Úprava náhrad nákladů soudního řízení

Donedávna soud při rozhodování o náhradě nákladů v soudním řízení vycházel z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Od 1.1.2001 však soud rozhoduje podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení.

Tahle změna přinesla naprostou revoluci. Dosavadní úprava totiž ohodnocovala jednotlivé úkony právní služby advokáta peněžní sazbou. Čím více provedl advokát v soudním řízení úkonů právní služby (za úkon právní služby se přitom považuje např. podání žaloby na soud, každá účast na jednání před soudem, před správním orgánem atd.), tím vyšší byla odměna advokáta a logicky tím vyšší byla náhrada nákladů.

Současná úprava pak stanovuje sazbu nikoliv za jednotlivé úkony, ale za celé řízení v jednom stupni. Bez ohledu na délku soudního řízení, bez ohledu na počet jednání před soudem bude náhrada nákladu zřejmá již před zahájením soudního řízení. Ministerstvo spravedlnosti si s dilematem, jak vysoká sazba by měla být za celé řízení v jednom stupni, poradilo šalamounsky. I průměrný počtář si spočte, že dosavadní sazbu za jeden úkon právní služby vynásobilo šesti a tím získalo sazbu za celé řízení v jednom stupni. Jelikož od 1.1.2001 platí novela občanského soudního řádu, která přispívá k větší koncentraci řízení před soudy (tj. k zrychlení soudního řízení, kdy cílem je rozhodnutí soudu při prvním jednání), bude zajímavé sledovat, jak tento počtářský kousek Ministerstvu vyjde.

Je třeba však upozornit na jednu věc. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti 484/2000 Sb., platí pouze pro soud při rozhodování o náhradě nákladů soudního řízení. Ve vztahu klient – advokát platí stále výše uvedená vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, která stanovuje, že klient je povinen zaplatit advokátovi odměnu dohodnutou a není-li dohodnuta pak odměnu mimosmluvní, která vychází z výše uvedené principu – počet úkonů právní služby krát sazba za jeden úkon právní služby.

Pokud nemáte s advokátem dohodnutou smluvní odměnu, zaplatíte mu částku závislou zejména na počtu jednání před soudem, tedy předem neznámou částku. Soud vám naproti tomu přizná (za předpokladu vašeho úspěchu ve věci) paušální náhradu nákladů za právní zastoupení, nezávislou na počtu jednání před soudem. Jak jsem uvedl výše, Ministerstva spravedlnosti nastavilo tuto paušální náhradu nákladů za právní zastoupení tak, že dosavadní sazbu za jeden úkon právní služby vynásobilo šesti. Pokud tedy počet úkonů právní služby advokáta bude menší než šest, vám přiznaná paušální náhradu nákladů za právní zastoupení bude vyšší než částka, kterou zaplatíte advokátovi. Tedy vyděláte. V opačném případě každý úkon advokáta nad počet šest bude hrazen již pouze z Vaší kapsy. To znamená, že v případě složitého sporu vyžadujícího namáhavé a zdlouhavé dokazování, budete advokáta i v případě vašeho úspěchu platit z valné části z vaší kapsy, takže vaše výhra se dosti prodraží. Na druhé straně, pokud vaše pozice ve sporu není nijak silná, máte alespoň jistotu, kolik vás, nezávisle na délce soudního řízení, případná prohra bude stát.

Bude zajímavé sledovat, jak se podaří soudům naplňovat proklamovanou koncentraci řízení a zda tato novela bude znamenat pro občana “zdražení” či “zlevnění” právních služeb.

Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003