Soudní exekutoři

  Soudní exekutoři

Pokud po několikaletém soudním řízení získá občan soudní rozhodnutí přiznávající mu plnění, nemá zdaleka vyhráno. Není totiž až tak těžké získat kladné soudní rozhodnutí, těžké je toto rozhodnutí naplnit, tj. získat od povinného soudem přiznané plnění. V mnoha případech bylo toto dokonce nemožné a občan s vítězným soudním rozhodnutím v kapse se do výkonu rozhodnutí ani nepouštěl s vědomím, že to stejně nemá smysl.

Příčin tohoto stavu je několik – pomalost soudů, neefektivní činnost soudních vykonavatelů, právní úprava upřednostňující dlužníka před věřitelem. Není třeba dodávat, že tento stav byl jednou z rozhodujících příčin úpadku víry ve vymahatelnost práva.

Doufejme, že nyní nastává zásadní změna. Dne 1.5.2001 totiž nabyl účinnosti zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Plné účinnosti nabude tento zákon 1.9.2001. Od tohoto data bude možno provádět výkon rozhodnutí – exekuce i podle tohoto zákona. Exekuční řád je zákon, na který česká laická i právní veřejnost čeká již drahnou dobu. Zásadním způsobem prolamuje častou nemožnost věřitele domoci se naplnění svých práv, kdy věřitel sice získá soudní rozhodnutí přiznávající mu nárok vůči dlužníkovi, ale naplnit toto soudní rozhodnutí je nemožné. Exekuční řád tedy bourá dosavadní systém, kdy dlužník byl zvýhodňován na úkor věřitele a následuje spravedlivý a ve všech civilizovaných zemích uplatňovaný systém, že věřitel má v mnoha směrech výhodu před dlužníkem, neboť to není on, kdo porušuje právo.

Jak již z názvu zákona vyplývá osobami, které budou pomáhat věřitelům domoci se jejich práv, budou exekutoři. Exekuci bude přitom provádět vždy ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný, a kterého soud svým rozhodnutím pověří provedením exekuce. Exekutor může přitom odmítnout provést požadovaný úkon jedině odporuje-li zákonu nebo právním předpisům nebo jestliže žadatel o provedení exekuce nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

Je třeba říci, že způsoby provádění exekuce jsou v zásadě shodné s úpravou dosavadní, tedy úpravou obsaženou v občanském soudním řádu a navíc občanský soudní řád se přiměřeně použije i pro exekuční řízení prováděné podle exekučního řádu. Tento souběh občanského soudního řádu a exekučního řádu bude trvat i nadále a nepředpokládá se, že by úprava exekuce v občanském soudním řádu byla zrušena. Vychází se totiž ze zkušeností z jiných zemí, kdy provádění exekuce v určitých případech (zejména vymáhání malých částek a výživného) se vede stále prostřednictvím soudů a soudního řízení.

Základním předpokladem exekučního řízení je exekuční titul. Exekučním titulem je zejména rozhodnutí soudu, kterým se přiznává právo, které zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek, přičemž toto rozhodnutí soudu musí být pravomocné. Exekučním titulem je i vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu a jiné rozhodnutí, jejichž výkon zákon připouští.

Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud pak do 15 dnů usnesením nařídí exekuci a jejím provedením prověří exekutora. Toto časové ohraničení úkonu soudu je zásadní novinkou v našem exekučním řízení a jedním z hlavních pozitiv této nové úpravy. Dosud totiž většina exekučních řízení vedená podle občanského soudního řádu ztroskotala na tom, že provádění exekuce trvalo tak dlouho, že povinný dokázal převést veškerý svůj majetek na třetí osoby a věřiteli zbyly jen oči pro pláč.

Doručení usnesení o nařízení exekuce povinnému znamená, že povinný nesmí nadále ze svým majetkem nakládat, kromě běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování a správy majetku. Jakýkoliv úkon, kterým by povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání. V odvolání lze ovšem namítat pouze ty skutečnosti, které jsou rozhodné pro nařízení exekuce.

Exekutor poté, co mu je doručeno usnesení o nařízení exekuce, musí posoudit jakým způsobem bude exekuce provedena a poté vydá exekuční příkaz na majetek, který má být exekucí postižen. Na rozdíl od usnesení o nařízení exekuce není proti exekučnímu příkazu přípustný oprávněný prostředek. Majetek, který je postižen exekučním příkazem nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Jakýkoli úkon, kterým by povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

Exekuční řád nepřináší žádné nové způsoby provedení exekuce, které by neznal občanský soudní řád. Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze tedy provést : a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů, b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitostí, d) prodejem podniku.

Exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést: a) vyklizením, b) odebráním věci, c) rozdělením společné věci, d) provedením prací a výkonu.

