Kompaktní fotoaparáty se zoomem

Kompaktní fotoaparáty nabízejí i jednu z výhod zrcadlovek – zoom s rozsahem ohniskových vzdáleností, které začínají u hodnoty 28 mm. Takový rozsah umožní i fotografování architektury, do snímku se toho při stejném odstupu “vejde víc” a při stejném clonovém čísle je při kratší ohniskové vzdálenosti větší hloubka ostrosti. Při fotografování může být fotografující přímo uprostřed děje. Nejdelší ohniskovou vzdálenost zoomu je možno si vybrat podle typu přístroje: od 56 mm až po “slušný” teleobjektiv 120 mm.

Pomůcky pro výběr kompaktního fotoaparátu

Rozsah ohniskových vzdáleností transfokátoru
Čím je větší, tím je přístroj vhodnější pro zachycení neobvyklých záběrů. Nejkratší ohnisková vzdálenost umožní zobrazení širší scény při menším odstupu a je u všech zde testovaných přístrojů stejná. Nejdelší ohnisková vzdálenost umožní lepší přiblížení vzdálenějšího motivu, často i lepší kompozici snímku. Větší rozsah ale bývá vykoupen vyšší hmotností a cenou.

Světelnost objektivu
Čím je vyšší (vyšší světelnosti odpovídá nižší číslo), tím je lepší možnost pořízení snímků za horších světelných podmínek. Roste tím ale i hmotnost a cena přístroje a zmenšuje se hloubka ostrosti. Současné kvalitní fotografické materiály svou vyšší citlivostí při zachování vysoké ostrosti a nízké zrnitosti dokáží vyšší světelnost dobře nahradit, a proto jsou výrobci přístrojů s menší světelností doporučovány.

Použitelná citlivost filmů
Všechny moderní přístroje umožňují nastavení expoziční automatiky snímáním tzv. DX kódů na kazetách. Některé však jen ve velmi omezeném rozsahu a filmy některých citlivostí jsou exponovány nepřesně.
Pokud by si chtěl někdo sám plnit filmy do kazet bez DX kódů (k tomu ale není skutečně žádný důvod, lze totiž koupit i prázdné plnitelné kazety s příslušným DX kódem), pak pozor: některé přístroje nastaví dnes již nesmyslnou hodnotu 25 ISO a některé dokonce odmítnou film založit!

Rozsah expozic
Udává celkovou použitelnost přístroje. Světelnost objektivu a nejdelší čas osvitu udává použitelnost přístroje při špatných světelných podmínkách. Tu lze zvětšit použitím citlivějšího filmu. Pozor ale naopak při nadbytku světla (pláže, sníh) – přístroje s menším expozičním rozsahem v tomto případě zablokují závěrku, aby předešly přeexpozici a snímek nelze provést vůbec. V lepším případě dostaneme nekvalitní, silně přeexponovaný snímek, se kterým si mnoho minilabů vůbec neporadí a automat v laboratoři jej vyřadí ze zpracování (pro ilustraci: snímky při slunečném počasí v létě u moře vyžadují u filmu 800 ISO expozici EV = 21, snímky v zimě na sněhu EV = 19).

Rozsah závěrky
Nejkratší čas má vliv na rozsah expozic. Ke snímání rychle se pohybujících objektů jej lze využít pouze v případě, že je k dispozici příslušný motivový program (sport). Jinak jej programová automatika zařadí společně s maximálně zavřenou clonou jen při dostatku světla. S nejdelším časem okolo jedné vteřiny lze již s citlivými filmy pořizovat i noční fotografie. Pokud má přístroj motivový program “noční fotografie”, lze popředí exponovat bleskem a pozadí nechat prokreslit dlouhým časem. Nutný je stativ nebo pevné podepření přístroje.

Autofokus
Aktivní autofokus vysílá paprsek, který je po odrazu od motivu vyhodnocen. Může selhat při odrazu od blízkého skla, nebo u předmětů s mnoha lesklými plochami. Vícepaprskový systém dokáže zaostřit i na motivy, které nejsou ve středu obrazu (například dvojice osob).
Pasivní autofokus vyhodnocuje kontrast snímaného předmětu, někdy používá i pomocný světelný paprsek.
Hybridní autofokus spojuje výhody obou systémů.
Autofokus bývá často doplněn ruční volbou zaostření na nekonečno pro případy, kdy automatické systémy mohou selhat.

