Jak pomoci zraněným a handicapovaným volně žijícím živočichům?

Při jakékoliv manipulaci s ohroženými živočichy podle zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395 je třeba povolení orgánů ochrany přírody (referátu životního prostředí okresního úřadu, správy chráněné krajinné oblasti, správy národního parku, Ministerstva životního prostředí ČR).

Při manipulaci s volně žijícími handicapovanými živočichy může dojít k přenosu infekce na člověka. Volně žijící živočichové jsou nositeli celé řady ekto- a endoparazitů, kteří mohou člověku způsobit zdravotní komplikace.

Nalezneme-li opuštěné ptačí mládě- rozhlédneme se, zda v okolí nejsou jeho rodiče – některá mláďata se od vylíhnutí pohybují s rodiči mimo hnízdo a mohou se zatoulat, mláďata některých ptáků se v době opuštění hnízda rozptýlí po okolí a v klidu vyčkávají příletu rodičů – v takových případech mládě nemusí být opuštěné, rodiče se k němu mohou vrátit.
Nalezneme-li holátko či zpola opeřené ptáče, hledáme hnízdo, z něhož vypadlo, a vrátíme mládě zpět; rodiče je opět přijmou.
Nalezneme-li mládě již poletující, vysadíme je na vyvýšené místo, popř. je přeneseme na místo méně frekventované.
Nalezneme-li mládě zraněné, prochladlé či vyhublé, opakovaně sedící na zemi či zoufale pobíhající a naříkající, ihned je odchytíme a co nejdříve vyhledáme pomoc nejbližší stanice pro záchranu handicapovaných živočichů. Není-li možné zajistit odbornou pomoc ihned, poskytneme mláděti vhodné ubytování a krmení. To je poskytneme klidné, teplé a suché místo.) Ke krmení je obecně vhodná směs vejce natvrdo, tvrdého tvarohu a mrkve (vše jemně nastrouhané), strouhanky či ovesných vloček a jemně sekaných kopřiv.

Vždy respektujeme přirozené ekologické nároky daného druhu!!

Pro mláďata sov a dravých ptáků je vhodné- libové syrové maso drůbeží, králičí či koňské nebo hovězí srdce, vše krájené na kousky velikosti hrachu.

U zraněných ptáků se pokusíme zlomeniny jednoduchým způsobem fixovat, otevřené rány desinfikovat.

U savců platí důležitá zásada:

Nápadně krotce se chovající dospělé divoké savce, zejména šelmy, nikdy nechytáme a nesnažíme se je zachraňovat (ve většině případů jde o zvířata nakažená vzteklinou, která je přenosná na člověka a velmi nebezpečná) – o nálezu či pozorování takového zvířete je nejlepší uvědomit místní veterináře nebo pracovníky okresní hygienické stanice, popř. myslivce (ti podle okolností buď zvířeti pomohou nebo mu zkrátí utrpení).

V případě nálezu mláďat savců je lépe se k nim nepřibližovat, protože většina divokých matek svoje mláďata opouští a navštěvuje je jen několikrát za den, taková mláďata nejsou opuštěná ani osamělá, matka je obvykle nablízku a v případě potřeby jim pomůže Normální zdravé mládě (např. srnče, zajíček) leží přitisknuté k zemi, spoléhá na své ochranné zbarvení, snaží se nevzbudit pozornost, při náhlém vyrušení se pokouší uniknout. Takovému mláděti se obloukem vyhneme, a vyvarujeme se, abychom se ho dotkli a zanechali na něm svůj pach, který by mohl jeho matku polekat a odradit od mláděte.

Pomoc poskytneme tehdy, jestliže nalezneme nidikolní savčí mládě (tj. takové, které se rodí holé a slepé), nebo mládě, které se, většinou ve věku kdy normálně neopouští hnízdo, na vratkých nožkách snaží kamsi dojít, nebojí se člověka nebo ho spíše ani nebere na vědomí a nevnímá nic než vnitřní impuls nutící ho k aktivitě. V takovém případě jde o mládě, které již delší dobu nebylo v kontaktu s matkou a s největší pravděpodobností ji ztratilo. Zvířeti poskytneme teplé suché ubytování a náhražku mateřského mléka. Kravské i kozí mléko můžeme použít např. u kopytníků, ale raději jen tehdy, je-li čerstvé, neodstředěné a získané od dojnice, kterou sami chováme.

Vhodným krmením je tedy např. Sunar, popř. Feminar, který se smísí v určitém poměru s horkou převařenou vodou a s odvarem vloček nebo krupek; svou hlenovitou konzistencí předchází projímavým účinkům mléka jiného složení a zároveň poněkud nahrazuje bílkovinnou složku, která je v mléce divokých zvířat poměrně velká.

Potravu, která by měla mít teplotu kolem 37 – 40 °C, podáváme z kapátka, injekční stříkačky nebo lahve z dudlíkem.

Většina savčích mláďat se nedokáže sama vyprázdnit (matka líže mláděti bříško nebo okolí řiti a jedině tehdy se mládě vykálí a vymočí), proto musíme tuto masáž nahradit třením vlažným hadříkem nebo prstem a mládě po vyprázdnění do sucha očistit.

Je velmi výhodné, můžeme-li podložit mláďata kojící kočce (např. zajíčky, králíčky, veverky, drobné šelmičky), feně (větší šelmy), koze (srnčata) apod., ale zajistit, aby pěstounka mládě přijala, bývá občas obtížné.

Nejsnáze to jde s kočkou, která má poměrně slabý čich – postačí kočku, její i podkládané mládě navonět nějakým silným pachem, třeba mátou nebo i kolínskou vodou; kočka, které odebrali koťata, často přijme mládě bez jakýchkoli opatření.

