Potraviny & zdraví

Krém za korunu od společnosti Streemsun s.r.o.

2011-11-16T13:14:17Z

Krém „za korunu“ je za 4.650,- Kč

V poslední době se v našich osobních poradnách objevuje upozornění spotřebitelů na podivné praktiky dealerů, které nabízejí v ulicích různých českých měst léčivý krém značky Mediconnix za jednu korunu.

Dealeři oslovují zejména starší ženy, které se navíc mnohdy domnívají, že se jedná o akci nemocnice, kde se dealeři také objevují; dlouho a přesvědčivě argumentují o výhodnosti své nabídky a následně osloveným předloží k podpisu předtištěný formulář, do kterého doplní jejich údaje z občanského průkazu. Tento formulář prezentují jako bezvýznamné potvrzení o převzetí krému, souhlas se zpracováním osobních údajů, popř. jako souhlas se zasíláním katalogu s kosmetikou, na kterou je 60% sleva. Dle výpovědí spotřebitelů činí dealeři vše, co je v jejich silách, aby si nikdo smlouvu nemohl přečíst nebo aby jí alespoň nevěnoval přílišnou pozornost (bagatelizují její význam, tlačí oslovené k rychlému rozhodnutí, při podpisu např. různě zakrývají její text apod.). Přestože řada spotřebitelů následně požádá o kopii, není jim vyhověno, dealeři se jen rychle rozloučí a odchází.

Celý článek a veškeré informace včetně kontaktů naleznete zde

Lékaři varují před nákupem léků přes internet

2011-08-01T22:11:25Z

Lékaři varují před nákupem léků přes internet

Spousta lidí chodí pro léky nebo potravinové doplňky čím dál častěji na internet než do lékárny. Podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv nakupuje léky přes internet 1,5 milionu lidí v Česku. Největším lákadlem jsou nízké ceny a pohodlné řešení. Lékaři před těmito nákupy ale varují, počet falešných pilulek a padělků roste.

"Lidé si neuvědomují, že mohou na internetu koupit padělané nebo nelegální léky, které jim mohou i ublížit," řekl ředitel nemocnice v Boskovicích Rostislav Verner. Padělky mohou být neúčinné nebo mohou naopak obsahovat škodlivé látky, někdy pro člověka velmi nebezpečné. A obchod s těmito přípravky ve světě neustále roste.

I EU se snaží s tímto nelegálním trhem bojovat. 16. února 2011 europoslanci schválili nový předpis na boj proti padělaným lékům. Zpřísnili především povinné bezpečnostní prvky na léčivech, dohled nad léky a pravidla inspekce. Změna se ale týká pouze léků vydávaných na lékařský předpis, volně prodejných se téměř nedotkla.

Nejjistější je tedy nákup v kamenné lékárně. Pokud se ale rozhodnete nakupovat přes internet, je dobré si předem zjistit několik informací:

1. Zda byl léčivý přípravek v ČR registrován, tedy zda prošel schvalovacím řízením.

2. Dále jestli je provozovatelem stránky, kde nakupujete, schválená lékárna. Ne každý, kdo si dá na webovou stránku slovo „lékárna“, jí ve skutečnosti je. Obě informace naleznete na adrese www.leky.sukl.cz.

3. A nakonec se musí jednat o volně prodejný lék, léky na lékařský předpis musíte vyzvednout jedině osobně.

Pro více informací doporučujeme navštívit adresu kampaně Nebezpečné léky, jejímž autorem je Státní ústav pro kontrolu léčiv – www.nebezpecneleky.cz.

Zdroje: www.listyjm.cz, www.nebezpecneleky.cz, www.sukl.cz

Je přírodní kosmetika opravdu přírodní?

2011-07-26T18:25:52Z

Je přírodní kosmetika opravdu přírodní?

Trendem posledních let se staly všemožné produkty s nápisy Bio, Eko nebo přírodní. Důvodem je jak módní vlna, tak především rostoucí ostražitost spotřebitele, který chce dbát o své zdraví a znát původ zboží, které denně nakupuje a používá. Ruku v ruce s Bio jdou i vyšší tržní ceny, které však kupující rád zaplatí, protože má pocit, že připlácí za kvalitu. Ne vždy tomu tak ale bohužel je.

