Jak lze postupovat, pokud spotřebitel chce prodat šperk nebo poškozený šperk, který má ve svém vlastnictví?

Prodej poškozeného šperku je specifickou záležitostí. Opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu je definováno nově jako tzv. „zlomky“. Ty lze nabídnout k odkoupení přímo obchodníkovi, který je nově povinen i v tomto případě vydat prodejní doklad (§ 39 odst. 2 puncovního zákona) s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti kupovaných zlomků. Další možností je (zvláště v případě, že těchto zlomků má spotřebitel více a různých ryzostí) požádat Puncovní úřad nebo některého zpracovatele drahých kovů (Safina) o jejich slití do slitku. Takový slitek je označen zjištěnou ryzostí a lze jej nabídnout k prodeji obchodníkovi. Výhodou oproti prodeji jednotlivých zlomků je to, že spotřebitel zná přesnou ryzost slitku (zejména v případě, že se jedná o slitek Puncovního úřadu), výkupní cena obchodníka je známa, tedy i výkupní cena slitku je známa. Jak spotřebitel, tak obchodník mají jistotu, že cena odpovídá ryzosti.

Pokud se tedy spotřebitel obrátí na Puncovní úřad se žádostí kvalitativní zjištění kovu, o přibližné určení ryzosti nebo se žádostí o úřední označení šperku, který má v úmyslu následně prodat prostřednictvím obchodníka, zaplatí Puncovnímu úřadu poplatek. Jeho výše je uvedena v sazebníku puncovních poplatků (příloha k vyhlášce č. 53/1993 Sb., s účinností od 1. ledna 2004 změněna vyhláškou č. 364/2003 Sb.).

Pro ukázku zde uvádím výňatek ze sazebníku puncovních poplatků, tedy pouze položky, které by se mohly týkat spotřebitelů.

Výňatek z přílohy k vyhlášce č. 53/1993 Sb.

SAZEBNÍK PUNCOVNÍCH POPLATKŮ

Položka Předmět poplatku Kč

—————————————————————————————————————

I. Zkoušení ryzosti

c) cizí, staré a opravené zboží za jeden gram slitiny

Poznámky:

a) poplatek se vybere, i když nedojde k označení předloženého zboží pro závady v předepsaném stavu nebo ryzosti,

b) u zboží, kde je kombinována slitina s jiným materiálem, se výše poplatku stanoví na základě kvalifikovaného odhadu hmotnosti drahého kovu, provedeného Puncovním úřadem,

c) přetřídí-li Puncovní úřad na žádost překladatele položku tuzemského či cizího zboží na bezvadné a závadné kusy, vybere se poplatek v trojnásobné výši.

II. Úřední označení zboží puncovní značkou nebo jiným způsobem

a) za každý kus zboží

III. Kvalitativní zjištění kovu na zkušebním kameni

10 Ag, Au, Pt, obecný kov – za jedno vyzkoušení 30,-

30 přirážka k položce 10 za úpravu vzorku tavením 70,-

IV. Přibližné určení ryzosti slitin drahých kovů na zkušebním kameni

za každý kus zboží

VII. Stanovení ryzosti a hmotnosti drahých kovů včetně ztavení do slitku

31 Ag do 100 g 200,-

32 Ag nad 100 g do 1000 g 600,-

33 za každých dalších započatých 1000 g Ag 300,-

34 Au do 10 g pro účely dědického řízení 150,-

35 Au nad 10 g do 25 g 200,-

29 Au nad 25 g do 200 g 400,-

36 Au nad 200 g do 1000 g 800,-

37 za každých dalších započatých 1000 g Au 400,-

38 klenotnické slitiny Pt do 25 g 630,-

39 ostatní slitiny Pt do 25 g 1300,-

IX. Ostatní poplatky

44 vyřízení požadavku na provedení úkonů souvisejících s přepravou

s výjimkou ceny za přepravu 30,-

45 vyhledání předmětu při ztrátě potvrzení 20,-

          Vhodné bude ještě uvést několik konkrétních příkladů.

A) Spotřebitel vlastní prsten o hmotnosti 2,50 g a má pochybnosti, zda je skutečně zlatý. Navštíví pracoviště Puncovního úřadu, zde pracovníci vizuálně zjistí, že není platně úředně označen (opuncován). Protože prsten nehodlá prodat, stačí mu nechat si kvalitativně zjistit kov za 30 Kč, tedy určit, zda je prsten vyroben ze zlaté, stříbrné či platinové slitiny nebo z obecného kovu (položka č. 10), pokud jej zajímá přibližná ryzost prstenu, pak požádá Puncovní úřad o přibližné určení ryzosti. Za toto určení ryzosti zaplatí poplatek podle druhu slitiny drahého kovu, ze kterého je prsten vyroben. Bude-li prsten skutečně ze zlaté slitiny, zaplatí 60 Kč za jeden kus, bez ohledu na jeho hmotnost (položka č. 12).

B) Pokud spotřebitel prsten uvedený v příkladu A chce následně prodat (bazar, zastavárna) a rozhodl se, že si úřední označení zajistí sám (výše poplatků je stejná jako v případě, že toto úřední označení zajistí až potenciální prodejce), předloží tento prsten Puncovnímu úřadu k tzv. puncovní kontrole. Tato puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které stanovuje puncovní zákon. Výsledkem puncovní kontroly (je-li v našem modelovém příkladu prsten skutečně zlatý) je pak úřední označení puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti nebo jiným způsobem stanoveným puncovním zákonem.

          U výrobků ze zlatých slitin je běžnou ryzostí ryzost 585/1000, pak Puncovní úřad takový prsten označí puncovní značkou pro ryzost č. 4,

případně ryzost 750/1000, pak Puncovní úřad prsten označí puncovní značkou pro ryzost č. 3,

Za tyto úkony zaplatí spotřebitel puncovní poplatky dle položky č. 05 a 08 sazebníku puncovních poplatků. V našem příkladu u prstenu ze zlaté slitiny (bez ohledu na zjištěnou ryzost) zaplatí dle položky č. 05 (hmotnost 2,50 g, tzv. „staré zboží“) 2,5 x 40 = 100 Kč a dle položky č. 08 (1 kus) 5 Kč. Celkem tedy zaplatí 105 Kč.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003