Jaký je vztah různých typů pracích prášků, mýdel a avivážních prostředků k životnímu prostředí?

V běžných prášcích na praní se používá plnidlo (nejčastěji síran sodný). Tato přísada však nevykazuje přímý vliv na účinnost praní. Tzv. kompaktní prací prostředky se vyrábějí jinou (novější) technologií a plnidla neobsahují. Navíc jsou zásadně bezfosfátové. Bohužel jsou na českém trhu dosud zcela nedostatečně zastoupeny.

Dobrý kompromis mezi požadovanou kvalitou praní a co možná nejmenším zatěžováním životního prostředí představují v současné době prášky tzv. stavebnicového systému. Odděleným dávkováním nejméně tří složek pracího prostředku (základního přípravku, změkčovací látky a bělicí látky) lze při správném používání v porovnání s univerzálními pracími prostředky podstatně snížit zatížení vod škodlivými látkami. U univerzálních pracích prostředků je nutno pro tvrdou vodu zvýšit dávkování, a to pro všechny složky. Vedle požadovaného zvýšeného množství změkčovacích látek se tedy odpovídajícím způsobem přidávají rovněž další chemikálie, což však pro účinnost praní není vůbec nutné a dochází tak ke zbytečnému a nežádoucímu zatížení odpadních vod. Přestože se na našem trhu se ještě prášky tzv. stavebnicového systému nevyskytují, je dobré se s nimi seznámit, neboť je lze pro praní šetrné k životnímu prostředí doporučit jako optimální.

Mýdla jsou relativně dobře biologicky rozložitelná. Vzhledem k tomu způsobují mýdla ve srovnání s jinými pracími prostředky jen malé zatížení vod.

Prací prostředky pro pestré a barevné prádlo neobsahují žádná bělidla, tedy žádné sloučeniny bóru s příslušnými stabilizátory a aktivátory a žádné opticky zjasňující látky. Množství tenzidů je zde však obecně o něco vyšší než u běžných pracích prostředků. Pro normální případy praní jsou “univerzální” právě prostředky pro barevné prádlo, nikoliv prášky, jež jsou jako univerzální označovány na trhu. Prostředky pro pestré a barevné prádlo jsou speciální a vzhledem k obsaženým enzymům by se neměly používat pro vlnu a hedvábí.

Používání avivážních prostředků bychom se měli zříci. Pro vlastní proces praní a čištění nejsou nezbytné a způsobují značné znečišťování životního prostředí. Mohou vyvolávat podráždění (iritaci) citlivé pokožky. To platí i pro pomocné přípravky obsahující aviváže, které jsou určeny pro sušení prádla. Nejdůležitější účinnou látkou v avivážních prostředcích kationické tenzidy, které ve vodě vytvářejí pozitivně nabité ionty. Ty při posledním procesu máchání obalí vlákna tkaniny, přičemž se prádlo jeví měkčí a u syntetických textilií je zabráněno elektrostatickému náboji. Prádlo ošetřené aviváží však má nižší schopnost vsakovat vodu a při následujícím procesu praní je potřebný další dodatečný prací prostředek, aby kationické tenzidy z prádla opět odstranil. Jako problematická se dále jeví skutečnost, že od doby zavedení avivážních prostředků podstatně stoupá počet ekzematických kožních onemocnění.

Používání aviváží je rovněž spojeno s produkcí velkého množství zbytečného odpadu z obalů, který zatěžuje životní prostředí.

Doporučení
– Používejte výhradně bezfosfátové prací prostředky. jestliže složení pracího prostředku či obsah fosfátů není z informace na balení zcela zřejmé, raději se výrobku vyhněte.
– Prací prostředky nesoucí značku “Ekologicky šetrný výrobek” jsou vždy bezfosfátové.
– Mýdlo a mýdlové prací prostředky používejte alespoň na ruční praní a při praní za vyšších teplot.
– Kompaktní prací prostředky představují pohodlnou a v zásadě velmi ekologicky šetrnou volbu.
– Ve většině případů je vhodnější použít k praní v automatické pračce prostředky určené pro barevné prádlo. Ty neobsahují bělidla, která nejsou až na výjimky potřebná.
– Avivážní prostředky nepoužívejte.
– Lepší je sušit prádlo ve vzdušné místnosti nebo venku.

Tipy pro ekologické chování při praní
– Při praní v pračce dáváme pozor na optimální vytížení.
– Prádlo předem roztřídíme podle barvy a stupně znečištění.
– Nepoužíváme předpírku.
– Jednotlivé skvrny je vhodné ošetřit předem.
– Silně znečištěné prádlo odmočíme při přerušení pracího programu nebo ve speciálním programu pro namáčení.
– Pereme za co nejnižších teplot. Vyvařování provádíme jen ve zvláštních případech – např. u prádla nemocných osob.
– Věnujeme velkou pozornost výběru pracího prášku – používáme prášky (nebo logiku) tzv. stavebnicového systému. Je-li stavebnicový systém nedostupný, zvolíme kompaktní prací prášek , nebo bezfosfátový prací prášek pro barevné prádlo.
– Prací prášky dávkujeme podle tvrdosti vody. Většinou stačí nejnižší doporučené dávkování.
– Opticky bělicí prostředky používáme jen na zašedlé bílé textilie nebo na silně znečištěné prádlo.
– Pro životní prostředí je méně zatěžující, pokud použijeme jako základní prací prostředek přípravek pro barevné prádlo, který pro bílé či hodně špinavé prádlo kombinujeme s bělící látkou, dávkovanou odděleně.
– Vyhneme se používání aviváží a jiných pomocných přípravků, např. Pro lepší schnutí prádla. Pro kvalitní sušení prádla nejsou nezbytné žádné speciální přípravky. Nepříjemnému – tvrdému – omaku látek lze zabránit tradičními osvědčenými postupy: Prádlo dobře vyždímáme a sušíme ve vzdušné místnosti či na vzduchu venku. Pomůže rovněž důkladné protřepání prádla ve směru vlákna před pověšením.
– Prací prášky dávkujeme přímo do bubnu s pomocí speciálních nádobek, nebo volně např. v kapesníku.
– Oděvy z přírodních vláken se po vyvětrání stanou opět svěží. Nemusíme je prát tak často jako syntetické textilie, které rychleji vstřebávají tělesný pach a špínu.
– Nepereme v dobách špičkové zátěže v zásobování elektrickým proudem (9-12, 16-19 hodin).

Další podrobnosti k tématu hledejte na www.ekoporadna.cz.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003