Nejkratší zaostření
Program “makro” bývá někdy kombinován s nastavením objektivu na výhodnější nejdelší ohniskovou vzdálenost. Komfortem je možnost toto doporučené nastavení i ručně změnit. Pokud je předmět blíže, než je nejkratší vzdálenost, na kterou lze zaostřit, zpravidla bliká kontrolka zaostření a spoušť je blokována. Pozor: při extrémním přiblížení k motivu tato kontrola u některých přístrojů přestává fungovat!

Rozlišení objektivu
Určuje, jak bude výsledná fotografie ostrá, a to nejenom uprostřed (kde je to většinou nejdůležitější), ale i v krajích. Vyšší rozlišení předurčuje na výsledné fotografii lepší podání detailů s jemnou strukturou a umožňuje i zhotovení zvětšenin větších formátů.

Dosah blesku
Udává, na jakou vzdálenost bude možno fotografovat při špatných světelných podmínkách. Pozor na údaje v některých návodech, které platí pro citlivost filmů 200 ISO či 400 ISO a udávají tak výkon blesku zdánlivě 1,4krát či 2krát vyšší.

Rovnoměrnost osvětlení
Informuje o tom, nebude-li ke krajům ubývat světlo, což vede k nepříjemným tmavým rohům. Rovnoměrnost osvětlení bez blesku je dána konstrukcí přístroje, při použití blesku se navíc přičítá ještě úbytek světla blesku v rozích snímku.

Paralaxa hledáčku
Paralaxa (rozdíl mezi zobrazením předmětu v hledáčku fotopřístroje a na konečném snímku) by měla být co nejnižší a souměrná (odchylka vlevo by měla být stejná jako vpravo, odchylka nahoře stejná jako dole). Jen tak bude zaručeno, že výsledná fotografie bude stejná jako pohled do hledáčku. Není přípustné, aby na negativu bylo v některém směru zachyceno méně, než je viditelné v hledáčku.
Z hlediska bezpečného zachycení celého snímaného motivu konstruují výrobci hledáčky tak, aby bylo na snímku vždy více, než bylo vidět v hledáčku. Přesahy by ale měly být symetrické. Lepší hledáčky jsou vybaveny i korekcí očních vad.

Dálkové ovládání
Jeho použití umožňují všechny dražší přístroje. Vždy se však kupuje zvlášť. Dálkové ovládání je vhodné zvláště pro snímky, které by mohly být stisknutím spouště rozhýbány.

Hmotnost
Z reklamních důvodů se udává většinou bez baterie a filmu. Takže při výběru je nutno na tento “trik” výrobců pamatovat.

Výbava
Kompaktní fotoaparáty jsou zpravidla vybavovány:
-závitem pro stativ; u některých je umístěn až v kraji, při použití ministativů hrozí převrhnutí
– samospouští; výhoda nejen pro snímky skupin, ale i pro noční snímky bez nebezpečí rozhýbání
– funkcí pro snížení nebezpečí červených očí na snímku
– automatickým vypnutím po několika minutách nečinnosti
– okénkem pro kontrolu založeného filmu; okénko je nutno udržovat v bezvadném stavu, aby nemohlo být příčinou vnikání světla do přístroje

Do výběru promlouvají ruce i oči

Do výběru nezapomeňte nikdy plně zapojit ruce a oči. Sledujte…

– jak dobře a spolehlivě se přístroj drží

– zda není nebezpečí nechtěného zakrytí blesku nebo okénka autofokusu Q jaké je rozmístění ovládacích prvků

– jak přehledné jsou zobrazované údaje

Při výběru fotoaparátů (stejně jako při výběru čehokoliv) je nutné se vyvarovat ukvapení a nekupovat hned první nabízený přístroj, zejména dává-li prodavač najevo, že je zdržován a obtěžován podle něj hloupými a neodbornými dotazy. Kvalitní fotografický přístroj není levnou záležitostí. A navíc je dobré si uvědomit, že přístroj, který by splňoval současně všechny požadavky, neexistuje. Je ale možné vytvořit si na základě rad zkušenějších přátel, prostudováním prospektů, návodů a samozřejmě i testů svou představu o ideálním fotoaparátu a tu potom ve specializovaných obchodech konfrontovat s nabízenými výrobky. Díky velmi rychlému technickému vývoji v oboru fotografických přístrojů (a nejenom v něm) bude nutné i z náročných požadavků slevovat stále méně.

