Bezpečnost potravin z pohledu EU

– poskytování vědeckého hodnocení rizika,

– ochrana zájmů spotřebitelů,

– posílení důvěry spotřebitelů v bezpečnost potravin.

V současné době se komunikaci se spotřebiteli o rizicích a bezpečnosti potravin věnuje značná pozornost. Tato témata jsou předmětem jednání zainteresovaných stran jako jsou Evropský úřad pro bezpečnost potravin, zástupci výrobců a prodávajících, spotřebitelé, vědečtí pracovníci apod. Je snaha o vytvoření jednotného informačního systému směrem ke spotřebiteli.

Jak již bylo v textu naznačeno, principy pro zajištění bezpečnosti potravin EU, na základě kterých je postavena i národní strategie ČR lze soustředit do tří oblastí:

– posouzení rizika (národní úřady, vědecké výbory, konkrétní řešení případů)

– management rizik, tj. vydávání legislativních opatření,

Podle Bíle knihy o zdravotní nezávadnosti potravin představuje posouzení rizika základ, na který musí další prvky rizika navazovat. Posouzení rizika je založeno na sběru a analýze informací získaných zejména při kontrolách výrobního řetězce od prvovýroby potravin až po distribuce potravin. Neopominutelné jsou výsledky různých epidemiologických šetření, výzkumných prací i zhodnocení epidemiologické situace ve výskytu jak infekčních tak i neinfekčních onemocnění vzniklých po konzumaci potravin.

V ČR v současné době jednotlivé úseky posouzení rizik fungují, avšak většinou neexistuje mezi jednotlivými články propojení.

Pro zajištění ochrany spotřebitele funguje systém kontroly, který zohledňuje odpovědnost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost výrobku uváděného do oběhu.

Ve vazbě za odpovědnost výrobce za zdravotní nezávadnost je v ČR stejně jako ve státech EU věnována velká pozornost zavádění správné výrobní/hygienické praxe a zvedení systému kritických bodů (HACCP) do výroby potravin a krmiv. Prakticky jde o vytipování bodů v technologickém procesu, ve kterých může vzniknout největší riziko porušení zdraví či hygienické nezávadnosti nebo jakosti budoucího výrobku. Při aplikaci systému HACCP lze toto nebezpečí odhalit již během výroby určitého potravinářského produktu a bezprostředně je odstranit nápravnými opatřeními.

Systém státního dozoru v ČR funguje, vychází především z platných zákonů. Musí však jednoznačně dojít k prohloubení spolupráce a koordinace jak na úseku tvorby legislativy, tak i kontrolní činnosti napříč celým potravinovým řetězcem.

Komunikace o riziku je rozhodující pro průběžnou informovanost spotřebitele pokud jde o bezpečnost potravin. Spotřebitel očekává spolehlivé a jasné informace umožňující rozhodování na základě znalosti věci. Pro tyto účely je potřeba zajistit provázanost hodnocení rizik s komunikací o riziku a předkládat veřejnosti ověřené a srozumitelné informace týkající se problémů ochrany zdraví.

Na úrovni individuální jsou to rovněž. informace o doporučeném chování, které mohou např. zahrnovat:

– zásady správné výživy včetně souborných výživových doporučení,

– informace o nových výrobcích s ověřenou účinností

– informace o technologiích šetřících nutriční látky při zpracování surovin a nových technologiích při

integrované ochraně životního prostředí.

– informace o biopotravinách, tj. produktech ekologickém zemědělství a GMO

Na úrovni institucionální funguje v EU tzv. Rapid Allert Systém for Food and Feed- RASFF – Systém rychlého varování pro potraviny. Členské státy Unie do tohoto systému povinně hlásí případy potravin zdravotně závadných, které byly zjištěny kontrolou v tržní síti a mohou se vyskytovat na společném trhu EU. V těchto případech se nejedná se o výrobky, které se nevyváží a vyskytují se na lokálním trhu. Také Česká Republika již se systémem RASFF spolupracuje a musí zajistit v době přistoupení k EU funkčnost tohoto systému na našem území.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003