

– u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,

– údaj o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by nesprávným skladováním mohla být narušena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou či deklarovaná výrobcem,

– případně informaci, zda jde o potravinu pro zvláštní výživu, údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, o riziku nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy atd.

Všude, kde je spotřebitelům nabízena k nákupu nebalená potravina, má prodávající povinnost viditelně umístit alespoň tyto písemné údaje:

Název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanovených vyhláškou, údajem o množství výrobku (hmotnosti), datum použitelnosti, nebo datum minimální trvanlivosti, informaci o riziku nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy, o ošetření potravin ozářením ultrafialovým nebo ionizujícím zářením, či potraviny vyrobené ze suroviny takto ozářené.

Značení potravin řeší zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., v platném znění. Podrobnosti upravují vyhlášky příslušných ministerstev.

Informace bezprostředně se dotýkající spotřebitelů jsou průběžně zveřejňovány na internetovém serveru Svět spotřebitelů.

Při nákupu každého zboží je důležitým údajem, o který se nezapomeňme zajímat, délka záruční doby.

Záruční dobu (záruku) definuje Občanský zákoník v souvislosti s odpovědností prodávajícího, jenž odpovídá za vady, které má prodaná věc při převzetí kupujícím, neboť – jak je zákonem stanoveno – nejde-li o věci, které se rychle kazí, nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, jež se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Délku záruční doby určuje v § 620 Občanský zákoník a to takto:

· záruční doba je 24 měsíců, avšak u zboží vyrobeného do 1. ledna 2003 se při prodeji v obchodě mohou použít ustanovení o záruční době podle dosavadních právních předpisů, tj. záruční doba v délce šesti měsíců, nejdéle však do 31.12.2003;

· jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní;

· u prodeje krmiv tři týdny;

· u prodeje zvířat šest týdnů.

Nejrychleji se znehodnocují potraviny. Rychle zkazitelné potraviny nemají záruční dobu žádnou. Pokud však zákazník zjistí vadu, kterou měly už při zakoupení (např. cizí předmět v pečivu či uzenině), je třeba ji reklamovat do 24 hodin.

Záruční doba začíná běžet okamžikem převzetí věci kupujícím.

Užitečným pomocníkem spotřebitele při výběru zboží jsou četné symboly a značky, jež bývají výrobkům propůjčeny, splňují-li stanovená kritéria. K těm známějším patří značky Ekologicky šetrný výrobek, Czech made, Shoda výrobku s normou aj. Od roku 1997 zavedla dobrovolnou certifikaci dětské obuvi Česká obuvnická asociace, podobně sdružení SOTEX prosazuje pro označování textilu svoji značku QZ. Současně se však objevuje i mnoho různých dalších značek i “značek” kvality. Mnohé z nich rády budí dojem světovosti, ale ve skutečnosti jde jen o “určitý druh” reklamy, která počítá s naivitou českého zákazníka. Některým značkám navíc bohužel stále někteří čeští spotřebitelé mylně přikládají jiný význam, než jaký fakticky mají.

O každé nám neznámé značce bychom měli získat od prodávajícího věrohodnou informaci; zejména, kdo značku udělil, jaký kritéria či podmínky byly splněny a zda se na jejím udělení podílela nezávislá instituce, nebo spotřebitelská organizace. Podle toho si pak udělejme sami vlastní názor.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003