Jak lze zjistit, že šperk dovezený z dovolené je opravdu zlatý? Jaké právo má spotřebitel při opravě puncovaného šperku?

Pokud si tedy takový předmět z dovolené dovezeme a máme pochybnosti o ryzosti koupeného předmětu, můžeme navštívit nějakého renomovaného českého zlatníka nebo lépe pracoviště Puncovního úřadu. To platí samozřejmě i při pochybnostech o šperku získaném jiným způsobem.

Na pracovišti Puncovního úřadu vizuálně šperk prohlédnou a zjistí, zda je označen platnou úřední značkou, tzv. puncem (v případě dovozu z některých zemí je to téměř vyloučené). Toto úřední označení je garancí, že šperk je vyroben ze slitiny, která má minimálně tu ryzost, jíž garantuje. Pokud šperk úředně označen není (kromě označení puncovní značkou vyražením do zboží existují ještě další, méně časté způsoby, uvedené ve vyhlášce č. 363/2003 Sb. (§ 11), provedou pracovníci Puncovního úřadu přibližné určení ryzosti na zkušebním kameni nebo X-testerem (Rentgenový fluorescenční spektrometr). To spotřebiteli stačí, pokud takovýto šperk nechce následně prodat.

Pokud je spotřebitel v situaci, že potřebuje opravit šperk z drahého kovu, lze doporučit následující postup. Nejprve je vhodné zvolit podnikatele, který opravy šperků provádí. Ze zákona se jedná o výrobce registrovaného u Puncovního úřadu, ten často provádí vlastní výrobu zboží z drahých kovů včetně oprav zboží, někdy se však takový podnikatel věnuje výhradně opravám zboží z drahých kovů. Výběr podnikatele je možno učinit z různých hledisek. Obvykle spotřebitel vybírá dle místa, kde bydlí, někdy podle doporučení svých známých nebo vlastních zkušeností. Tato hlediska jsou obvyklá.

Novela puncovního zákona (zákon č. 127/2003 Sb., § 40 a)) zavádí tzv. registr výrobců a obchodníků. Tento registr má část, která je veřejným seznamem. Do tohoto seznamu má každý právo nahlížet a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Zároveň Puncovní úřad tento veřejný seznam zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. V současné době se jedná o zveřejňování na jeho webových stránkách. Byť tato novela puncovního zákona platí od 1. ledna 2004 a dalo by se očekávat, že vytvoření veřejného seznamu bude nějakou dobu trvat, není situace tak kritická. Puncovní úřad již v minulosti některé tyto údaje evidoval a zveřejňoval, pouze však u podnikatelů, kteří k tomu dali svůj písemný souhlas. K výše uvedenému účelu však tento, zatím dobrovolný, seznam plně stačí, neboť se jedná o ty podnikatele, kteří své zveřejnění umožnili většinou právě za účelem získání obchodních kontaktů a zakázek.

Po výběru podnikatele, který provede požadovanou opravu šperku, je vhodné – stejně jako v případě jakékoli jiné opravy nebo zakázky – sepsat záznam o vlastním rozsahu opravy (podrobnosti přesahují rámec tohoto pojednání a lze odkázat např. na Občanský zákoník). V praxi podnikatelé používají často tzv. „sáčky“, tj. potištěné sáčky s průpisem. Do předtištěných polí podnikatel vepíše identifikační znaky opravovaného šperku – hmotnost, ryzost, případně délku (u řetízku) – předpokládanou cenu opravy, případně množství zákazníkem dodaného materiálu, a datum kdy bude oprava k vyzvednutí. Opravovaný, zákazníkem k opravě předaný, šperk se vloží do sáčku a zákazník dostane jeho průpis. Toto je obvyklá letitá praxe. Je vhodné upozornit, že puncovní zákon tyto náležitosti neupravuje. Oprávněně však lze požadovat, aby údaj o hmotnosti (§ 37 odst. 3 puncovního zákona) byl uveden s patřičnou přesností a je hodné doporučení (byť to puncovní zákon přímo jako povinnost podnikateli neukládá), aby uvedený doklad (sáček) obsahoval alespoň údaje, které je obchodník povinen uvádět na prodejním dokladu (§ 39 odst. 2 puncovního zákona). Novela puncovního zákona však přinesla změnu i u definice opraveného zboží (§ 4 písm. d) puncovního zákona). Z uvedené změny v návaznosti na § 9 odst. 1 písm a) vyplývá, že pokud při opravě zboží musí být vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo musí být puncovní značka poškozena a pokud objednatel opravy písemně nepožádal, aby oprava byla provedena bez úředního označení, je podnikatel, který opravu provádí povinen předložit Puncovnímu úřadu k opuncování. Zde je nově přenesena důkazní povinnost na podnikatele. Na něm je, aby v případě sporu prokázal, že objednatel opravy opuncování (a tedy i úřední ověření opravené části) písemně odmítl.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003