6. Co když není opravou vada odstraněna nebo když servis opravovanou věc poškodí či ztratí?

K takovému případu dochází často při opravách zejména složitějších zařízení, jako je elektronika, automobily apod., kdy je při opravě vyměněno několik součástek a věc působí, jako by vada byla odstraněna. Po několika chvílích po převzetí věci z opravy se však vada vyskytne opět a vyjde najevo, že při opravě bylo zbytečně vyměněno několik součástek, aniž to bylo nutné, zatímco příčina vady vůbec odstraněna nebyla. Právě na tyto případy zákon pamatuje a zahrnuje tuto odpovědnost do záruční odpovědnosti zhotovitele, na niž se uplatní odpovědnost za vady popsaná výše. Platí přitom pochopitelně, že pokud došlo k výměně součástek, která nebyla nezbytná a nebyla výslovně požadována objednatelem, má objednatel právo na náhradu škody, a to uvedením do původního stavu, nebo, není-li to možné, náhradou v penězích. Judikatura často dovozuje, že náhrada v penězích musí zohlednit objektivní zhodnocení věci objednatele. Proto pokud byly vyměněny některé součástky za nové nesprávně a není již možné provést výměnu zpět, zhotovitel sice vrací objednateli cenu za výměnu (tedy cenu práce a součástky), avšak objednatel je zpravidla povinen zhotoviteli kompenzovat zhodnocení své věci, a to zřejmě ve formě rozdílu ceny starého a nového komponentu. Ve výsledku by tedy zhotovitel obvykle vrací objednateli cenu účtovanou za zbytečně provedenou práci a dále rozdíl ceny původní součástky oproti součástce nově namontované. Spory o úplné vrácení ceny zbytečně namontované nové součástky jsou soudy v současné době rozhodovány nejednotně, byť se domníváme, že z hlediska obecných právních principů a zásad spravedlnosti by měl mít objednatel právo na úplné vrácení ceny opravy, která byla na jeho věci provedena zcela zbytečně.

Zbývá dodat, že zhotovitel jakožto profesionál odpovídá též za vady, jejichž příčinou je nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil. Znamená to, že pokud objednatel navrhne zhotoviteli postup při provedení opravy, který je nevhodný, a tato nevhodnost je zhotoviteli známa (nebo se ukáže v průběhu provádění opravy), není zhotovitel oprávněn postupovat podle takových nesprávných pokynů a naopak je povinen na nesprávnost těchto pokynů objednatele upozornit. Teprve v případě, že by objednatel i přes takové upozornění na nesprávných pokynech trval, mohl by zhotovitel tyto pokyny respektovat (a neodpovídal by pak za vady způsobené jejich respektováním).

Nezřídka se stává, že při provádění opravy či údržby opravář či servis poškodí či dokonce ztratí opravovanou věc, případně (dochází-li k provádění opravy v prostorách objednatele) poškodí jinou objednatelovu věc (například při opravě vodovodní baterie instalatér poškodí smalt na vaně, při opravě žaluzií opravář rozbije sklo v okně, čistírna zničí čištěné šaty či švec ztratí opravovanou botu).

Zákon pochopitelně na takové případy pamatuje. Podle § 421 občanského zákoníku[§ 421 občanského zákoníku] každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Své odpovědnosti se tak může zhotovitel zprostit pouze tehdy, pokud sám prokáže, že ke škodě by došlo i jinak (například v důsledku samovolného zničení věci apod.). Znamená to, že i v případě živelné pohromy, kterou zhotovitel nezavinil (požár, povodeň apod.), odpovídá za poškození či zničení věcí, které měl v provozovně.

Je přitom třeba zmínit, že objednateli odpovídá zhotovitel, nikoli jeho zaměstnanec. Způsobí li tedy zaměstnanec zhotovitele při provádění opravy škodu objednateli, je nezbytné její náhradu uplatňovat u zhotovitele (firmy), nikoli u dotyčného zaměstnance (ten totiž odpovídá jen svému zaměstnavateli, a to podle zákoníku práce).

Problém může někdy nastat při prokazování vzniku škody. Zejména v případě, že je věc předána zhotoviteli do opravy, není výjimečné, že zhotovitel tvrdí, že poškození, které způsobil, věc vykazovala již při předání do opravy. Právě proto je velice důležité si vymínit detailní popis věci předávané do opravy, včetně uvedení všech poškození a dodatku, že “žádné další poškození věc nevykazuje” (viz výše). Jen tak se lze alespoň částečně uvarovat následných obtíží a dohadů.

V neposlední řadě je na tomto místě vhodné konstatovat, že nárok na náhradu takto způsobené škody si může objednatel započíst proti nároku zhotovitele na zaplacení ceny za provedení opravy. Znamená to, že od ceny, kterou mu bude zhotovitel za provedení opravy či údržby účtovat, může objednatel výši způsobené škody odečíst a zaplatit objednateli takto sníženou cenu. Toto řešení je však praktické pouze v případě, kdy již došlo k předání opravené věci objednateli, resp. v případě, kdy věc nebyla zhotoviteli předávána, neboť jinak hrozí zneužití zadržovacího práva zhotovitelem (viz dále).

Výší škody se samozřejmě rozumí náklady na její odstranění, a to včetně nákladů s tím souvisejících (tedy nejen cena opravy, ale též náhrada ztraceného času, cestovní a přepravní náklady, telefonní poplatky, ušlý zisk způsobený nemožností používat věc apod.).

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003