Jaké se odlišují vlivy jednotlivých druhů plen na životní prostředí?

Jaké se odlišují vlivy jednotlivých druhů plen na životní prostředí?

Vlivy na životní prostředí můžeme rozdělit podle těchto kritérií:

Vliv na vyčerpání surovin

U látkových plenek je spotřeba surovin v poměru k délce životnosti zanedbatelná. Bavlna je sice zahraniční surovina, ale je to surovina obnovitelná. Nějaké množství surovin ale spotřebujeme na výrobu pracích prostředků a pokud do bilance počítáme i opotřebení pračky, tak i na její výrobu.

U jednorázových plenek je spotřeba surovin mnohem vyšší, spotřebovává se obnovitelná celulóza (dřevo) a neobnovitelná ropa (umělé folie, absorpční látka, lepičky)

Spotřeba surovin se uvádí u jednorázových plenek 10-50x vyšší než u plenek látkových

Vliv na spotřebu energie

U látkových plenek je spotřebovává energie především na praní (včetně energie na výrobu pracích prostředků), na sušení a žehlení. Energii na dopravu můžeme vzhledem k délce životnosti a celkové malé hmotnosti plenek pro jedno dítě zanedbat. Energie na praní závisí na typu pračky, na zvoleném pracím programu (především na teplotě – při praní na 60 spotřebujeme o třetinu méně energie než při vyvářce), energii na sušení a žehlení pak můžeme ovlivnit sami – plenky uschnou na čerstvém vzduchu pouze energií ze slunce, kterou nemusíme vyrábět a žehlení se lze po uplynutí prvních týdnů života dítěte (6 neděl) vzdát zcela.

U jednorázových plenek je spotřeba energie mnohem vyšší, neboť na jedno dítě se spotřebuje 4000 ks, tj. asi 200 kg buničiny (celulózy), jejíž výroba je poměrně energeticky náročná. Také je třeba započítat energetické nároky na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi a od zákazníka na skládku či ke spalovně. Rovněž výroba plastových fólií přispívá ke spotřebě energie, i když jejich hmotnost vzhledem ke hmotnosti celulózy je nepatrná.

Na výrobu jednorázových plen je spotřeba energie asi 2-3x vyšší než na výrobu plen látkových včetně praním, sušení a žehlení.

Vliv na znečištění vody

U látkových plenek se voda spotřebovává a znečišťuje především při praní. Spotřeba vody při výrobě je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Záleží hodně na tvrdosti vody a na volbě pracího prostředku.

U jednorázových plenek jsou spotřeba a znečištění vody závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí už většina výrobních vod z celulózek zaokruhována. Velmi důležitý je způsob bělení buničiny(celulózy) – nejvíc zatěžuje vodní prostředí bělení chlórem.

Pokud je vodní hospodářství celulózky v pořádku a většina výrobních vod je zaokruhována, znečišťujeme praním látkových plen vodu asi 2x více než ji zatěžuje výroba plen jednorázových.

Vliv na znečištění ovzduší

Látkové plenky se na znečištění ovzduší podílí především kvůli výrobě energie potřebné na praní a sušení, tedy především emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, případně oxidů síry a dusíku. Využíváme-li prádelnu, znečišťujeme vzduch při dopravě autem výfukovými plyny a taky kvůli větší spotřebě energie na sušení v sušičkách. Pereme-li doma programem na 60°C a sušíme-li na vzduchu, je spotřeba energie a tedy i znečištění ovzduší malé. Spotřebu energie při domácím praní můžeme ještě snížit napouštěním teplé vody, vlastníme-li solární systém na její ohřev

Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plenek dochází především při výrobě celulózy (oxidy síry) i umělých hmot ( oxidy uhlíku, dusíku i organické látky). Doprava se podílí na znečištění ovzduší výfukovými plyny a toto dopravní znečištění je srovnatelné se znečištěním z výroby vzhledem ke krátké životnosti plenky na jedno použití, neboť plenku je třeba dopravit od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu zneškodňování odpadu. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny.U jednorázových plenek je znečištění ovzduší mnohem vyšší než u plen látkových.

Odpady

Látkové bavlněné plenky nevytvářejí téměř žádný komunální odpad. 60 kusů obslouží bez problému po sobě 2 i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad.

Z průzkumů vyplývá, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových plenek, za celý přebalovaní věk je to asi 4000 plenek, které v nasáklém stavu tvoří 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot případně zbytků chlóru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. Rozhodně by se plenky neměly likvidovat podomácku, tj.kompostovat na zahradě nebo spalovat v domácím topeništi.

Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové. Dítě „vyprodukuje“ v jednorázových plenkách za rok 2x více odpadu než průměrný občan v ČR.

 Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2003

 Autor: STEP – síť ekologických poraden (Vladimíra Hejzlarová, Rosa, České Budějovice)

Líbil se Vám tento příspěvek? Oceňte ho zasláním SMS s textem SOS KART na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.). Děkujeme za Vaši pomoc!