Víte, že…

… Ani sebelepší fotoaparát, zaručující špičkovou technickou kvalitu fotografií, nezaručí kvalitu jejich obsahové stránky. To je již věcí citu, vkusu, uměleckých vloh i znalostí fotografujícího.

… Červené oči osob na snímcích s bleskem při slabším okolním osvětlení jsou daní za malé rozměry kompaktních přístrojů a umístění blesku blízko objektivu. Různé funkce pro potlačení tohoto nepříjemného jevu (předblesk, žárovka či svíticí červená dioda) jej mohou pouze omezit, ale ne úplně vyloučit. Rozhodně nelze reklamovat přístroj, který občas udělá červené oči (u zvířat často ze stejného důvodu zelené).

… Datovací stěna, umožňující vkopírování data (případně času) do snímku, zvyšuje cenu kompaktního přístroje. Údaje jsou neodstranitelně naexponovány do plochy snímku (mnohdy i daleko od jeho okraje) a pro případné využití negativu pro významnější prezentaci (publikování v tisku, výstavy) představují jeho znehodnocení. Naštěstí lze již datovací stěnu při snímku vypnout. V případě, že jsou vkopírované údaje umístěny do místa obrazu se stejným zabarvením, mohou být nečitelné.

… Dioptrickou korekci hledáčku, kterou jsou vybaveny některé přístroje, nevyužije nejen ten, kdo vidí do dálky dobře i bez brýlí, ale ani ten, kdo nosí brýle na dálku stále. Měl by si však vyzkoušet, zda i s brýlemi uvidí v hledáčku celý obraz.

… Literatura o fotografické technice (články v časopisech, příručky, knihy) může pomoci orientovat se v problematice. Výhodné je získání základních znalostí ještě před nákupem prvního fotopřístroje. Stav techniky se však velmi rychle mění a několik let starý katalog fotopřístrojů je pro rozhodování o koupi již úplně bezcenný.

… Náhradní baterie by měly být po ruce vždy. Údaje v návodu sice udávají, kolik filmů lze s čerstvou baterií vyfotografovat, ale každá manipulace s přístrojem bez pořízení snímku také spotřebovává proud. Údaj o vyčerpání baterie se u některého přístroje může objevit na displeji teprve těsně před tím, než přístroj přestane fungovat. A zdaleka ne každý koupená baterie je čerstvá a správně skladovaná. Vyplatí se založit koupenou baterii do fotopřístroje ještě v obchodě a zkontrolovat indikaci plné kapacity.

… Před cestou nebo před fotografováním neopakovatelné události je dobré každý fotopřístroj vyzkoušet vyfotografováním několika snímků v různých vzdálenostech a při různých světelných podmínkách. Vyzkoušení všech funkcí podle návodu (nejprve bez filmu, pak i s filmem) nejen odhalí případné závady přístroje, ale i ukáže, co lze od něj očekávat.

… Různí výrobci vyrábějí mnohdy velmi podobné typy přístrojů, stejný výrobce nabízí mnohdy jen nepatrně odlišné výrobky s různým vybavením a cenou. Zde je na místě úvaha o využití nabízeného vybavení.

… Starší přístroje s manuálním nastavováním clony, času a zaostření, které se najdou v mnoha domácnostech, nejsou vhodné pro začátečníka. Na rozdíl od i těch nejjednodušších moderních kompaktů je jejich použití možné až po dobrém zvládnutí základů fotografické techniky.

… Úspora peněz při nákupu levného přístroje se může rychle vytratit zvýšením nákladů na zkažené obrázky. S každým přístrojem se dá fotografovat jen to, na co technicky stačí.

… Způsob ovládání i indikace se i u podobných přístrojů někdy dost liší. Dobré je mít po ruce návod. Často se doporučuje i přečíst si po čase návod znovu (to neplatí jen pro fotopřístroje).
Obvyklým způsobem indikace je u kompaktních přístrojů zelená indikační dioda pro zaostřování (trvalý svit indikuje zaostření, blikání stav, kdy zaostřit nelze) a červená nebo oranžová dioda pro blesk (trvalý svit ukazuje připravenost blesku, blikání nutnost použití blesku při nedostatku světla a nabíjení blesku). U některých přístrojů tomu může být jinak.

… Životnost moderních fotopřístrojů je nižší, počítá se s jejich dřívější výměnou za ještě modernější typy. Proto je riskantní jejich nakupování “z druhé ruky”. O problematické kvalitě neznačkových přístrojů, nabízených na tržištích, snad již není třeba se ani zmiňovat.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003