6. Co je to pojistná událost, vyplácení pojistného plnění a jeho snížení a regres

Nastane-li pojistná událost, vzniká pojištěnému, resp. obmyšlenému právo na pojistné plnění.

Plnění je splatné do patnácti dnů od okamžiku, kdy pojistitel skončil pojistné šetření. Pojišťovna je povinna pojistné šetření provést bez zbytečného odkladu po pojistné události. Nemůže-li být šetření skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy byla pojistná událost pojišťovně ohlášena, je pojišťovna povinna poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.

Jak je uvedeno výše, pojistnou událost je povinen pojištěný, resp. obmyšlený ohlásit pojišťovně a poskytnout jí podklady k provedení pojistného šetření. Zálohu přitom nemůže žádat dříve než měsíc po písemném ohlášení pojistné události pojišťovně.

Občanský zákoník umožňuje pojišťovně pojistné plnění snížit, a to v několika případech.

Jednak jde o případ uvedený v ustanovení § 798 občanského zákoníku, kdy na základě vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi (viz výše) bylo určeno nižší pojistné (například případy tzv. podpojištění, kdy je pojistná částka, tedy hodnota pojištěného majetku stanovena níže, než je skutečná hodnota, a proto je na základě tohoto údaje stanoveno i nižší pojistné). Míra snížení pojistného plnění není zákonem přesně vymezena, ale zřejmě by bylo nutno vycházet z percentuální hodnoty, o niž bylo pojistné nižší, a o stejnou procentní část by bylo možno snížit i pojistné plnění. Na okraj je třeba doplnit, že za určitých okolností uvedených výše je z důvodů nepravdivé odpovědi možné pojistné plnění i zcela odmítnout.

Druhým případem stanoveným v ustanovení § 799 občanského zákoníku, kdy je pojišťovna oprávněna snížit pojistné plnění, je situace, kdy pojištěný porušil některou z povinností dohodnutých v pojistné smlouvě nebo povinnost stanovenou pojistnými podmínkami či občanským zákoníkem, které jsou v tomto textu popsány. Pokud porušení těchto povinností bylo vědomé a mělo podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojišťovna oprávněna plnění z pojistné smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah její povinnosti plnit. Nestačí tedy, že došlo k porušení povinnosti, avšak je nezbytné, aby existovala příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem pojistné události, resp. zvýšením rozsahu jejích následků. Opět není zákonem přesně řečeno, v jakém rozsahu může pojišťovna pojistné plnění snížit. Lze ale předpokládat, že například pokud pojistná smlouva ukládala pojištěnému provést každý rok preventivní výměnu hasicích přístrojů a pojištěný toto v posledním roce neprovedl, načež došlo k požáru jeho objektu a hasicí přístroje byly nefunkční, je nutno zkoumat, o kolik (a jestli vůbec) by celková výše škody způsobené požárem byla nižší, kdyby bylo možné hasicí přístroje použít. Pokud pojišťovna nebude schopna prokázat, že nemožnost použití hasicích přístrojů přispěla ke zvýšení rozsahu následků požáru, nebude ani oprávněna pojistné plnění snížit.

Na tomto místě je nezbytné zmínit, že pojišťovna nemá právo podle ustanovení § 799 odst. 3 občanského zákoníku snížit náhradu škody, kterou vyplácí poškozenému v případě pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu (viz dále). Částku, o kterou by ovšem pojišťovna jinak takto své plnění snížila, může v takovém případě požadovat na pojištěném.

Pro pojištění majetku uvádí občanský zákoník v ustanovení § 809 další případ, kdy je pojišťovna oprávněna snížit pojistné plnění, a to tehdy, jestliže poruší pojištěný vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek povinnost dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména tím, že poruší povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu veškerými právními předpisy uloženy nebo které vzal na sebe pojistnou smlouvou. Pokud takové porušení podstatně přispělo ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit. Totéž platí, porušil-li tyto povinnosti vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek ten, kdo s pojištěným žije ve společné domácnosti. Jak je patrno, oprávnění takto snížit pojistné plnění je velmi obdobné oprávnění dle ustanovení § 799 občanského zákoníku popsanému výše, avšak vztahuje se na porušení veškerých právních předpisů, nikoli jen povinností stanovených občanským zákoníkem, pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami. Proto i v případě, že by pojistná smlouva neukládala pojištěnému provádět například povinné pravidelné revize hasicích přístrojů, měla by pojišťovna ve výše zmíněném případě – pokud by šlo o pojištění majetku – oprávnění snížit pojistné plnění, existovala-li by příčinná souvislost mezi porušením požárně bezpečnostních předpisů a zvýšením rozsahu škody.

Je-li pojistnou událostí úraz pojištěného, je pojišťovna oprávněna snížit částku pojistného plnění, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo návykových látek pojištěným. Zákon zde nestanoví ani míru snížení pojistného plnění, ale ani hledisko přiměřenosti takového snížení. Toto snížení pojistného plnění, narozdíl od výše uvedených případů, není přezkoumatelné soudem. Otázkou zůstává, zda pokud je důsledkem úrazu smrt pojištěného, je pojišťovna s odkazem na citované pravidlo oprávněna také snížit pojistné plnění. Literatura se v této otázce kloní spíše k negativní odpovědi.

V některých případech má pojišťovna též právo tzv. regresu neboli postihu či zákonného přechodu práva.

Znamená to, že v případě, kdy pojištěný má proti někomu právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojišťovnu, a to do výše plnění, které mu pojišťovna poskytla. Na pojišťovnu nepřecházejí nároky pojištěného proti osobám, které žijí s pojištěným ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily pojištěnou škodu úmyslně. Nahradila-li pojišťovna pojištěnému jen část škody, je osoba, proti níž má pojištěný právo na úhradu zbývající části škody, povinna uspokojit pojišťovnu až po uspokojení pojištěného.

Uvedené právo regresu lze názorně vyložit na příkladu. Jestliže dojde k poškození domu pojištěného požárem, který byl způsoben zaviněním stavební firmy, která pracovala na střeše domu neopatrně s otevřeným ohněm, má pojištěný právo na náhradu způsobené škody vůči této stavební firmě a může toto právo vůči stavební firmě uplatňovat. Pokud ovšem škodu nahradí pojišťovna na základě pojištění majetku pojištěného, automaticky přechází právo na náhradu škody na pojišťovnu, která je oprávněna až do výše poskytnutého pojistného plnění vymáhat tuto škodu na stavební firmě. Pokud navíc byla způsobená škoda větší než sjednaný limit pojistného plnění pojišťovny, může se v částce, o niž přesahuje skutečná výše škody velikost pojistného plnění, domáhat vlastník domu nadále náhrady škody vůči stavební firmě – v takovém případě má navíc právo přednostního uspokojení, což znamená, že stavební firma musí nejprve nahradit zbývající škodu vlastníkovi domu a teprve poté může kompenzovat pojistné plnění pojišťovně.

Právo postihu (regresu) se v pojišťovnictví vyskytuje i v jiných souvislostech, například v případě spoluzavinění pojištěného při pojištění odpovědnosti za škodu (v tomto případě se jedná o právo regresu pojišťovny vůči pojištěnému – viz dále) apod.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003