Poslušná fena, která má ráda svého pána, uposlechne někdy jen z náklonnosti k němu a je schopna adopce i při tzv. nepravé laktaci.

Aby náhradní matka mládě přijala, můžeme je také potřít slinami nebo močí pěstounky, které chceme mládě podložit.

Často, zejména v průběhu mírnější zimy můžeme nalézt probuzené zimní spáče – ježky. Aby byl ježek schopen přežít zimu sám, musí mít hmotnost 650 – 700 g, menší ježci většinou potřebují pomoc člověka. Při normálním podzimním počasí můžeme přijímat v první polovině října do péče ježky do hmotnosti 200 g, ve druhé polovině října do 350 g. – často je vhodnější počkat do listopadu, a od této doby brát do péče ježky vážící méně než 500 g.

Ježkovi zajistíme očistu, přiměřený prostor a úkryt. Musí mít průběžný přístup k pití, potravu podáváme večer, pokud má ježek ráno misku prázdnou, přidáme trochu suché potravy.Podáváme vařené a nakrájené libové hovězí, telecí, králičí a kuřecí maso smíchané s vařenou rýží, vlasovými nudlemi, syrovými vločkami apod., směs rozředíme trochou vody (ale musí zůstat tužší), 3 x týdně přidáme Roboran nebo vitaminy pro kočky a psy, vařené kuřecí krky, konzervy pro psy a kočky, nakrájená syrová i vařená ryba bez kostí.

U plazů laik většinou není schopen posoudit závažnost poranění, proto je vhodné pacienta dopravit k místnímu veterinárnímu lékaři, případně se obrátit na veterinární pracoviště specializované na léčbu plazů: I. interní klinika, oddělení plazů, Fakulta veterinárního lékařství, Palackého 1/3, Brno, tel.: 05/41321107, fax: 05/746974 (dr. Knotek).

Dostanou-li se plazi do míst, ze kterých sami nedokážou uniknout (do nezakrytých kanálů, výkopů, někdy i do vypuštěných požárních nádrží a pod.) a pokud jsou zde delší dobu, bývají hubení a oslabení. Obvykle stačí plazy z pasti vysvobodit, někdy však (zejména před zimováním) je vhodnější přemístit je do terária, pořádně je vykrmit (živí se zejm. drobnými obratlovci) a podle ročního období následně vypustit do přírody.

Záchranné stanice pro handicapované volně žijící živočichy (národní síť):

následující stanice mají v rámci Národní sítě stanic vymezenou místní příslušnost podle okresů. V rámci své vymezené působnosti jsou stanice povinné postarat se o handicapované jedince volně žijících druhů zvířat.

Berkut Lázně Kynžvart, Zámek 352, 354 91 Lázně Kynžvart, tel.: 603339307, 0169/392275, 602486736

Podkrušnohorský zoopark Chomutov, Přemyslova 259, 430 01 Chomutov, tel.: 0396/27467, 602459526

DES OP Plzeň, Zábělská 75, 312 19 Plzeň, tel.: 019/7460088, 602145960, 602194095, 603722106 (Domažlice)

Rokycany, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany, tel.: 0181/722686, 603239922

Spálené Poříčí, Plzeňská 55, 335 61 Spálené Poříčí, tel.: 0185/594842, 606575566;

Muzeum Šumavy, Kašperské Hory, 341 92 Kašperské Hory, tel.: 0187/582226, 582426

FALCO Litoměřice, Dolní Týnec 39, 412 01 Litoměřice, tel.: 0416/791114, 606280121

Praha-Jinonice, Vavřinecká-sad, 158 00 Praha 5, tel.: 602205070, 604201846

Nová Ves, hájenka Makov, Nová Ves 10, 398 31 Čížová, tel.: 0362/879159, 601275970

ZOO Ohrada, Hluboká n. Vlt., 373 51 Hluboká nad Vltavou, tel.: 038/7002211; Sulimo, Hluboká n. Vlt., Lesní 690, 373 51 Hluboká n. Vlt., tel.: 038/7967697;

Pomoc přírodě, Týn nad Vltavou, Na Semenci, 375 01 Týn nad Vlt., tel.: 0334/731804, 603/181493

Poděbrady, Pátek 56, 290 01 Poděbrady, tel.: 0321/792460 (zam.), 603864822

Stanice při AOPK Libštát, 512 03 Libštát 95, tel.: 0431/692433

Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim, tel./fax: 0303/845169, 845965, 603268461

Ropáci Jaroměř, P.O.Box 21 B, 551 01 Jaroměř (bývalá Jaroměřská kasárna), tel.: 0437/832325, 491812422, 601249788

Stanice OP Pasíčka, 539 44 Bor u Skutče, tel.: 0454/321396, 603535994, 603502862;

Ledňáček Chrudim, Malecká (u parku Střelnice), 537 01 Chrudim, tel.: 0455/622691, 603866701

Stanice při AOPK Pavlov, Pavlov 54, 584 01 Ledeč nad Sázavou, tel.: 0452/621293, 602205591

ZOO města Brna, U ZOO 46, 635 00 Brno-Bystrc, tel.: 05/46210143, 05/791241, 05/791251

Sovinec, hrad Sovinec, 793 51 Břidličná, tel.: 0647/295113

Bartošovice, Záchranná stanice, 742 54 Bartošovice na Moravě, tel.: 0656/758675, 0602/540037

Nejaktuálnější adresář všech kontaktů na stanice začleněné v Národní síti je možno získat na Kanceláři ÚVR ČSOP v Praze, Uruquayská 7, 120 00 Praha 2, 222511494, 222516115.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003