Chtěl bych se zeptat na dvě záležitosti týkající se provozovatelů lyžařských středisek.

Každé středisko má stanovenou cenu za služby dle vlastního sazebníku, které zahrnují úpravu sjezdových tratí, poskytování vleků, parkovišť a dalších služeb. Předpokládám, že cena je stanovená na provoz zařízení v plném rozsahu.

1) Je v pořádku (v souladu s legislativou), když provozovatel zařízení uzavře např. polovinu areálu z důvodu organizace soukromé akce (např. přeboru ČR) a přesto účtuje plnou cenu veřejnosti za omezenou službu?

2) Má provozovatel právo účtovat plnou sazbu v případě, kdy sjezdovky (např. vlivem špatných sněhových podmínek) obsahují kameny a jiné předměty, které snižuji kvalitu služby? Je provozovatel povinen na tento stav upozornit? Má provozovatel zodpovědnost za náhradu škody, pokud v tomto případě je jasně prokázána chybná úprava sjezdovky?

Děkuji za odpovědi.

1) Nevidím problém v provozování pouze části areálu za stejné peníze v případě pořádání závodů nebo špatného snšhového stavu. Záleželo by zde asi na hlavně na obchodních podmínkách střediska – pokud by měli v OP, že garantují např. minimální počet km sjezdovek v provozu (což stejně asi nikde nebude) a toto by nebylo dodrženo, bylo by možné požadovat slevu z ceny permanentky.

2) Za jedinou povinnost provozovatele v tomto směru považuji to, že je povinen spotřebitele před zakoupením permanentky informovat o rozsahu provozu sjezdovek, pokud by toto neudělal a např. polovina střediska by byla zavřená, dalo by se uvažovat o klamání spotřebitele a toto jednání by teoreticky bylo postihnutelné Českou obchodní inspekcí. Ohledně náhrady škody – myslím, že není právní povinnost provozovatele střediska udržovat sjezdovky v takovém stavu, aby nemohlo dojít k poškození. Takže náhrada škody nepřipadá v úvadu