1. Smlouva o ubytování

  1. Smlouva o ubytování

Narozdíl od nájemního vztahu, kdy pronajímatel přenechává místnosti, byt či jiné prostory k dočasnému užívání, při poskytování ubytovacích služeb jde pouze o ubytování přechodné, tedy na zásadně časově ohraničenou a obvykle poměrně krátkou dobu, a to v zařízení k tomu určeném. Zákon k tomuto účelu vyjmenovává v § 754 odst. 1 občanského zákoníku hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení, kterými lze rozumět například koleje, internáty, kempy, penziony apod.

Smlouva o ubytování nemusí být uzavřena písemně. Smlouva proto může být uzavřena například prostřednictvím telefonické rezervace ubytování, anebo zasláním tzv. voucheru na základě telefonické objednávky. Stejně tak je smlouva sjednána ústně na recepci hotelu tím, že host požádá o pokoj a recepční mu vydá klíče a stanoví cenu ubytování.

Ve všech těchto případech lze považovat smlouvu za platně sjednanou, z čehož však vznikají závazky nejenom ubytovateli (poskytnout ubytování), ale též ubytovanému (zaplatit za ubytování, případně zaplatit tzv. storno – viz níže). Postačí, když je sjednána doba ubytování a místo ubytování (nemusí být tedy ani dohodnut např. konkrétní pokoj).

Ubytovanému vzniká uzavřením smlouvy o ubytování podle § 755 občanského zákoníku právo užívat prostory, které mu byly k ubytování vyhrazeny, a též společné prostory ubytovacího zařízení, jakož i používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno. Znamená to, že pokud si ubytovaný objedná ubytování v konkrétním pokoji nebo alespoň v konkrétním druhu pokoje charakterizovaném počtem lůžek či vybavením, je ubytovatel povinen mu toto ubytování poskytnout. Současně je ubytovaný oprávněn používat společné prostory zařízení, například jídelnu, koupelnu, saunu apod. S ubytováním je spojeno obvykle poskytování řady dalších služeb, které je ubytovatel povinen poskytovat, a to zejména vytápění prostor, dodávka teplé vody, úklid, výměna ložního prádla apod. Kromě toho je možné sjednat ve smlouvě o ubytování i další služby, jež budou součástí ubytování, například strava (obvyklé jsou snídaně), využití sportovních zařízení apod.

Ubytovatel je povinen odevzdat ubytovanému prostory vyhrazené mu k ubytování ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a zajistit mu nerušený výkon jeho práv s ubytováním spojených (§ 756 občanského zákoníku). Znamená to, že prostory musí ubytovatel předat ubytovanému uklizené, teplota v místnosti musí odpovídat běžné pokojové teplotě atd. Přitom nerušený výkon práv spojených s ubytováním vyžaduje, aby teplota v místnosti byla udržována po celou dobu ubytování, aby byla dodávána elektřina, osvětlen přístup do místnosti, aby byl ubytovanému umožněn přístup do objektu v kterémkoli okamžiku po celou dobu ubytování (není proto možné, aby ubytovatel například ve 22 hodin uzamkl vchod do objektu bez možnosti jeho otevření při pozdějším příchodu).

Ubytovaný je povinen za ubytování a související služby zaplatit. Je též povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování řádně, nesmí v prostorách provádět žádné podstatné změny. Nejčastěji jsou tyto povinnosti ubytovaného podrobněji upraveny v nejrůznějších ubytovacích řádech. Ty však lze považovat za závazné pro ubytované pouze v případě, že s nimi byl ubytovaný seznámen v okamžiku uzavření smlouvy, nebo mu byly v té době k dispozici (například vyvěšením v recepci, pokoji nebo přiložením ke smlouvě) – nezáleží však na tom, zda se s obsahem ubytovacího řádu ubytovaný skutečně seznámil.

Obecně však platí, že ubytovaný nesmí obtěžovat okolí hlukem, ale například ani cigaretovým kouřem, či nevhodným chováním. Ubytovaný též nesmí upravovat poskytnuté prostory například přestavováním nábytku, změnou výzdoby stěn, stavebními úpravami apod., to vše obvykle v mezích stanovených právě ubytovacími řády (je pochopitelné, že například ubytování na kolejích se řídí obvykle poněkud jinak širokým omezením provádění změn v místnosti než ubytování v hotelích).

V případě, že ubytovatel neposkytne ubytovanému prostory v dohodnuté kvalitě, nebo mu poskytne prostory, které neodpovídají dohodnutým parametrům, je ubytovatel odpovědný za vady. Přitom dle ustanovení § 507 odst. 1 občanského zákoníku nelze-li vady odstranit a nelze-li pro tyto vady prostory užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, může se ubytovaný domáhat zrušení smlouvy, a to bez toho, aby ubytovatel měl nárok na jakoukoli odměnu či jiné plnění ze strany ubytovaného, naopak ubytovaný má nárok na náhradu škody, která mu z toho vznikla (§ 510 občanského zákoníku) a též nárok na náhradu nutných nákladů, které měl v souvislosti s reklamací (§ 509 občanského zákoníku). Pokud vady nebrání užívání prostor, je ubytovaný oprávněn se dle § 507 odst. 1 občanského zákoníku domáhat na ubytovateli slevy z ceny, případně opravy nebo doplnění toho, co chybí. Závisí přitom výlučně na ubytovaném, zda bude požadovat slevu nebo nápravu.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003

 © Tomáš Pelikán, 2001 – SPIS

Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc!


(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].


Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!


Počet návštěvníků od 12. 9. 2000:

TOPlist