U potravin jsou označení Bio nebo Eko poměrně přísně kontrolovány a na obale nebo v reklamě je nemůže použít jen tak někdo. Je potřeba získat od inspekčního orgánu pověřeného v souladu s normou ČSN EN 45011 osvědčení, že potraviny, krmiva nebo další suroviny byly skutečně vyrobeny za přísných podmínek v ekologickém zemědělství. Problematiku upravuje zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, a pak několik nařízení Rady EU. Spotřebitel se může nejjednodušeji orientovat podle loga na potravině, které smí na obale uvádět pouze podnikatel mající osvědčení. Každý stát má své národní „biologo“ a pak existuje ještě jedno logo pro EU, takže může chvíli trvat, než se zorientujete. Pokud tomu však věnujete čas, můžete v dané oblasti získat vcelku slušný přehled.

U kosmetiky to však tak jednoduché není. Spotřebitel, který zaplatí vyšší cenu za výrobek s nápisem přírodní, může získat vcelku obyčejnou kosmetiku obsahující především umělé chemikálie. Proč tomu tak je? Na rozdíl od potravin a krmiv totiž neexistují žádná legislativní omezení ani nutnost získat osvědčení, aby kosmetické výrobky mohly nést tento přívlastek. Výrobci jich tedy hojně využívají, aby zvýšili prodejnost své kosmetiky, a definici toho, co je přírodní, si určuje každý sám, což může mnohé spotřebitele mást.

Přesto existují dva způsoby, jak se zorientovat v džungli marketingových triků výrobců. Jednou z nich je certifikát udělený nezávislým kontrolním orgánem. V České republice je udělováno CPK, což je zkratka z názvu Certifikovaná přírodní kosmetika. Certifikát je udělován organizací KEZ o. p. s., která zároveň zajišťuje nezávislou certifikaci v systému ekologického zemědělství, takže se jedná o skutečného znalce v oboru. Certifikát udělí produktům, které splňují celou řadu stanovených standardů – například neobsahují ropné látky jako vazelínu nebo parafín, syntetická barviva a syntetické konzervační složky nebo synteticky získané parfémy. Nadstavbou je pak CPK bio; takto označené výrobky musí obsahovat alespoň 10% osvědčených biosurovin. Na stránkách KEZ (www.kez.cz) si můžete dohledat seznam všech požadavků kladených na ty, kteří si přejí nést označení CPK. Pokud si takto označený produkt koupíte, můžete si být jisti, že vše vyjmenované splňuje. Logem CPK se mohou pyšnit především čeští výrobci. I u zahraničních výrobků je certifikace běžná a mohla by vám poskytnout základní orientaci; jedná se například o italský Bio Eco, francouzský EcoCert nebo německý BDHI.

Dalším vodítkem je pak INCI, tedy přehled složení kosmetického přípravku. Je to sice složitější cesta, ale zato velmi spolehlivá. Uvádět seznam ingrediencí je totiž povinností stanovenou vyhláškou č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky. Jen bude asi nějaký čas trvat, než se v názvech naučíte „číst“, ale pak už se nenecháte zmást rádoby lákavými nápisy na obalu. Jediným zádrhelem je, že složky, jejichž obsah je menší než 1% mohou být uváděny v libovolném pořadí, takže nepoznáte, zda účinné látky je celé 1% nebo pouhých 0,01%.

Vyplatí se tedy mít přehled o tom, co kupujete a zda se vám skutečně dostane toho, za co jste si připlatili.

Zdroj: www.kez.cz

Falšování vína bude v České republice těžší

2011-07-26T17:59:55Z

Falšování vína bude v České republice těžší

Ochrana vín před jejich falšováním se zvýší. Počítá s tím novela zákona o vinohradnictví a vinařství schválená ve středu Senátem. Předloha zavádí povinnost umístit na etiketu jakostního vína evidenční číslo jakosti.

Změnou zákona vyhoví Česká republika Evropské unii. Přední etiketa vín bude totiž odpovídat evropským předpisům. Novela zároveň dává výrobcům možnost přikyselovat produkty vyrobené z hroznů v případě nepříznivých povětrnostních podmínek.

Dále se ruší kategorie stolních vín (na základě reformy vinohradnictví v rámci Evropské unie), místo které zákon zavádí tzv. zemské víno. Zemské víno je víno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které splňuje zákonné požadavky na jakost (určitá cukernatost atd.).

Zpřísňuje se také definice termínu „Chateau“ (resp. „Château“), tedy termínu označujícího historickou produkci vína (dle zákona je to „historický výraz spojený s typem oblasti a druhem vína“). Aby mohlo být víno tímto pojmem označováno, musí být produkováno v podniku, který existuje pod tímto názvem nepřetržitě po dobu nejméně 15 let.

