1. Strategie spotřebitelské politiky 2002 – 2006

Proč byla Strategie spotřebitelské politiky přijata?

Pokračující budování vnitřního trhu má za nevyhnutelný následek rozvoj spotřebitelské politiky na úrovni Evropské unie. Přijetí předpisů pro zajištění dostatečné ochrany spotřebitelských zájmů a vyloučení překážek na trhu je nezbytným předpokladem pro volný pohyb zboží a služeb.

Dosavadní opatření směřovala především k tomu, aby byla spotřebitelům zajištěna samostatná a informovaná volba. Spotřebitelé měli mít dostatečné a správné údaje předtím, než přistoupí k uzavírání smluv a také zákonná práva v případě, že uzavření smlouvy nepřinese očekávaný výsledek. Těmito opatřeními mělo být dosaženo rovnováhy mezi jednotlivými spotřebiteli a podnikateli, kteří mají přirozeně snazší přístup k potřebným informacím i ekonomickým zdrojům.

Ukázalo se, že v některých situacích není zajištění informované volby a opravných prostředků dostatečným opatřením, a to zejména v oblasti ochrany fyzického zdraví a bezpečnosti. V těchto případech by měla být harmonizovanými předpisy zajištěna dostatečná ochrana všech spotřebitelů a to bez ohledu na to, jak velkou mají schopnost se na základě informované volby sami bránit.

Jaký je rozsah působnosti spotřebitelské politiky Evropské unie?

Spotřebitelská politika Evropské unie by měla stanovit základní zdravotní a bezpečnostní požadavky. Zároveň by měla chránit hospodářské zájmy, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany všech spotřebitelů v celé EU. Základním předpokladem je, aby výrobky a služby, které jsou uváděny na trh, byly bezpečné. Zároveň by spotřebitelé měli dostatek příslušné informace, aby se mohli vhodně rozhodnout.

Spotřebitelskou politikou by měly být překonány překážky přeshraničního obchodu tak, aby spotřebitel mohl plně využívat možnosti vnitřního trhu – nižší ceny, větší výběr, dostupnost základních služeb apod. Spotřebitelská politika EU by měla zajistit prostředí, které posílí důvěru spotřebitelů v přeshraniční nákupy v celé EU.

Spotřebitel není ovlivňován pouze specifickými předpisy na ochranu spotřebitele, ale také dalšími významnými politikami EU. Je možné jmenovat např. oblast finančních služeb, dopravy, zemědělství, zahraničního obchodu, životního prostředí apod. Je proto nutné neustále zapojovat zájmy spotřebitelů i do těchto oblastí.

Jaké jsou hlavní faktory související s novou strategií?

Při tvorbě této nové strategie bylo vzato v úvahu pět hlavních faktorů:

1) Euro – zavedení eura odstranilo psychologickou překážku spotřebitelů u přeshraničních nákupů a také odstranilo porovnávání cen.

2) Sociální, hospodářské a technologické změny – k těmto změnám patří především stále rostoucí míra využívání internetu, častější nákupy v elektronických obchodech a růst sektoru služeb ve spotřebitelských vzorcích.

3) Využití všech přínosů vnitřního trhu – na základě všech těchto změn je možnost přeshraničního obchodu velmi usnadněna. Stále však ještě přetrvává řada překážek, mezi které patří např. velké odchylky cen v jednotlivých členských zemích. Další překážkou je nedostatečná důvěra spotřebitelů v nákupy za hranicemi , která je způsobena např. rozdílem v právní úpravě ochrany spotřebitele v jednotlivých zemích.

4) Provádění reformy veřejné správy – aktivity Evropské unie, vyjádřené přijetím Bílé knihy o správě věci veřejných, směřují ke zlepšování kvality, účinnosti a jednoduchosti regulatorních aktů a lepšího zapojování občanské společnosti v rozhodovacích procesech v EU.

5) Příprava na rozšíření – rozšířením Evropské unie značně vzrostou rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých států. Úkolem Evropské unie bude splnit oprávněná očekávání nových členů a zároveň zlepšit současnou úroveň ochrany spotřebitele v oblasti bezpečnosti a zákonných a ekonomických práv spotřebitelů.

Výše uvedené faktory vymezují tři základní střednědobé cíle:

– vysoká úroveň ochrany spotřebitele

– účinný výkon předpisů v oblasti ochrany spotřebitele

– zapojení spotřebitelských organizací do politik EU

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003