7. Vyzvednutí a nevydání věci z opravy

Podle § 656 občanského zákoníku je objednatel povinen vyzvednout si věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy oprava nebo úprava měla být provedena, a byla-li provedena později, do jednoho měsíce od doručení vyrozumění o jejím provedení. Neučiní-li tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladnění.

V době, po kterou je objednatel v prodlení (tedy počínaje uplynutím jednoho měsíce od sjednaného termínu provedení opravy, případně od doručení informace o jejím opožděném provedení), přechází na objednatele nebezpečí ztráty, zničení, poškození a nahodilé zkázy věci (§ 520 a § 522 občanského zákoníku).

Nevyzvedne-li si objednatel věc ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má zhotovitel právo věc prodat. Je-li zhotoviteli známa adresa objednatele a jde-li o věc větší hodnoty (podle nařízení vlády č. 258/1995 Sb. je věcí větší hodnoty věc přesahující hodnotu 3 000 Kč), je zhotovitel povinen o zamýšleném prodeji objednatele předem vyrozumět a poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k vyzvednutí věci. Takovou přiměřenou lhůtou jsou obvykle alespoň dva týdny.

Dojde-li k prodeji nevyzvednuté věci, je povinen zhotovitel na požádání objednatele vyplatit objednateli výtěžek prodeje po odečtení ceny opravy nebo úpravy, poplatku za uskladnění a nákladů prodeje. Právo na výplatu tohoto výtěžku se promlčuje (stává se nevymahatelným) uplynutím obecné tříleté promlčecí doby ode dne prodeje věci.

Nejen objednatel, ale i zhotovitel má pochopitelně možnost domáhat se účinně svých práv, která mu plynou ze smlouvy o opravě a úpravě věci. Takovým základním právem je právo na zaplacení ceny za provedené dílo.

Jestliže objednatel cenu nezaplatí, je zhotovitel oprávněn podle § 175 a násl. občanského zákoníku využít tzv. zadržovací (retenční) právo a věc objednateli až do zaplacení ceny nevydat.

V této souvislosti může nastat obtíž, pokud se střetne uplatnění práva na snížení ceny započtením náhrady škody ze strany objednatele (objednatel zaplatí zhotoviteli cenu sníženou o výši škody, kterou zhotovitel objednateli při provádění prací způsobil například odřením opravované věci) a zadržovací právo zhotovitele (který s odkazem na to, že neobdržel plnou výši ceny díla, zadrží opravovanou věc). Takový spor pak může vyřešit pouze soud.

Poměrně častým nešvarem při provádění oprav je nevracení vymontovaných součástek z opravované věci objednateli. K požadování vrácení takových součástek jsou dva důvody, jeden ryze právní, druhý zcela praktický.

Právní důvod je zřejmý. I vymontovaná součástka z opravované věci zůstává nadále vlastnictvím objednatele a její ponechání opravářem by bylo možné za určitých okolností kvalifikovat i jako trestný čin (zpronevěra či zatajení věci podle § 248 resp. § 254 trestního zákona). Z občanskoprávního hlediska by se pochopitelně jednalo o bezdůvodné obohacení na straně servisu, a servis by proto musel objednateli za vymontovanou součástku zaplatit, tedy odkoupit ji od něj.

Důvod praktický pro vrácení součástek z opravované věci vymontovaných je též poměrně jasný. Lze tak snadno ověřit, zda vymontovaná součástka byla skutečně vadná, anebo byla vyměněna zbytečně. Rovněž je možné touto cestou přinejmenším snížit riziko toho, že součástka nebyla vůbec vyměněna (a výměna je zákazníkovi pouze účtována) a vyloučit možnost toho, aby tato součástka byla obratem použita k namontování jinému zákazníkovi (což je obvyklá praxe řady autoservisů či opraven elektroniky).

Často se přitom setkáváme s tím, že při vystavování potvrzení převzetí objednávky (viz výše) se zhotovitel dotazuje, zda zákazník „požaduje vrácení vyměněných dílů.“ Otázka by ovšem měla být formulována naprosto opačně – tedy zda zákazník požaduje, aby mu vyměněné součástky vráceny nebyly (čímž by de facto došlo k darování součástky servisu). Nevysloví-li totiž zákazník jednoznačnou vůli, že vyměněné součástky nechce, platí, že jsou jeho vlastnictvím a je proto nezbytné mu je vrátit. Neobstojí proto ani argument servisu, že zákazník „díly nepožadoval zpátky,“ a to právě s odkazem na výše uvedené.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003