Upřesněna bude také definice nealkoholických vín. Zákon navíc zvyšuje horní mez celkového obsahu alkoholu u červených vín, vyrobených z českých hroznů, které zemědělci sklidili v České republice.

Zdroj: www.listyjm.cz

Státní zemědělská a potravinářská inspekce varuje

2011-07-03T13:52:06Z

Státní zemědělská a potravinářská inspekce varuje

Dne 2. 7. 2011 informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých webových stránkách o nálezu koliformních bakterií ve výrobku „AQUILA AQUALINEA neperlivá, pramenitá voda“.

Smluvní laboratoří SZPI Eurofins CZ byly nalezeny dle vyjádření SZPI „koliformní bakterie a bakterie Escherichia coli, které jsou pro tento typ výrobku nepřípustné“. Proto SZPI nařídila výrobci – společnosti Karlovarské minerální vody - stáhnout výrobek z oběhu a informovat o této skutečnosti své zákazníky.

Jedná se konkrétně o produkty vyrobené 20. května 2011 s výrobní šarží A015-00056. Společnost Karlovarské minerální vody zatím z oběhu stáhla 33 tisíc láhví. „Vzhledem k datu minimální trvanlivosti do 20. května 2012 mohou mít spotřebitelé výrobek stále doma. SZPI nedoporučuje jeho konzumaci," uvedl Spáčil.

Zatím není jasné, o jaký druh bakterie Escherichia coli se jedná, zdali je tato bakterie pro spotřebitele nebezpečná nebo ne. Jedná se tedy ze strany SZPI o preventivní krok. Z důvodu opatrnosti zaslala SZPI vzorek do Národní referenční laboratoře pro vyloučení možnosti nákazy jedním z kmenů Escherichia coli – STEC.

Aktualizováno dne. 10. 7. 2011: Dne 5. 7. zveřejnila SZPI na svých stránkách informaci, že bakterie nalezené v balené vodě Aquila Aqualinea nejsou patogenní: "Podle výsledků laboratorních testů zjištěné kmeny E.coli nepředstavují akutní riziko. Nejde tedy ani o shiga-toxin produkující E.coli (STEC) ani o sérotyp E. coli O104 : H4, který je podle současných poznatků odpovědný za nedávnou epidemii v Německu. Přesto je výskyt těchto bakterií v balené vodě podle platných norem nepřípustný. Uložená opatření SZPI týkající se stažení výše uvedené šarže z oběhu proto zůstává v platnosti."

Zdroj: www.szpi.gov.cz

Něco o čokoládě z pohledu legislativy

2011-06-22T10:11:07Z

Něco o čokoládě z pohledu legislativy

Pokud si zadáte do vyhledávače slovo čokoláda, zobrazí se vám tisíce odkazů na články pojednávající o této oblíbené pochoutce. Dozvíte se spoustu informací o její historii, výrobě, vlivu na naši psychiku a zdraví vůbec. Chtěla bych se zaměřit na téma „čokoládové“ legislativy, převážně na stanovené minimální množství kakaových ingrediencí, tedy složek, jež čokoládě propůjčují její nezaměnitelnou chuť a které musí jednotlivé druhy čokolád obsahovat, aby vůbec mohly toto hrdé označení nést. Zdrojem úpravy je vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.

Aby mohla být čokoláda označena jako hořká, musí z hlediska obsahu kakaových součástí být vyrobena nejméně z 35% těchto součástí v poměru k celkové hmotnosti čokolády, přičemž pod pojmem kakaová součást rozumíme kakaovou drť, kakaovou hmotu, kakaový prášek, kakaové máslo, kakaové výlisky a kakaový tuk. Celkový obsah kakaových součástí v čokoládě se označuje jako kakaová sušina. Zároveň obsah kakaového másla musí tvořit alespoň 18% a obsah tukuprosté kakaové sušiny 14%. U čokolády mléčné je potom minimální hranice kakaových součástí nastavena na 25%, nejméně 2,5 % z celé čokolády pak musí připadat na tukuprostou kakaovou sušinu. Naproti tomu u bílé čokolády není stanoveno minimální procentuální množství celkové kakaové sušiny, ale pouze jedné její součásti, kakaového másla, a to 20%. U dalších druhů čokolády stanovených vyhláškou (family mléčné čokolády, chocolate a la taza a chocolate familiar a la taza) činí minimální množství kakaové sušiny ve výrobku postupně 20 % (a zároveň nejméně 2,5% tukuprosté kakaové sušiny z celkové hmotnosti, tedy stejně jako u mléčné čokolády), 35% (obsahuje alespoň 18% kakaového másla a 14% tukuprosté kakaové sušiny) a 30% (alespoň 18% kakaového másla a 12% tukuprosté kakaové sušiny).

