Škoda způsobená vadou výrobku

Většina spotřebitelů asi ví, že když se mu výrobek pokazí v průběhu záruční lhůty, že může přijít k prodávajícímu a požadovat po něm vrácení peněz, výměnu výrobku či jeho opravu. Předpokládám, že však již jen část spotřebitelů bude vědět, co může požadovat v konkrétní situaci v závislosti na charakteru vady.

Reklamace jsou jedna věc. Mnohem méně lidí však ví o existenci institutu odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, který upravuje zákon č. 59/1998 Sb. Tento zákon ve stručnosti řečeno umožňuje spotřebitelům požadovat náhradu škody na výrobci výrobku, který jim způsobil škodu. Níže uvedené principy by Vám měli osvětlit, kdy vzniká právo na náhradu škody, u koho v jaké výši a jak se jí domoci.

1) Kdy je výrobek vadný

K tomu abychom mohli říci, kdy je výrobek vadný, musíme nejprve odpovědět na otázku, co se považuje vůbec za výrobek. Takže výrobkem je jakákoliv movitá věc (tj. nikoliv pozemky a stavby) , která je určena k uvedení na trh. Za výrobek se však výslovně nepovažují zemědělské a lesní přírodní produkty a zvěř, jež nebyly zpracovány (tzn. že např. vakuově balené srnčí maso již výrobkem je) .

Takto specifikovaný výrobek se považuje za vadný, jestliže z hlediska bezpečnosti nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na

a) informace o výrobku, které byly výrobcem poskytnuty, nebo

b) předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit, nebo

c) dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.

2) Předpoklady pro vznik odpovědnosti

Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku vznikne, jestliže nastanou tyto tři skutečnosti:
1) výrobek je vadný,
2) vznikla škoda, a to škoda na zdraví nebo na jiné věci, než je vadný výrobek nebo došlo k usmrcení,
3) existuje příčinná souvislost mezi vadou výrobku a škodou, nebo-li škoda vznikla z důvodu existence vady výrobku.

3) Kdo je odpovědný za škodu

Za škodu způsobenou vadou výroku odpovídá zásadně výrobce, přičemž za výrobce se považuje nejen ten, kdo výrobek vyrobí, ale i ten jenž na výrobku uvede své jméno, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, tzn. i např. český dovozce zahraničního výrobku.

V některých případech se může stát, že výrobce není znám. V tomto případě se za výrobce považuje ten, kdo výrobek spotřebiteli dodal. Ve lhůtě jednoho měsíce od uplatnění nároku na náhradu škody má však výrobce možnost objevit a sdělit jeho jméno poškozenému spotřebiteli. Poté přejde odpovědnost na tohoto označené výrobce.

Výrobce se může zprostit své odpovědnosti pouze výjimečně, a to prokáže-li, že
a) výrobek neuvedl na trh nebo
b) vada výrobku, která způsobila škodu, neexistovala v době, kdy výrobce uvedl výrobek na trh, nebo nastala později nebo
c) výrobek nevyrobil pro prodej nebo
d) výrobek nebyl vyroben nebo prodáván v rámci jeho podnikatelské činnosti nebo
d) vada výrobku je důsledkem plnění právních předpisů nebo
e) stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zákonodárci nebyli na výrobce příliš přísní, neboť zejména bod b) a e) umožňuje výrobcům kličkovat před odpovědností. Důležité však je, že oni musí dokazovat existenci těchto skutečností, oni musí přesvědčit soud o to, že nejsou odpovědní (důkazní břemeno leží na nich). Spotřebiteli stačí, když prokáže skutečnosti uvedené v bodě 2) tohoto článku.

Dále je spotřebitel chráněn zákonným ustanovením zakotvujícím nemožnost vzdání se práva na náhradu škody a nemožnost omezení tohoto práva. Zákon výslovně stanovuje, že povinnost výrobce nahradit škodu způsobenou vadou jeho výrobku nelze předem vyloučit ani omezit jednostranným prohlášením nebo dohodou.

4) Výše náhrady škody

Výše náhrady škody na věcech je omezena zákonem pouze na dolní hranici, tj. můžete požadovat jakoukoliv náhradu přesahující 5000,- Kč. Situace je složitější v oblasti výše náhrady škody na zdraví. Jde o to, že ohodnocení lidského života a zdraví je značně složité a v podstatě spravedlivě neproveditelné. V této oblasti stále platí vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, která pracuje s pojmy jako jednorázové odškodnění za bolesti, stížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku atd. Bohužel lidský život a zdraví zřejmě v období tvorby této vyhlášky neměl příliš velkou cenu, takže částky, které je možno obdržet jsou značně nízké. Navíc výpočet těchto částek je značně obtížný a ohodnocení musí být provedeno lékaři.

5) Časové omezení

Pozor! Právo na náhradu škody netrvá věčně. Toto právo se totiž promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený spotřebitel dozvěděl nebo se lze domnívat, že se mohl dozvědět o škodě, vadě výrobku a o totožnosti výrobce. Promlčení je zde tedy vázáno na vědomost spotřebitele o těchto věcech. Neexistuje – li tato spotřebitelova vědomost, promlčí se právo na náhradu škody za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh výrobek, který způsobil škodu.

6) Jak postupovat v konkrétním případě

Předpokládejme, že si zakoupíte rychlovarnou konvici, kterou užíváte každé ráno pro přípravu kávy či čaje a jednoho dne dojde ke zkratu u této konvice, následně k jejímu vznícení a požáru Vašeho bytu při kterém Vám shoří věci za 200.000,-Kč.

Jak by měl vypadat Váš další postup:

1) Zaneste rychlovarnou konvici, samozřejmě pokud z ní něco zbylo, znalci v oblasti elektrotechniky (seznam znalců je veden u krajských soudů).

2) Vyplývá-li ze znalecké posudku, že konvice měla vadu, která způsobila její vznícení, zašlete výrobci konvice (neznáte-li jej, tak prodejci konvice) dopis, ve kterém popíšete minulé události, přiložíte znalecký posudek a seznam škod spolu s vyčíslením jejich hodnoty a vyzvete jej k uhrazení způsobené škody.

3) Nevyhoví-li Vaší výzvě, zažalujete výrobce u soudu žalobou na náhradu škody, kterou musíte podat nejpozději do 3 let od vzniku škody, tj. do tří let od požáru.

Je samozřejmé, že tato situace je modelová a v praxi vzniknou spíše případy se složitějším problémem. Princip je však vždy stejný a proto jsou výše uvedené postupy uplatnitelné v podstatě ve všech situacích.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003