Jaké je legislativní zabezpečení ochrany přírody a jaké jsou možnosti občanů?

Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná. Přitom se stanoví bližší podmínky jejich ochrany. Zvláště chráněná území se dělí na velkoplošná a maloplošná.

Velkoplošná chráněná území jsou:
a) národní parky
b) chráněné krajinné oblasti
c) přírodní parky

Maloplošná chráněná území jsou:
a) národní přírodní rezervace
b) přírodní rezervace
c) národní přírodní památka
d) přírodní památka
e) přírodní parky
f) chráněné stromy

V různých typech chráněných území platí odlišné podmínky pro hospodaření.Tyto podmínky jsou dány zákonem č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a vyhláškou č. 395/1992, kterou se provádí zákon č. 114/1992 Sb.

Nejvyšší stupeň ochrany mají maloplošná chráněná území .Ve velkoplošných chráněných územích je ochrana přírody odstupňována s ohledem na dochované přírodní hodnoty. První zóna má vždy nejvyšší stupeň ochrany, který je totožný s ochranou v maloplošných chráněných územích. V národních parcích je ochrana rozdělena do tří stupňů. Mimo to může mít národní park zřízen ochranné pásmo. V chráněných krajinných oblastech je ochrana přírody rozdělena do tří zón na lesní a do čtyř zón na nelesní půdě. První zóna má nejpřísnější ochranu. Vždy se zde jedná o úpravu či omezení činnosti. Každé správní rozhodnutí je vázáno na souhlas dotčeného orgánu státní správy ochrany přírody – místně příslušný obecní úřad (např. kácení), správa národního parku či chráněné krajinné oblasti, referát životního prostředí okresního úřadu, Ministerstvo životního prostředí České republiky.

V ČR jsou v současnosti 4 národní parky (Krkonošský, Šumavský, Podyjí a České Švýcarsko) a 23 chráněné krajinné oblasti, které zahrnují 13 procent území České republiky.

Účast občanů na ochraně přírody a krajiny je zaručena § 70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny prostřednictvím občanských sdružení. Ta mohou požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Občanská sdružení však musí mít uvedeno ve stanovách, že jejich hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. V praxi to znamená, že pokud se do osmi dnů od zahájení řízení občanské sdružení přihlásí k danému správnímu řízení, stává se jeho účastníkem. Stejná práva má i občanská iniciativa, která se přihlásí ve stejné lhůtě ke správnímu řízení a která přiloží petici s náležitostmi podle zákona o právu petičním s nejméně 500 podpisy.

Doporučujeme:

Pro občana je nejlepší, když se s problémem týkajícím se ochrany přírody obrátí na některé občanské sdružení zabývající se ochranou přírody a krajiny (základní organizace Českého svazu ochránců přírody, Děti Země, Hnutí Duha, Společnost pro trvale udržitelný život a další) v blízkosti místa svého bydliště. To, pokud uzná požadavek občana za oprávněný, se rádo zapojí do řešení jeho problému.

Obraťte se na nejbližší ekologickou poradnu, kde vám dají potřebné informace.

Pro řešení konkrétního problému mohou minimálně tři lidé založit vlastní občanské sdružení.

Každý občan má podle zákona č.123/1998 Sb. právo na všechny informace o životním prostředí s výjimkou těch, které jsou předmětem státního, obchodního či služebního tajemství. Informace se poskytují pouze za úhradu nákladů, které jsou s jejich distribucí spojené (kopírování, tisk apod.). Informace musí poskytnout každý, kdo je má k dispozici.

Další podrobnosti k tématu hledejte na www.ekoporadna.cz.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003