Kromě kakaového másla mohou čokolády obsahovat i jiné rostlinné tuky, které vyhláška rovněž vyjmenovává; jsou to: illipe, bornejský tuk, tengkawang, palmový olej, sal , shea (bambucký tuk, olej z máslovníku) , kokum gurgi a olej z jader manga; čokolády, které se používají při výrobě mražených krémů (zmrzlin) mohou obsahovat i kokosový olej. Na obalu takové čokolády musí být napsáno: „vedle kakaového másla obsahuje rostlinné tuky”, a tato informace musí být uvedena na obalu v blízkosti seznamu složek, ale zřetelně odděleně a minimálně stejně velkými písmeny jako složení. Tyto rostlinné tuky ale nesmí tvořit více než 5% celkové hmotnosti čokolády a nesmí být snížen minimální stanovený obsah kakaového másla nebo celkové kakaové sušiny.

Především v čase předvánočním a velikonočním se mezi ostatními, po právu označenými čokoládovými figurkami, mohou ukrývat mikulášové nebo zajíčkové, kteří mají sice krásný obal, ale člověk si na nich nejspíš nepochutná. Pokud si totiž pozorně nepřečte složení výrobku, může koupit „čokoládu“, která čokoládou v podstatě není. Bývá v nich totiž často jen minimální obsah kakaa, např. pouze 6%. Namísto kakaového másla jsou ve složení výrobku zastoupeny jiné rostlinné tuky. Netýká se to jen figurek, ale spousty dalších takových na první pohled „čokolád“. Takové výrobky ovšem nesmějí být označeny jako čokoláda, ale jako např. kakaová pochoutka a bývají většinou, ikdyž to není pravidlem, levnější než opravdová čokoláda.

Na závěr bych se ráda zmínila i o faktu, že v některých čokoládách mohou být přítomny alergeny, tedy látky, které můžou určitým skupinám lidí způsobit alergickou reakci. U čokolád to jsou nejčastěji oříšky, vejce, sója, mléko nebo lepek; pokud jsou v čokoládě obsaženy, musí být (od 25. 11. 2005, dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků) na obalu řádné upozornění, že čokoláda obsahuje alergeny a které to jsou.

Kamila Junková, poradce SOS, člen potravinářské sekce SOS

Čokoláda, zdroj: http://www.cokolada-recepty.cz/

Země původu potravin - jak poznat české výrobky?

2011-06-20T19:04:10Z

Země původu potravin - jak poznat české výrobky?

Spotřebitele v poslední době začíná čím dál více zajímat, odkud pocházejí potraviny, které denně kupují a konzumují. Ještě více se téma původu potravin diskutovalo v souvislosti s nedávnou aférou dioxinů v Německu a rovněž se situací v Japonsku, kdy se lidé chtěli vyhnout potravinám vyprodukovaným na území těchto států. Po podrobném prostudování obalu potraviny však zjistíte, že celá věc není vůbec jednoduchá.

§ 6 zákona o potravinách a tabákových výrobcích stanovuje v souvislosti s označováním potravin povinnost označit potraviny názvem obchodní firmy a sídlem výrobce nebo prodávajícího, který působí v členské zemi Evropské unie, nebo balírny. Dále zákon stanoví, že „u potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny.“ Současná právní úprava tedy nestanoví povinnost označovat potraviny zemí původu, postačí, když je na obalu uveden buď název výrobce, nebo prodávajícího, nebo balírny, případně se můžeme setkat i s označením distributora či dodavatele. Na spoustě výrobků také nalezneme vcelku obecný pojem „vyrobeno v EU“, což je sice právně v pořádku, ale moc nám to o původu potravin neprozradí.

I když je tedy na obalu uvedena česká firma, zdaleka není vyhráno, protože se může jednat třeba pouze o balírnu, kdežto surovina jako taková může být dovezena třeba z Japonska. Údaj tedy nemá sloužit k identifikaci původu potraviny, ale pouze poskytuje kontakt na někoho, kdo za výrobek odpovídá.

