Jaké jsou prostředky pro domácí čištění z ekologického hlediska přijatelné?

Podstatné komponenty vyskytující se téměř ve všech čistících prostředcích jsou tyto: tenzidy, změkčovadla a další pomocné látky jako: komplexotvorné látky, regulátory (inhibitory) pěnění, emulgátory, konzervační látky, rozpouštědla, barviva a aromatické látky (parfémy). Ve speciálních čistících prostředcích se vyskytují další chemikálie – kyseliny a louhy ( žíraviny).

Pro čištění v domácnostech, které má být hygienické a zároveň šetrnější k životnímu prostředí postačí několik málo prostředků: mazlavé (tekuté) mýdlo nebo víceúčelový čistící prostředek, ocet, čistící prášek, líh k čištění skla a prostředek na mytí nádobí. Výbavu doplňují pomůcky – tedy kartáče, kousky kůže (semiš – jelenice), houby a žínky (např. z bobulí tykvovité rostliny lufy, které pak lze kompostovat), čistící hadříky ze syntetických mikrovláken (pro mechanické čištění bez chemikálií) a pomůcky k mechanickému čištění odpadů.

Většiny speciálních čistících prostředků se lze bez problémů zříci, pokud provádíme čištění pravidelně a nečistoty odstraňujeme bezprostředně po jejich vzniku. Často jsou tu alternativy šetrnější k životnímu prostředí:
– troubu lze po pečení, ještě když je teplá, vytřít vodou a prostředkem na mytí nádobí či jiným šetrným přípravkem. Tvrdší spečeniny je dobré nechat odměknout přes noc.
– přípravky na čištění oken lze nahradit levnějším čisticím roztokem, který si můžeme sami připravit z vody, menšího množství lihu bez pyridinu a malé dávky prostředku na mytí nádobí.
– i ty největší nečistoty v koupelně a kuchyni lze odstranit šetrnými čistícími prostředky pro mechanické čištění, víceúčelovými čistícími prostředky či zředěným octovým roztokem – a to s pomocí mechanických pomůcek. Mnohé speciální prostředky se tak stanou zbytečnými.
– povlaky stříbrných příborů lze vyčistit v lázni z horké slané vody a hliníkové fólie (alobalu). Alobal lze pak znovu použít. Nejsou zde potřeba prostředky pro cídění stříbra, jejichž používání je povážlivé.

Mazlavá a tzv. neutrální mýdla jsou pro použití v domácnosti z pohledu přírodního koloběhu nejvhodnější, neboť surovinami jsou živočišné tuky, rostlinné oleje a draselný mydlářský louh, které se v přírodě vyskytují dostatečně. V odpadních vodách se působením bakterií za přítomnosti kyslíku rozloží za relativně krátkou dobu a beze zbytku na vodu, oxid uhličitý a soli. Mazlavé mýdlo by mělo být nebělené a nepřibarvované. Je velmi citlivé na tvrdost vody. V tvrdé vodě se sráží v podobě vloček a vzniká vápenné mýdlo. Aby se dosáhlo stejného čistícího účinku, musí být dávkování pro tvrdou vodu o něco vyšší. Vzhledem k volným zbytkům draselného louhu reaguje mazlavé mýdlo velmi zásaditě, což může způsobit vyluhování pleti a citlivých povrchových ploch (např. linolea). Neodborné používání mýdlových čistících prostředků může vést k poškození citlivých povrchových ploch ze dřeva, kovu či s lakovými nátěry.

Ocet lze používat jak k čištění, tak k odstranění vodního kamene. Požadovaná koncentrace závisí na vápenitosti vody, k čištění je rozumné ředit jeden díl octa dvěma díly vody. Při velké koncentraci (např. octové esence s obsahem kyseliny 15-25 %) je třeba pracovat opatrně a dodržovat potřebná opatření.

Tekuté čistící prostředky pro úklid a emulze obsahují měkká a velmi jemnozrnná čistící tělíska, která jsou obzvláště vhodná pro šetrné očištění různých materiálů. Dalšími součástmi jsou voda (více než 40%), dále pak zahušťovací prostředky a aromatické přísady, které zbytečně zatěžují odpadní vody i zdraví člověka. Pro čističky odpadních vod mohou být problematické i použité tenzidy (aktivní čistící látky).

