| 3. Co jsou to všeobecné pojistné podmínky a co mohou obsahovat? |
Ustanovení § 788 odst. 2 občanského zákoníku předvídá, že součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny. Pojistné podmínky byly do 31. března 2000 povinně schvalovány Ministerstvem financí České republiky. Novým zákonem o pojišťovnictví však tato povinnost odpadla a pojistné podmínky vydává pojišťovna sama, avšak samozřejmě při respektování veškerých zákonných ustanovení, která se pojištění týkají.
Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména:
– vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele (pojistné události),
– rozsah a splatnost pojistného plnění,
– stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše,
-způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud takovou eventualitu připouští pojistná smlouva (např. u kapitálových životních pojištění).
Pojistné podmínky mohou obsahovat i řadu dalších ustanovení, která konkretizují právní vztahy mezi pojišťovnou, pojištěným a pojistníkem.
Důležité je mít v této souvislosti na paměti, že v pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen pokud je to ku prospěchu pojištěného. Znamená to, že pokud pojistné podmínky obsahují například seznam pojistných událostí, na něž se pojistné krytí vztahuje, a neobsahují výslovné ustanovení umožňující ve smlouvě tato pojistná rizika omezit, bylo by případné omezení v pojistné smlouvě uvedené neplatné. To se týká zejména tzv. pojistných výluk, které by v konkrétním případě přímo v pojistné smlouvě zužovaly rámec pojištění uvedený v pojistných podmínkách (samozřejmě ze předpokladu, že pojistné podmínky výslovně nestanoví možnost tento rámec ve smlouvě zúžit). Na druhou stranu však je možné pojistnou smlouvou tento rámec rozšířit, neboť toto je nepochybně ve prospěch pojištěného.
Zbývá dodat, že pojistné smlouvy uzavírané mezi pojišťovnou na straně jedné a spotřebitelem (tzn. osobou, která pojistnou smlouvu neuzavírá v rámci své podnikatelské činnosti) na straně druhé jsou spotřebitelskými smlouvami, a proto ve smyslu ustanovení § 56 odst. 3 občanského zákoníku je zdůrazněn obecný konsensuální princip, podle nějž nesmějí pojistné podmínky obsahovat smluvní ujednání, která dovolují pojišťovně jednostranně změnit pojistnou smlouvu nebo pojistné podmínky bez důvodu sjednaného (uvedeného) v pojistné smlouvě. To totiž vedle ustanovení § 56 odst. 3 občanského zákoníku vyplývá i z ustanovení § 493 občanského zákoníku , který stanoví, že „závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud zákon nestanoví jinak.“
Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003
© Tomáš Pelikán, 2001 – SPIS
| Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc! |
(c) Sdružení obrany spotřebitelů České republiky, Rytířská 10, 110 00 Praha 1, IČ: 48429627
Všechny zveřejňované údaje mají pouze informativní charakter a nemohou být použity jako důkazní materiál.
SOS nenese odpovědnost za aktuálnost, úplnost a správnost poskytovaných informací.
S otázkami technického zpracování informací se obracejte na: [email protected].
Kartotéka spotřebitelských témat je zpracovávána za podpory
Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Děkujeme!
