| Ochrana osobních údajů spotřebitelů |
Nejpozději do čtvrtka 31.května 2001 musí správci osobních údajů splnit oznamovací (registrační) povinnost vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů. Prakticky a poměrně snadno to lze učinit na formulářích tohoto orgánu, které jsou k mání na finančních úřadech. Jak vypovídá Úřadem vydávaný Věstník někteří ze správců již zpracovávání osobních údajů registrovali. Jiní tápou, proto bude užitečné osvětlit, kdy tato povinnost vzniká.
Povinnosti dle zákona o ochraně osobních údajů (zák. č. 101/2000 Sb.) dopadají na fyzické a právnické osoby, jež nikoliv nahodile zpracovávají osobní údaje. Zpracovávání zákon pojímá poměrně široce, neboť nejde jen o systematické třídění, což by nás mohlo na první poslech napadnout, ale spadá sem již uložení údaje na určité záznamové médium (papír, počítač). Toto pojetí potvrzuje zákonná definice zpracování osobních údajů: “jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace”.
Primární otázka zní, co je to osobní údaj, resp. jak ho vymezuje zákon? “Jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze na základě jednoho či více osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu. O osobní údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků”. Znovu tedy poměrně široké pojetí, když ku příkladu kombinace jména a adresy již splňuje kritérium osobního údaje, totéž tolik probírané rodné číslo, které postačí samostatně. Naopak pouhé jméno a příjmení obvykle nebude dostačovat zákonné definici osobního údaje.
Zákon rovněž zná pojem citlivý údaj, pro jehož zpracování platí zvláštní a přísná pravidla, zvláště co se týká souhlasu subjektu údajů (fyzické osoby, ke které se údaj vztahuje). Citlivým údajem bude “osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v politických stranách či hnutích nebo odborových či zaměstnaneckých organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů”.
Správci osobních údajů mají v zásadě tři okruhy povinností. běží o tyto povinnosti: a) komunikace s fyzickými osobami, o nichž mají údaje (získání souhlasu, je-li ze zákona nutný a plnění informační povinnosti); b) řádné opatrování a zabezpečení údajů, včetně speciálních pravidel poskytování údajů třetím osobám; c) povinnosti vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů, tj. především výše zmíněná registrace a dále součinnost při kontrolní činnosti, kterou mají vykonávat inspektoři Úřadu.
Zatímco registrační povinnost již vypršela, vynutitelnost dalších částí zákona sankcemi, rozuměj pokutami od Úřadu, se odkládá, neboť Parlamentem prošla novela zákona, kterou se právo ukládat pokuty za porušení ustanovení zákona odkládá až na 1.1. 2003! Povinnost uvést před účinností zákona prováděné zpracování osobních údajů do souladu s režimem zákona se pak odsouvá až k poslednímu dni letošního roku.
Zejména firmy, ale i některé instituce si jistě oddychly, neboť získaly slušný čas k dobru pro najetí na některé poměrně byrokratické mechanismy nezbytné k plnění povinností dle zákona. Samotný Úřad pro ochranu osobních údajů pak získal čas připravit se a vyjasnit si sporné body interpretace řady ustanovení zákona, které jsou výkladově víceznačné, přičemž právě praxe Úřadu ukáže, nepochybně snad korigována soudním přezkumem, co bude dovolené a co zakázané. Zdá se to být rozumný přístup, přestože by se občané mohli cítit obětováni a ponecháni v nechráněném postavení. Není tomu tak zcela, neboť si je třeba uvědomit, že základní povinnosti, zejm. co se týče zákazu dispozice s údaji bez souhlasu subjektů (pokud zde není speciální předpis, který by to umožňoval) platí a jsou pod sankcí spáchání trestného činu, přestupku nebo pod hrozbou soukromoprávní žaloby občana proti tomu, kdo jeho práva ochrany osobních údajů porušil.
Jistě jste se sami setkali, nebo alespoň slyšeli o tom, že na vaše jméno a adresu přišel dopis s oznámením, že obdržíte zboží nebo peněžní částku v závratné hodnotě, ovšem pod podmínkou, že si zakoupíte určitý výrobek prezentovaný v nabídce současně zaslané s tímto oznámením a že následně budete vylosováni v užším kole těch, kteří si výrobek zakoupí do určité lhůty. Zároveň se obyčejně dozvíte, že důvodem této skvělé nabídky je skutečnost, že vaše jméno bylo vybráno počítačem z tisíce dalších jmen, které to štěstí neměli.
V tuto chvíli by jste si měli položit otázku, kde vlastně tito “podomní obchodníci” přišli k vašemu jménu, adrese, a nedej bože datu narození. Marně se budete snažit rozpomenout, zda jste takovéto či obdobné firmě poskytovali své osobní údaje. Ptáte se, zda máte právo vědět jak byly tyto údaje o vás zjištěny, proč je někdo o vás shromažďuje a co všechno dalšího o vás vlastně vědí?
Odpověď je kladná. 1.6.2000 vstoupil v účinnost zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále ZOÚ), který chrání fyzické osoby o nichž jsou shromažďovány a zpracovávány osobní údaje. Tzv. správce osobních údajů, kterým je každý subjekt, který zejména osobní údaje shromažďuje, ukládá na nosiče dat, používá, šíří nebo s nimi jinak systematicky nakládá (přesná definice je obsažena v § 4, písm. e) ZOÚ), kterým je i firma od níž jste obdrželi onu skvělou nabídku, může vaše osobní údaje, jako je jméno, příjmení a adresa použít a shromažďovat za účelem nabízení obchodu nebo služeb. Ovšem za podmínky, že tyto údaje o Vás zjistila z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností. Správce údajů však nesmí podle § 5 odst. 6, věty druhé ZOÚ tyto údaje dále zpracovávat, pokud mu to zakážete. To znamená, že je nesmí mimo jiné ani dále shromažďovat nebo šířit. Musíte to však správci údajů zakázat.
Zároveň můžete žádat o sdělení v jakém rozsahu jsou údaje o vaší osobě shromažďovány, pro jaký účel a odkud byly údaje o vás získány. V případě, že dospějete k závěru, že jsou údaje o vás shromažďovány neoprávněně, například bez vašeho souhlasu, nebo proti vašemu zákazu, můžete se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem Praha 3, Havelková 22 se žádostí o zajištění nápravy, event. můžete svůj problém konzultovat s tímto úřadem.
Můžete se mimo jiné domáhat, aby správce, který porušuje ZOÚ se zdržel takového jednání, odstranil takto vzniklý stav či poskytl na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění nebo aby byli osobní údaje zablokovány či zlikvidovány.
Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003
© ARS AEQUI et BONI, 2001
| Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc! |
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].
Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!