Dále je nutno rozlišovat pojmy země původu a země výroby. Žádný z těchto údajů, jak je patrno i z výše uvedeného, nemusí být povinně uváděn na obalech potravin. Pokud se však s tímto označením setkáte, je třeba se v něm dobře orientovat, protože informace je v obou případech odlišná.

Existují různé stupně výroby a za jeden z nich se považuje i balení, takže i když je jako země výroby uvedena Česká republika, nemusí potravina pocházet z Česka. Například exotické ovoce dovezené z Asie, které je u nás pouze proslazeno a zabaleno, může mít na obalu jako výrobce uvedenu českou firmu.

Země původu je údaj daleko zajímavější, protože uvádí místo, odkud pochází hlavní surovina nebo kde byla potravina skutečně vyrobena. Ani země původu není všeříkající, protože je třeba ještě rozlišovat mezi zemí původu hlavní suroviny – například odkud pochází mléko, které tvoří 90% výrobku, a zemí původu potraviny, tedy kde byla vyrobena a uvedena na trh.

Jak je citováno výše, země původu nebo vzniku se uvede jen v případě, kdy by neuvedení mohlo uvést spotřebitele v omyl. Jedná se o případy, kdy by spotřebitel například podle obrázků na obalu (např. vlajky) mohl usuzovat, že potravina pochází z dané lokality, ačkoli by tomu tak nebylo.

V současné době tedy nemá spotřebitel u většiny výrobků šanci dohledat, odkud která potravina pochází, a odlišit tak tuzemské výrobky od zahraničních.

Dobrou zprávou ale je, že existují určité druhy potravin, u kterých jsou pravidla označování původu přísnější. Jedná se o hovězí maso, u kterého je od roku 2001 povinnost detailně označit původ. Bylo to zavedeno v době, kdy se v Česku objevily první případy nákazy nemocí šílených krav. Na označování hovězího masa existuje dokonce speciální vyhláška č. 326/2001 Sb., kde je uvedeno, že pokud se země, kde se zvíře narodilo, kde bylo krmeno a kde bylo poraženo, liší, je třeba uvést každou z nich. U ostatních druhů masa tato povinnost není, ale Agrární komora zvažuje uveřejnění seznamu prodejen českého masa.

Evropské normy dále stanovují povinnost uvádět údaje o zemi původu u prodeje mnoha druhů čerstvého ovoce a zeleniny. Totéž platí na základě vyhlášky č. 157/2003 Sb. i pro brambory. Potraviny živočišného původu pak musí na svém obalu obsahovat registrační číslo podniku a název země (případně kód), kde byly vyrobeny, pro Českou republiku je kód CZ. U medu je rovněž povinnost označit zemi původu a stejně tak ještě u několika dalších vybraných potravin.

Dalším vodítkem může být národní značka Klasa, která je udělována od roku 2003 ministerstvem zemědělství českým výrobcům. V současné době je logem Klasa oceněno 1324 produktů od 229 českých a moravských výrobců, na první pohled se tedy můžete zorientovat, které výrobky jsou národní. Jejich výčet a další podrobnější informace o značce naleznete na stránkách www.eklasa.cz.

Navíc i v EU svítá naděje, že se situace zlepší. Ministři zemědělství v EU nedávno podpořili návrh na povinné označování skopového, vepřového, drůbežího masa a masných výrobků. Uvažuje se, že časem by takto mohlo být označeno i mléko a mléčné výrobky a další potraviny. Česká republika tento návrh podpořila a náš ministr zemědělství Ivan Fuksa dokonce navrhoval zavedení rodných listů potravin. V EU se o problému stále jedná a evropská potravinářská lobby samozřejmě nesouhlasí. Tak uvidíme, budeme doufat, že průhledné označení původu potravin se časem stane běžnou praxí a umožní tak spotřebitelům volit tuzemské výrobky.

Hana Jančarová
poradkyně SOS, členka potravinářské sekce

Co vše lze vyčíst z čárového kódu?

2011-06-11T15:12:08Z

Co vše lze vyčíst z čárového kódu?

Na každém baleném výrobku, který nám v dnešní době prodejci v obchodech nabízí, je uveden čárový kód. Tento kód však není jen náhodnou směsicí čar a číslic. Každá číslice má svůj význam a alespoň povrchní znalost těchto významů nám pomůže lépe se rozhodovat při svých nákupech.

