2. Kdy lze smlouvu o ubytování zrušit

Kromě toho může ubytovaný odstoupit od smlouvy o ubytování i z jakéhokoli jiného důvodu nebo bez udání důvodu, avšak v takovém případě je ubytovaný povinen nahradit ubytovateli újmu, kterou mu zrušením smlouvy způsobil, pokud této újmě nemohl ubytovatel zabránit. Obvykle bývá tato náhrada újmy nazývána jako tzv. storno poplatek a bývá ve smlouvě či ubytovacím řádu stanoveno, jak dlouho předem musí ubytovaný oznámit odstoupení od smlouvy, aby ubytovatel nepožadoval tuto náhradu, tedy jakou dobu považuje ubytovatel za přiměřenou k tomu, aby zabránil vzniku újmy. Újmou bývá přitom nejčastěji ušlý zisk, tedy cena za ubytování, kterou by ubytovatel obdržel od ubytovaného, jenž smlouvu zrušil, když ubytovatel již nenalezl za ubytovaného náhradu. Z ustanovení § 759 odst. 1 občanského zákoníku, které storno poplatek upravuje, však lze zřejmě dovodit, že v případě, kdy je sice sjednáno, že ubytovaný je například povinen zaplatit cenu ubytování, pakliže zruší svoji rezervaci později než 48 hodin před nástupem k ubytování, avšak ubytovatel přesto za ubytovaného sežene jiného zákazníka, ztrácí ubytovatel nárok na storno poplatek od původního ubytovaného, který rezervaci zrušil.

Není též vyloučeno, aby se ubytovatel s ubytovaným dohodli na tom, že ubytovaný může od smlouvy odstoupit před nástupem ubytování za podmínky zaplacení dohodnuté částky odstupného (které na rozdíl od výše popsaného storno poplatku nemusí představovat náhradu újmy ubytovatele – není proto třeba, aby ubytovatel v takovém případě výši ušlé újmy prokazoval). S tím by ovšem musel ubytovatel i ubytovaný souhlasit.

Ubytovatel – narozdíl od ubytovaného – není oprávněn zrušit smlouvu o ubytování bezdůvodně či z jakéhokoli důvodu. Ustanovení § 759 odst. 2 občanského zákoníku stanoví jako jediný důvod pro odstoupení od smlouvy ze strany ubytovatele porušování dobrých mravů či jiné hrubé porušování povinností stanovených ve smlouvě o ubytování, které pokračuje i přes výstrahu. V takovém případě má ubytovatel právo na zaplacení ceny dosud poskytnutého ubytování, jakož i na náhradu škody způsobenou ubytovaným s tím, že touto škodou může být kromě eventuální škody na zařízení i ušlý zisk způsobený ukončením příslušné smlouvy o ubytování.

Pokud se ubytovatel s ubytovaným tak dohodnou (nestačí jednostranný požadavek ubytovatele) ve smlouvě o ubytování (resp. při sjednávání rezervace), je možné, aby bylo sjednáno právo ubytovatele odstoupit od smlouvy před nástupem ubytovaného k ubytování (vhodné je zde dohodnout přesné podmínky, za jakých takto ubytovatel může odstoupit, jak musí ubytovatel ubytovanému své odstoupení od smlouvy oznámit a zejména kdy nejpozději tak může učinit), přičemž za takové odstoupení je možné sjednat odstupné, nejlépe určitou paušální částkou. Důležité je na tomto místě zmínit, že takto nelze sjednat možnost odstoupení od smlouvy po nástupu ubytovaného k ubytování (§ 497 věta druhá občanského zákoníku) – jakmile totiž ubytovaný nastoupí k ubytování, může ubytovatel od smlouvy odstoupit pouze z důvodů porušování povinností ubytovaného nebo z důvodů chování ubytovaného v rozporu s dobrými mravy, jak je popsáno výše.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003