Na rozdíl od řízení dle občanského soudního řádu však exekuci dle exekučního řádu v jednom exekučním řízení lze provést více způsoby popř. i všemi zákonem stanovenými způsoby. Exekutor tedy bude v průběhu exekučního řízení podle toto, jak se bude exekuční řízení vyvíjet, volit jednotlivé způsoby exekuce. Exekuční řád výslovně stanovuje, že soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena. Je tak odstraněna dosavadní nepříliš šťastná situace, kdy věřitel pokud navrhne jeden způsob exekuce, musí tento způsob exekuce dovést až do konce, i když v průběhu této exekuce zjistí, že tento způsob exekuce nebude úspěšný. Nyní je tedy možné, aby bylo souběžně prováděno více způsobů exekuce. V okamžiku k dobytí celé dlužné částky budou pak všechny způsoby exekuce zastaveny.

Z výše uvedeného je zřejmé, že exekuční řád přináší změnu, na níž již drahnou dobu čeká tisíce věřitelů. Zkušenosti ze zemí, v nichž institut exekutora již delší dobu funguje, ukazují, že úspěšnost věřitelů při vymáhání práv se zavedením institutu exekutora značně zvýšila.

Podobně jako advokáty řídí činnost exekutorů samostatný samosprávný orgán – Exekutorská komora České republiky, která vykonává dohled nad činností exekutora a vedením exekutorských úřadů. Exekutora bude jmenovat do exekutorského úřadu ministr spravedlnosti na návrh Komory, a to do jednoho měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora a to do sídla v obvodu Okresního soudu. Exekutor bude vybírán v rámci výběrového řízení, když výběrové řízení bude ukončeno vydáním rozhodnutí prezídia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jmenování.

Jelikož exekutor bude pracovat s obrovskými částkami a může při této činnosti udělat chybu, je exekutor povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Nutnost pojištění exekutora vyplývá i z ustanovení, které říká, že exekutor je odpovědný za škodu, kterou způsobí v souvislosti s exekutorskou činností. Exekutor se přitom odpovědnosti sprostí jen tehdy, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. V této souvislosti není od věci uvést, že exekutor má podle § 4 exekučního řádu při provádění exekuce postavení veřejného činitele (!). To sebou nese jednak jeho zvýšenou ochranu, na druhou stranu i jeho zvýšenou trestněprávní odpovědnost.

Exekutor se jistě setká při výkonu své činnosti i s citlivými informacemi: Z toho důvodu stanovuje exekuční řád povinnost exekutora zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozví při provádění exekuce nebo při provádění dalších činností.

Protože by exekutor sám mnoho nezmohl, je velmi významný § 33 exekučního řádu, který zde vyjmenovaným subjektům stanovuje povinnost spolupracovat s exekutorem. Tak např. soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce, notáři a také jakékoliv právnické a fyzické osoby, jež rozhodují o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jsou jim známy z jejich úřední činnosti.

Exekuční řád pamatuje i na situaci, kdy exekutor nebude příliš aktivní a věřiteli nepomůže. Požádá-li věřitel o změnu exekutora, soud po vyjádření exekutora jej pověření zprostí, jsou – li proto důvody zvláštního zřetele hodné. Bohužel zákon však nepředjímá tyto důvody a nechává na soudech, aby stanovili hranici pro činnost či nečinnost exekutora.

Exekuční řád neumožňuje, aby si exekutoři vybírali pouze lukrativní milionové pohledávky a drobné pohledávky ponechali na dny, kdy nebude do čeho píchnout. Zákon totiž výslovně stanoví, že exekutor je povinen provádět exekuce v pořadí, v jakém mu byla doručena usnesení o nařízení exekuce. Navíc exekutor je oprávněn upustit od provedení exekuce jen tehdy, splní – li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul a uhradí náklady exekuce. Exekutor tedy nemůže sám dojít k závěru, že pohledávka je nevymahatelná a upustit od exekuce.

Exekutor může provádět i další činnosti svěřené mu exekutorským řádem, z nichž za nejdůležitější považuji možnost sepisovat exekutorské zápisy. V nich na žádost exekutor osvědčí skutkové děje, stav věcí, nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu věci. Exekutor může také sepsat exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti, který může být exekučním titulem.

K tomu, aby principy a cíle obsažené v exekučním řádu byly úspěšně uplatňovány v praxi je potřeba, aby exekutor byl motivován ke své činnosti. Je totiž zřejmé, že jedním z důvodu dosavadní malé úspěšnosti vymáhání práv prostřednictvím soudu je, že soudní úředníci provádějící výkon rozhodnutí nebyli příliš motivováni vykonávat někdy nepříliš příjemné úkony související se zabavováním majetku a vymáháním jednotlivých peněžních částek. Zákon dává oprávněnému možnost uzavřít s exekutorem smlouvu o povedení exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za provedení exekuce. V případě, že neuzavřou tuto smlouvu, bude odměna stanovena v tzv. exekutorském tarifu, k jehož vydání je zmocněno exekučním řádem Ministerstvo spravedlnosti.

Jak vidno, úprava postavení exekutora je komplexní a přiznává mu poměrně mnoho oprávnění. Až praxe však ukáže, zda to bude dostačující pro zlepšení pozice věřitelů. V současné době se vytváří Exekutorská komora České republiky. Přejme jí a zejména všem občanům, aby měla šťastnou ruku při vybírání jednotlivých exekutorů.

Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003

© ARS AEQUI et BONI, 2001

Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc!


(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].


Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!


Počet návštěvníků od 12. 9. 2000:

TOPlist