Jak dobře nakoupit (a minimalizovat spotřebitelská rizika)?

Čím je zboží nebo čím jsou služby zbytnější, o to více se prodávající a dodavatelé se svou nabídkou předbíhají. Roli hraje i růst cen, inflace, nerovnoměrnost vývoje ekonomiky, nedostatky v rychle se měnící legislativě.

· Leckdy se spotřebitel ocitne v situaci, kdy je ošizen na jakosti či ceně.

· Při reklamaci vady zboží nebo služby si opakovaně ověřil, že žádný státní orgán nemůže řešit vzniklý spor s prodávajícím, jen ho odkáže na soud, což v jeho očích znamená nejen další náklady, ale i časovou ztrátu a nové starosti.

· Kromě velkých podrazů dotírají na spotřebitele i drobné a často vůbec neřešené krádeže.

· Lehko vzniká atmosféra napětí a nevraživosti mezi prodávajícími a spotřebiteli, ve které pak nejsou výjimkou ani různé slovní útoky a arogance z obou stran pultu.

Jak v takové situaci minimalizovat spotřebitelská rizika?

Těžko poradit univerzální lék. Zkušenosti ze světa však ukazují, jak užitečné je pro všechny zúčastněné, aby mezi výrobci, prodávajícími či dodavateli služeb na jedné straně – a spotřebiteli na straně druhé vládly dobré vztahy a aby státní i nestátní instituce v zájmu prosperity občanské společnosti přispívaly svými opatřeními k upevnění morálky, cti, práva a spravedlnosti. Pouze sebevědomý a vzdělaný spotřebitel, jako informovaný a rovnoprávný subjekt trhu, je schopný ochránit si své zájmy a svá práva, přičemž v oblastech, kde jednotlivec na svou obranu nestačí, mu slouží jeho občanská spotřebitelská organizace.

Spotřebitel, který si osvojil základní znalost Zákona o ochraně spotřebitele, příslušných paragrafů Občanského zákoníku (§ 619 a následující), případně dalších právních předpisů, se právem bude na trhu chovat sebevědoměji.

Sebevědomý spotřebitel také dobře ví, že každá reklamace vadného zboží nebo služby znamená komplikaci. Snaží se proto nakupovat tak, aby podobné riziko omezil na minimum:

· Nákupy pečlivě promýšlí předem.

· Vyhýbá se pokušení vyřizovat objednávky ve spěchu a v povznesené náladě.

· Odolává touze vlastnit co nejrychleji vyhlédnuté zboží.

· Také služby objednává s rozvahou, upřednostňuje písemnou formu smlouvy a dbá, aby smluvní podmínky pamatovaly na všechna pravděpodobná rizika; s každou smlouvou se před podpisem pečlivě seznámí.

Úspěšný a v důsledku spokojený bude spotřebitel, jenž se stále učí rozumět metodám, kterými prodávající líčí na jeho peněženku.

Zákazníci se rádi nechávají zlákat k nákupu zbožím umístěným:

· ihned u vchodu po pravé straně;

· ve výši jejich očí;

· u pokladny.

Odtud na slabou vůli spotřebitelů útočí cukrovinky, hračky, dárkové předměty, kuřácké potřeby a další svůdné nicotnosti. Základní potravinářské zboží, které koupí každý, bývá naopak na méně nápadných místech až za regály s ostatní nabídkou.

· Leckoho dodnes umí splést bombastická reklama, někdy dokonce až podvodná a klamavá.

· Oblíbenou formou nátlaku jsou “výhodné cenové nabídky”: nižší nová cena napsaná vedle výrazně přeškrtnuté ceny staré. Přitom nová cena bývá leckdy vyšší než běžná cena v jiném obchodě.

· Lákavý obal často slibuje víc, než kolik se ukrývá uvnitř.

· V popředí regálu někdy číhá na nepozorného zákazníka zboží, kterému končí (nebo dokonce už skončila) záruční doba.

· Údaj o záruční době překrývá pečlivě přelepená cenovka.

· Zboží nabízenému prodávajícími v blízkosti nádraží a stanic jiných dopravních prostředků často chybí údaj o ceně v okamžiku nabídky.

· V hypermarketech nejsou vzácností případy, kdy se liší cenovka na regálu od ceny účtované pokladnou a spotřebitel má právo v takovém případě trvat na ceně sdělené v okamžiku nabídky.

Jaká obecná doporučení pro úspěšný nákup tedy stanovit?

· Podle nakupovaného druhu zboží či služby se konkrétní rizika mohou lišit, je však mnoho situací, ve kterých si spotřebitel ověřuje, že je slabší stranou kupní smlouvy.

· K situacím, při nichž bývá spotřebitel nejčastěji poškozován, je stanovení ceny váženého zboží, podávání nedostatečných či zavádějících informací v okamžiku nabídky, stanovení celkové ceny nákupu u pokladny a vracení peněz zejména na bankovky vyšších hodnot.

· Sdružení obrany spotřebitelů ČR eviduje konkrétní příklady poškozování spotřebitelů.

· Své vlastní poznatky sdělujte nejen svým známým, ale i širšímu okruhu spotřebitelů například prostřednictvím své spotřebitelské organizace. Vkládat je můžete například do Databáze spotřebitelských zkušeností, kterou zprovoznilo a spravuje SOS na informačním serveru Svět spotřebitelů (www.spotrebitele.info).

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003