Výhodou práškových čistících prostředků je, že se z 85-95 % skládají z vlastních účinných látek, tedy čistících tělísek. Zvláště šetrné k životnímu prostředí jsou ty výrobky, které neobsahují žádné substance s chlórovými vazbami, těžko odbouratelné tenzidy a syntetická barviva či aromatické látky (parfémy). Jako vhodné lze označit též produkty, které sestávají převážně z měkkých čistících částic a dále z malého podílu mýdla, popřípadě i z rostlinných olejů a sody.

Přípravky pro odvápnění lze v obchodní síti zakoupit v podobě koncentrátu nebo vodného roztoku. Jejich hlavní složku tvoří kyseliny. Jsou používány: kyselina chlorovodíková, fosforečná, mravenčí, citrónová, vinná. Kyseliny jsou zdraví nebezpečné, hrozí zde nebezpečí poleptání pokožky a sliznice či podráždění cest dýchacích. Jejich požití může vést k poškozením ohrožujícím život.

Speciální čisticí prostředky a zvláště chemické prostředky na čištění odpadů pro použití v domácnostech mohou být vzhledem k obsaženým chemikáliím pro životní prostředí problematické. Mohou ohrozit i zdraví. Jejich zbytky většinou musí být zařazeny do nebezpečného odpadu. Stejně dobrých výsledků lze při čištění docílit rovněž s pomocí méně problematických běžných čisticích prostředků a mechanických pomůcek či tradičních domácích receptů.

Výrobky z mikrovláken se vyznačují vláknitou strukturou a s ní spojenými speciálními mechanickými čisticími účinky. Ty jsou lepší než u běžných hadrů na čištění a šetrnější než u mycí houby. Potenciální úspory čisticích prostředků – umožněné tímto mechanickým působením – vytvořily hadříkům z mikrovlákna image ekologických výrobků.

Žínky z mikrovláken bývají z viskózy, polyesteru nebo polyamidu, s možností příměsi bavlněných vláken. Zatěžují životní prostředí stejně tak jako běžné oděvní textilie z těchto umělých vláken, ale mají dlouhou životnost, takže jejich likvidace není častá.

Žínky vyrobené z tykvovitých bobulí lufy mají tu výhodu, že pocházejí z obnovitelné suroviny. Jsou šetrné k životnímu prostředí, pokud byla při pěstování dostatečně zachována ekologická kriteria. Žínky z lufy mohou vzhledem ke svým dobrým mechanickým čisticím účinkům pomoci uspořit rovněž čisticí prostředky. Jsou šetrné i z hlediska jejich likvidace, neboť je lze kompostovat.

Doporučení
– Prostředky pro mechanické čištění je dobré používat všude tam, kde je to možné (kde nehrozí poškození povrchu). Mechanický účinek totiž vždy umožní snížit množství i “sílu” jinak nutných chemických látek.

– Pro čištění v domácnostech, které má být hygienické a zároveň šetrnější k životnímu prostředí postačí několik málo prostředků: mazlavé (tekuté) mýdlo nebo víceúčelový čistící prostředek, ocet, čistící prášek, líh k čištění skla a prostředek na mytí nádobí.

– Též čistící prostředky, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, je třeba používat pokud možno zřídka a v malých dávkách.

– Speciální přípravky pro odstranění vodního kamene, které lze běžně dostat na trhu, je možné nahradit potravinářským octem. Ten je šetrný k životnímu prostředí a nepoškozuje zdraví člověka.

– Vyhněte se použití speciálních chemikálií pro uvolnění ucpaných odpadů.Metody mechanického čištění odpadů – jako např. použití vzduchové tlakové pumpy, odsávače trubek, zvonu či spirály nebo odmontování kolena odtokové roury – jsou ekologické a velmi účinné. Ovšemže je třeba dbát také na prevenci ucpávání odtoku.

Další podrobnosti k tématu hledejte na www.ekoporadna.cz.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003