Žaloba na zaplacení peněžité částky

V Moravském Krumlově dne 15.8.2001

Žalobce: Pavel Novák, bytem v Moravském Krumlově, Piaristů 6, r.č. 780909/4552

Žalovaný: Rostislav Svoboda, bytem v Hrušovanech nad Jevišovkou, Pod zámkem, r.č. 690602/5588

Žaloba o zaplacení částky 20.000,- Kč s příslušenstvím

Dvojmo

Přílohy: dle textu

Soudní poplatek ve výši 800,- Kč byl zaplacen v níže vylepených kolcích.

I. Žalobce je fyzická osoba. Žalovaný je podnikatelem podnikajícím na základě živnostenského oprávnění, není zapsán v obchodním rejstříku.

II. Žalovaný v loňském roce rozšiřoval svoji provozovnu, prodejnu Maso – uzeniny, a požádal mne, zda bych mu neposkytl půjčku 20.000,- Kč. Vzhledem k naším tehdejším přátelským vztahům jsem s poskytnutím půjčky souhlasil. Dne 15.8.2000 jsem sepsal s žalovaným v souladu s § 657 a násl. občanského zákoníku smlouvu o půjčce, ve které jsem zavázal poskytnou žalovanému půjčku ve výši 20.000,- Kč na dobu od 1.9.2000 do 31.1.2001. Částku 20.000,- Kč jsem poté 29.8.2001 převedl bezhotovostním převodem na účet žalovaného.

Důkaz: 1) Smlouva o půjčce ze dne 5.8.2000, 2) bankovní příkaz

III. Žalovaný mi částku 20.000,- Kč dne 1.2.2001 nevrátil. Na základě této skutečnosti jsem žalovanému zaslal dopis ze dne 25.2.2001 s výzvou k vrácení peněžních prostředků. Žalovaný však dlužnou částku, a to i přes opakované ústní upomínky při osobních setkáních dosud nezaplatil.

Důkaz: dopis ze dne 25.2.2001

IV. Žalovaný se nezaplacením částky 20.000,- Kč dostal do prodlení, a proto je rovněž povinen ode dne 1.2.2001 zaplatit zákonné úroky z prodlení. Diskontní sazba stanovená ČNB činila k 1.2.2001 5 %. Proto je povinen žalovaný v souladu s § 517 občanského zákoníku platit úroky z prodlení ve výši 10 %.

V. Z důvodů shora uvedených navrhuji, aby soud podle ustanovení § 172, odst. 1 občanského soudního řádu vydal tento

Platební rozkaz:
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 1.2.2001 do zaplacení, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu.
Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci do 15 dnů od doručení platebního rozkazu náklady řízení ve výši 800,- Kč.

VI. Pokud by soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky ustanovení § 172, odst. 1 občanského soudního řádu pro vydání platebního rozkazu, navrhuji, aby soud po provedeném jednání vydal tento

Rozsudek
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 1.21.2001 do zaplacení a náklady řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Pavel Novák

Vysvětlivky:

K jakému typu soudu podávat žalobu (věcná příslušnost soudu)? – tuto záležitost upravuje § 9 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Obecně se dá říci, že žaloba se podává u okresního soudu, pokud zákon výslovně nestanoví, že věc projednává krajský soud. V případě sporu o zaplacení peněžité částky mezi občany je vždy příslušný okresní soud.

Ke kterému z okresních soudů podávat žalobu (místní příslušnost soudu)? – § 84 až 89 o.s.ř. – Místní příslušnost je odvislá ve většině případů od žalovaného. Příslušným je pak soud v jehož obvodu má žalovaný – fyzická osoba bydliště, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Z tohoto principu existuje ovšem celá řada výjimek uvedených ve výše uvedených paragrafech o.s.ř.

Označení žalobce a žalovaného – označení fyzických osob se musí skládat z jejich jména, příjmení a bydliště. Označení právnických osob z firmy nebo jejich názvu a sídla. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh obsahovat i IČ právnické osoby a IČ fyzické osoby, která je podnikatelem.

Další náležitosti žaloby – kromě výše uvedených věcí, tj. kterému soudu je určena, určení žalobce a žalovaného, musí žaloba obsahovat i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává. Z žaloby musí být také patrno, čeho se žalobce domáhá a musí být podepsána a datována. Žalobce je také povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává.

Jak žalobu podávat? – zákon sice umožňuje podat žalobu v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky (do tří dnů je však nutno podat i písemné podání) nebo telefaxem (do tří dnů je však nutno podat originál shodného znění nebo písemné podání) a některé žaloby dokonce i ústně do protokolu, většina podání se však podává (a je možno toto jen doporučit) písemně. Žalobu je nutno podat v tolika stejnopisech, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis (v našem vzorovém případě tedy dva stejnopisy).

Soudní poplatky – které úkony soudu jsou zpoplatněny a za jakých podmínek upravuje zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění pozdějších změn a doplňků). Za žalobu týkající se peněžité částky je stanoven soudní poplatek v případě částky menší než 15.000,-Kč ve výši 600,- Kč, v případě částky vyšší než 15.000,- Kč 4 % z této částky.

Co to je platební rozkaz – je-li předmětem žaloby zaplacení peněžité částky a je-li právo žalobce z žaloby zřejmé (to si vyžaduje, aby žaloba byla dobře napsána a připojeny všechny důkazy) může soud i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz. Přes splnění těchto podmínek však platební rozkaz nelze vydat, jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát; není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny. Proti platebnímu rozkazu se může žalovaný bránit odporem. Nepodá-li odpor ve lhůtě 15-ti dnů platební rozkaz se stane pravomocným a řízení končí pro žalobce úspěšně.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003