12. Odběr vody a odvod odpadních vod

Obyvatelé bytů obvykle nebývají samostatnými odběrateli vody. Smlouvu s provozovatelem vodovodu a kanalizace má totiž téměř vždy uzavřenu vlastník budovy a v případě bytů ve vlastnictví pak společenství vlastníků jednotek. Jednotlivým uživatelům bytů je spotřeba vody přeúčtovávána v rámci poplatků za služby spojené s užíváním bytu na základě naměřené spotřeby zjištěné podružnými vodoměry v bytech. Stejná situace platí i pro odvod odpadních vod z bytů.

Pochopitelně, že pro obyvatele rodinných domů platí, že každý rodinný dům má obvykle vlastní vodovodní a kanalizační přípojku, a proto má vlastník rodinného domu uzavřenu smlouvu s provozovatelem vodovodu a kanalizace.

Podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je vlastník vodovodu a kanalizace povinen umožnit připojení na ně, pokud se připojovaný pozemek nebo stavba nachází na území obce s vodovodní nebo kanalizační sítí, připojení je s ohledem na umístění vodovodu nebo kanalizace technicky možné a odběratel splní podmínky stanovené tímto zákonem. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s každým odběratelem.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace nesmí při uzavírání smlouvy s odběratelem jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen sdělit obci, v jejímž obvodu zajišťuje provoz, pokud obec není sama vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, podmínky pro uzavření písemné smlouvy. Tyto podmínky musejí obsahovat zejména následující údaje:

– jakost dodávané vody a míru znečištění odváděných odpadních vod,

– výši vodného a stočného a pravidla pro jejich stanovení a způsob vyúčtování,

– rozsah a podmínky odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),

– možnost přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a podmínky náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod; dojde-li k tomuto přerušení, způsob informování osob, které tyto služby využívají,

– smluvní pokuty.

Obec je povinna zajistit, aby tyto informace byly veřejnosti dostupné. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen každoročně nejpozději do 30. června zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek, které v uplynulém roce do vodného a stočného kalkuloval, a porovnat je s položkami v pravidlech pro stanovení výše vodného a stočného pro daný rok. Vykázaný rozdíl (nedoplatek) je pak oprávněn vyúčtovat, přeplatek je povinen vrátit.

Provozovatel je povinen jednou ročně zveřejňovat jasné a úplné informace o výpočtu ceny vody včetně vyčíslení a zdůvodnění všech ekonomicky oprávněných nákladů.

Za dodávku vody se platí tzv. vodné. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je cenou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním.

Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod, která se nazývá stočné. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je cenou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod.

Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem. Vodoměrem registrované množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody. Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel. Není-li osazen vodoměr, způsob určení množství odebírané vody se vypočítá dle směrných čísel roční spotřeby vody, která jsou stanovena vyhláškou č. 428/2001 Sb.

Pokud je vodoměr osazen, odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u autorizované zkušebny, přičemž odběratel je povinen

poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.

Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že vodoměr je vadný a neodpovídá příslušným technickým požadavkům, uhradí smluvní strana, které byla zjištěná odchylka měření ku prospěchu, druhé smluvní straně peněžní rozdíl, a to ode dne posledního odečtu vodoměru předcházejícího žádosti o přezkoušení vodoměru. Náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru hradí v takovém případě provozovatel vodovodu. Pokud se přezkoušením zjistí, že vodoměr je bezvadný, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel. Jestliže již uplynula lhůta stanovená pro pravidelné ověření vodoměru, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.

Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo jeho změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.

Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí pochopitelně újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.

Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (tak je tomu například u bytových domů. kde jsou instalovány podružné vodoměry v bytech). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody. Není možné se proto domáhat rozdílného stavu vodoměrů podružných oproti stavu hlavního vodoměru na vodovodní přípojce – pro fakturaci vodného je totiž rozhodující výlučně vodoměr hlavní.

Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace se měří měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů (např. dešťová voda, voda z vlastní studny apod.). Takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného.

Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb. Způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace (například na zalévání zahrady) a toto množství je prokazatelně větší než 30 m³ za rok, je možné účtovanou částku stočného snížit. Obvykle se tak děje například měřením vody použité k zalévání, jejíž naměřené množství bude odpočteno pro účely účtování stočného.

Smlouva o dodávce vody musí obsahovat alespoň:

– adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na vodovod,

– limit dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,

– způsob zjišťování množství odebírané vody,

– jakost dodávané vody,

– způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,

– způsob fakturace a plateb,

– dobu plnění.

Smlouva o odvádění odpadních vod musí obsahovat:

– adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,

– limit odváděné odpadní vody,

– množství srážkové vody s jejím výpočtem,

– způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,

– míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,

– způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,

– způsob fakturace a plateb,

– dobu plnění.

Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod v následujících případech:

– při provádění plánovaných oprav a při udržovacích a revizních pracích,

– nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

– neumožní-li odběratel provozovateli přístup k přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě,

– bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

– neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 dny,

– při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo

– v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

U dodávek vody platí omezení odpovědnosti dodavatele za škodu obvyklá pro tato odvětví. Vlastník ani provozovatel vodovodu totiž neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody nebo z důvodů oprávněného omezení dodávky, jak je popsáno výše.

Datum poslední aktualizace: 31. prosince 2004

Tisk příspěvku

Líbil se Vám tento příspěvek? Pošlete vzkaz či poděkování autorovi SMS s textem SOS KART724 + Váš text na číslo 900 0906 (tato SMS je Vám zpoplatněna částkou 6 Kč, technicky zajišťuje Marketing Evolution s.r.o.).