3. Jak reklamovat telefon v předplacené sadě a dotovaný telefon mimo předplacenou sadu?

Jestliže se u takto prodaného telefonního přístroje vyskytne následně vada, kupující je pochopitelně oprávněn uplatnit reklamaci za podmínek shodných, jako je tomu při koupi jakéhokoli jiného zboží v obchodě. Za podmínek stanovených občanským zákoníkem mu proto může vzniknout právo na odstoupení od smlouvy, tedy na vrácení peněz za vadné zboží. V takové chvíli nastává ovšem zásadní problém, který praxe dosud s jistotou nevyřešila.

Jde totiž o to, že při koupi předplacené sady je cena formálně rozložena do tří položek, a to ceny za telefon, ceny za aktivaci telekomunikačních služeb a ceny za předplacené hovorné. První jmenovaná položka tedy náleží k telefonnímu přístroji, další dvě složky ceny, jak je patrno, se vztahují k smlouvě o poskytování telekomunikačních služeb.

Prodejci předplacených sad proto s odkazem na výše uvedené v případě odstoupení od smlouvy kupujícím odmítají navrátit celkovou cenu předplacené sady a vracejí pouze jednu její složku, která je identifikována jako kupní cena přístroje. Tato část ceny předplacené sady tvoří však jen malé procento celkové ceny předplacené sady, která je však bez telefonního přístroje nepoužitelná; v neposlední řadě je také nezbytné konstatovat, že samostatně prodávaný telefon nelze za takto vrácenou kupní cenu pořídit.

K otázce zaujala postoj i Česká obchodní inspekce, která je státním orgánem dozoru v této oblasti obchodu. Podle jejího stanoviska „jde o prodej jednoho výrobku, který spotřebitel zakoupil jako celek a je seznámen s cenou celé sady, nikoliv jejích jednotlivých komponentů, které nelze samostatně upotřebit. Jde tedy o věc a její součásti, kterými se rozumí vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (viz § 120 odst. 1 občanského zákoníku). Z toho vyplývá, že prodávající je povinen přijmout k reklamaci celou sadu a při neopravitelné vadě jakékoliv části kupujícímu vrátit peníze za celou sadu.“ (Publikováno v časopisu Právní rádce č. 11/2001, str. 9).

Citované stanovisko České obchodní inspekce je bezesporu věcně správné, právní argumentace v něm uvedená je však zřejmě pochybná. Jak bylo již zmíněno, dvě ze tří složek ceny za předplacenou sadu totiž nejsou z právního hlediska kupní cenou, nýbrž poplatkem za telekomunikační služby. Z toho důvodu nelze požadovat jako součást kupní ceny něco, co kupní cenou ve skutečnosti není. Stejně tak smlouva, kterou zákazník při koupi předplacené sady uzavírá, není jen smlouvou kupní (tou je jen ve vztahu k telefonnímu přístroji), nýbrž (jak zmíněno výše) též smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb. Jde tedy fakticky o dvě samostatné smlouvy. Je otázkou, zda při reklamaci telefonního přístroje má zákazník za popsaných předpokladů možnost odstoupit od smlouvy jako celku, anebo jen od smlouvy kupní, jak vyplývá z dikce zákona. Otázku míry extenzivity možného výkladu může částečně řešit ustanovení § 55 odst. 3 občanského zákoníku, jež stanoví, že v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv (kterou tato smlouva bezpochyby je) platí výklad pro spotřebitele příznivější. Definitivní odpověď na tuto otázku však může dát až rozhodnutí soudu v předmětné záležitosti.

Pakliže by soud dospěl k tomu, že výše popsaná interpretace je nesprávná a prodávající je skutečně povinen vrátit pouze částku označenou jako kupní cena telefonu, bylo by lze uvažovat o porušení zákazu diskriminace spotřebitele prodávajícím podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, neboť za jednání diskriminující spotřebitele je i tzv. vázaný prodej (tzv. junktimace). Z porušení zákazu diskriminace by však spotřebiteli nevyplývala konkrétní práva (snad s výjimkou možného napadení takto uzavřené smlouvy jako absolutně neplatné pro rozpor se zákonem ve smyslu § 39 občanského zákoníku[§ 39 občanského zákoníku], v kterémžto případě by se zákazník mohl domáhat vrácení plnění z neplatné smlouvy) a namístě by zde byl “pouze” zákaz takového způsobu prodeje Českou obchodní inspekcí, tedy zákaz prodeje předplacených sad mobilních telefonů ve formě, v jaké je nyní prodáván.

K obdobné situaci dochází i při prodeji tzv. dotovaných telefonních přístrojů. Při uzavření smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb na dobu určitou je zákazník často zlákán nabídkou tzv. „dotovaného telefonu.“ Nabídka spočívá v možnosti zakoupení telefonního přístroje za sníženou cenu za podmínky současného uzavření smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb na dobu určitou bez možnosti jejího předčasného ukončení. Znamená to, že mobilní operátor za to, že získá jistotu stálých plateb od zákazníka po určité časové období (obvykle několik let), umožní zákazníkovi nákup telefonního přístroje za cenu, která je obvykle výrazně nižší než běžná prodejní cena přístroje na trhu, často dokonce nižší než cena, za jakou mobilní operátor přístroje od dodavatele nakupuje.

Pakliže je takto prodaný dotovaný telefonní přístroj vadný a kupující uplatní reklamaci obdobně jako při koupi jakéhokoli jiného zboží v obchodě, za podmínek stanovených občanským zákoníkem mu může vzniknout právo na odstoupení od smlouvy, tedy na vrácení peněz za vadný telefon. V takové chvíli nastává ovšem zásadní problém, ve své podstatě identický, jako v případě předplacených sad.

Prodejci dotovaných telefonů totiž v případě odstoupení od kupní smlouvy kupujícím odmítají navrátit celkovou cenu zaplacenou za aktivaci telefonu a za telefonní přístroj samotný, nýbrž vracejí pouze dotovanou cenu telefonu, tedy cenu, kterou zákazník za telefon skutečně zaplatil. Za takto vrácenou cenu ovšem není možné jiný telefonní přístroj samostatně pořídit.

Právní argumentace je zde obdobná jako u otázky reklamace předplacených sad (viz výše) s tím, že považovat aktivaci paušálního telefonu za součást telefonního přístroje (jak argumentuje Česká obchodní inspekce) se jeví z právního hlediska zcela nepřijatelným.

Opět by bylo zřejmě možné uvažovat o porušení zákazu diskriminace spotřebitele ze strany prodávajícího podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, neboť diskriminací spotřebitele je i tzv. vázaný prodej (tzv. junktimace), tedy vázání prodeje telefonu za konkrétní cenu na poskytnutí jiné služby; kromě toho tato praxe sama osobě může porušovat i jiné právní předpisy. I zde by snad mohlo být možné uvažovat o vyslovení absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy jako celku pro rozpor se zákonem ve smyslu § 39 občanského zákoníku, v kterémžto případě by se zákazník mohl domáhat vrácení plnění z neplatné smlouvy

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003