Bydlím v panelovém domě, v bytě v osobním vlastnictví rodičů. Vlastníci bytů jsou v tomto domě sdruženi do ‘Společenství vlastníků jednotek’ (SVJ). Zbývající byty jsou nájemní.

Většinu plateb, spojených s bytem, včetně plateb za TUV, hradím prostřednictvím společnosti Bytasen, kterou si SVJ najalo pro vyřizování administrativy.

Bydlím v 17-tém poschodí a pokud jde o teplou vodu, v čase kdy ji potřebuji, neteče. Přesněji, teče studená. Chodím brzo do práce a pozdě se vracím, takže vodu potřebuji především ve 4 hodiny ráno a ve 23 hodin večer. Pokud chci teplou vodu v těchto časech, musím nejdříve vypustit z trubek vodu studenou, což trvá i několik minut a obnáší desítky litrů. Někdy, pokud nechci čekat, se raději umyji ve studené. Během dne je situace s teplou vodou lepší, ale taky ne ideální. V minulém bydlišti jsem podobné problémy nezaznamenal.

Před několika dny jsem obdržel vyúčtování záloh za vodu a více než dvojnásobá výše záloh za teplou i studenou vodu mě donutily situaci řešit.

Otázky proto zní-

1. Mám právo na teplou voudu, za kterou platím?

2. Na koho se mám obrátit? Na SVJ, který uzavírá smlouvy s dodavatelem nebo přímo na dodavatele /nevím ani, kdo to je/

3. Předpokládám, že se dostanu do situace, kdy mi bude dodavatelem sděleno, že on dodává vodu v požadované kvalitě k domovnímu /společnému/ vodoměru a více ho nezajímá. Stav rozvodů v domě nemůže ovlivnit a přehodí řešení na SVJ, které mě odkáže na neurčito. Je takový postup možný?

4. Musím se smířit s poměrovým měřením spotřeby vody, když mám v bytě vodoměry, ze kterých je možné odečíst přesnou spotřebu?

Děkuji

Budou vás pravděpodobně nejvíce zajímat vyhlášky

Vyhláška č.152/2001 Sb., pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody,

Vyhláška č.477/2006 Sb. o rozdělení nákladů na teplou vodu.

Rozúčtování nákladů mezi konečné spotřebitele dle vyhlášky č.372/2001 Sb.

1. podle § 76 energetického zákona má dodavatel povinnost dodat dodávku tepla každému odběrateli, bohužel nikde v tomto zákoně není stanoveno, kdo se rozumí odbětaratele, jestli je to SVJ nebo konkrétní spotřebitel.

§ 76

Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen

zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému

odběrateli, který

a) o to požádá a dodávka je v souladu s územní energetickou

koncepcí,^11)

b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné

tepelné zařízení v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení

stanovené držitelem licence,

d) má uzavřenou smlouvu o dodávce tepelné energie.

4. nemusíte, pokud máte měřiče, které umožňují měřit skutečný odběr, viz § 4 vyhlášky 372/2001 Sb, která provádí energetický zákon.

§ 4

Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací

jednotce

(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za

zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.

Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební

složku.

(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle

poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového

prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových

prostorů v zúčtovací jednotce.

(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně

výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím

korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost

vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné

podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či

indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací

jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení

přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v

odstavci 3.

(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou

instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník

spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem

jako složku základní.