| Povinná součinnost účastníků soudního řízení |
Do účinnosti novely občanského soudního řádu, tj. do 1.1.2001, mohli účastníci sporu tvrdit rozhodné skutečnosti týkající se věci samé a označovat důkazy k jejich prokázání kdykoliv během řízení u soudu prvního stupně a dokonce mohli nové skutečnosti tvrdit a navrhovat nové důkazy i v odvolacím řízení, přestože byly účastníkům známy již v době řízení před soudem prvního stupně. Tak i v případě, že účastník sporu z určité neznalosti práva, avšak víry, že spravedlnost a právo jsou na jeho straně, neuvedl u soudu prvního stupně všechny rozhodné skutečnosti a nenavrhl potřebné důkazy, zvlášť ty které si soud nemohl opatřit sám (zejména soukromé listiny a svědky) a spor tím prohrál, mohl celou věc ještě zvrátit v odvolacím řízení. Vzal si například advokáta, doplnil tvrzení, navrhl další důkazy a spor byl vrácen znovu před soud prvního stupně, kde mohl celou věc zvrátit. Tomu však učinila zmíněná novela přítrž.
Zavedení zásady koncentrace novelou občanského soudního řádu do sporného řízení znamená, že účastnící sporu musí vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a označit všechny potřebné důkazy jen do určitého okamžiku. K pozdějším tvrzení a návrhům důkazů již nelze přihlédnout a nelze je připustit. Cílem tohoto řešení je urychlení a zefektivnění soudního procesu. Již nelze protahovat řízení neustálými novými tvrzeními a důkazy nebo naopak naprostou nečinností a nereagováním na výzvy soudu.
Konkrétně je zavedena tzv. zákonná koncentrace a soudcovská koncentrace:
Zákonná koncentrace je především obsažena v následujících ustanoveních:
§ 118b odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.) , který stanoví, že v taxativně vyjmenovaných případech musí účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo. K později uvedeným skutečnostem a důkazům již soud nesmí přihlédnout. Rozhodnými skutečnostmi o věci samé jsou ty, které tvoří konkretizaci úplné skutkové podstaty. Prvním jednání, které se ve věci konalo je třeba rozumět, jednání v meritu věci. Takže, jestliže bylo jednání hned na počátku odročeno, nedošlo k jednání ve věci. Později lze tvrdit jen ty rozhodné skutečnosti a navrhnout pouze ty důkazy jimiž má byt zpochybněna věrohodnost provedených důkazů nebo které nastaly po prvním jednání nebo které nemohl účastník bez své viny včas uvést.
§ 119a o.s.ř. – v jiných než taxativně stanovených případech obsažených v § 118b odst. 1 o.s.ř., lez skutečnosti uvádět a důkazy navrhovat pouze do vyhlášení rozhodnutí soudem první instance.
§ 205a odst. 1 o.s.ř. zakazuje uvádění nových skutečností a důkazů v odvolacím řízení. Výjimky jsou stanoveny pod písmeny a) – e) tohoto paragrafu.
§ 205 odst. 2 o.s.ř. stanoví pouze taxativní důvody pro odvolání.
Soudcovská koncentrace spočívá především v:
§ 114b o.s.ř. – soud může usnesením uložit žalovanému, aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svojí obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K tomu soud určí lhůtu ne kratší než 30 dnů. Jestliže se žalovaný včas nevyjádří, ani nesdělí vážné důvody proč tak nemůže učinit, má se za to, že nárok uplatněný v žalobě uznává!
§ 118c o.s.ř. dává soudu možnost na návrh účastníka řízení nařídit usnesením jinému účastníku, který je nečinný nebo přes výzvu soudu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné důkazy, aby ve lhůtě ne kratší než 15 dnů uvedl rozhodné skutečnosti o věci samé a označil potřebné důkazy. Pokud tak povinný účastník ve stanovené lhůtě neučiní, nebude k později uvedeným skutečnostem a důkazům přihlédnuto.
Přestože soud má vždy v případech kdy nastává zákonná nebo soudcovská koncentrace povinnost poučit účastníky soudního řízení o negativních následcích nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti, klade tato koncentrace daleko větší nároky na účastníky než tomu bylo doposud. Navíc když účastník z lehkovážnosti podcení význam některých tvrzení nebo důkazů, které by měl navrhnout a neuvede je, nelze tuto chybu již v odvolacím řízení zvrátit, jak tomu bylo před novelou.
Proto doporučuji, jak těm kteří se domáhají svého práva žalobou, tak těm kteří se brání, aby pouze slepě nespoléhali na to, že právo a spravedlnost je jasně na jejich straně a neomezovali se pouze na pasivní vyčkávání rozhodnutí soudu. Jak žalobce, tak žalovaný, by proto měli přistupovat k povinnostem, které jim ukládá soud během soudního řízení maximálně zodpovědně a nebrat ani předem jasný spor na lehkou váhu. Navíc posoudit které skutečnosti jsou právě rozhodné a je třeba je soudu během řízení sdělit a podpořit je patřičnými důkazy může být pro laika – neprávníka mnohdy poměrně obtížné. Pokud si účastníci nevěří a nemají zkušenosti s jednáním na soudech, lze jim jen vřele doporučit návštěvu právní poradny a popřípadě zvážit možnost právního zastoupení, neboť stále platí, že spravedlnost je často slepá.
Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003
© ARS AEQUI et BONI, 2001
| Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc! |
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].
Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!