Nejčastěji používaným kódem je tzv. EAN kód v podobě třináctimístné řady čísel (EAN-13). Známe však i osmimístný EAN kód (EAN-8), který se používá na zboží v menších baleních, kam by se běžný, třináctimístný EAN nevešel. Kromě EAN kódu pak existuje ještě celá řada dalších druhů čárových kódu, které se však na zboží, určeném pro spotřebitele nepoužívají. EAN kód je standardizován celosvětově, informace, jež z něj vyčteme, jsou tak všude stejné.

Jak už jsme si řekli, čárový kód EAN má obvykle 13 číslic. První číslice zleva je tzv. Kontrolní číslice, jež se používá pro ověření správnosti vytvoření kódu a nás, jako spotřebitele, nezajímá.
O to důležitější jsou pro nás ale další tři číslice zleva. Ty totiž označují zemi, kde je registrován výrobce zboží. Bohužel tedy nejde nutně o zemi, kde byl výrobek vyroben. Pokud ale chceme jako spotřebitelé podporovat místní podnikatele, nabízí nám snadný způsob, jak si ověřit správnost naší volby.

Poměrně časté a důležité jsou tyto kódy zemí:
859 – Česká republika
590 – Polsko
690 – 695 – Čína
858 – Slovensko
400 – 440 – Německo.

Vidíme zde, že země, produkující velké množství spotřebního zboží mají přiřazen širší rozsah EAN kódů, aby nedocházelo k jejich opakování a byla tak umožněna jednoznačná identifikace zboží.

Další čtyři nebo pět číslic označují samotného výrobce zboží. Vzhledem k nepřebernému množství výrobců a možností kombinací číslic nemá smysl uvádět jejich čárové kódy. Zbylé číslice potom označují zboží jako takové.

K čárovému kódu může být dodán ještě tzv. přídavný čárový kód, který má 2 nebo 5 číslic. Tento čárový kód potom nese další informace, jako například váhu zboží u pultového prodeje v supermarketech, sériová čísla zboží u prodeje elektroniky nebo přesnější identifikaci knihy v knihkupectvích.

Černé pruhy různých šířek, jež jsou také součástí čárového kódu, pak obsahují tytéž informace, jen v podobě snáze čitelné strojovým čtečkám.

Jak vidíme, čárové kódy nejsou jen souborem čar a číslic, ale mohou nám o zboží sdělit mnoho informací.

Nebezpečný výrobek - lesk na rty

2011-05-18T16:28:42Z

Nebezpečný výrobek - lesk na rty

Ministerstvo zdravotnictví České republiky na svých internetových stránkách zveřejnilo jako nebezpečný výrobek lesk na rty.

Ministerstvo zdravotnictví postupem podle § 80 odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovilo jako nebezpečný tento výrobek (foto viz výše):

Lesk na rty zn. Sophia

Výrobce/Země původu: neuveden/neuvedena

Distributor: Willstar group s.r.o., Tigridova 1501/6, 140 00 Praha 4 – Michle, IČ: 29006724

Popis: Lesk na rty starorůžové barvy v plastové průsvitné tubě ve stříbrném plastovém držátku se stříbrným uzávěrem se zaoblenými konci. Pod vrškem je černý nápis Sophia. Po odšroubování je konec tuby zakončen jako aplikátor na rty. Výrobek je prodáván volně bez obalu a bez jakéhokoli dalšího značení či etikety.

Odůvodnění: Výrobek obsahuje baryum v množství 3608 mg/kg. Lesky na rty patří mezi kosmetické prostředky přicházející do styku se sliznicí, které ve smyslu přílohy č. 2, položky 46 vyhlášky MZ ČR č. 448/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nesmí baryum obsahovat. Nejedná se ani o výrobek s přípustným obsahem síranu nebo sirníku barya podle přílohy č. 3, části 1 vyhlášky č. 448/2009 Sb. Může dojít k intoxikaci, kterou zpravidla provázejí příznaky zažívací, neurotoxické a kardiotoxické.

Zdrej: www.mzcr.cz / Fotografie: www.mzcr.cz

Nebezpečné výrobky - vibrační kousátka

2011-05-18T16:08:52Z

Nebezpečné výrobky - vibrační kousátka

Ministerstvo zdravotnictví České republiky na svých internetových stránkách zveřejnilo jako nebezpečné výrobky tři vybrační kousátka a jedno kousátko masážní.

Ministerstvo zdravotnictví postupem podle § 6 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, informuje spotřebitelskou veřejnost o těchto nebezpečných výrobcích pro děti ve věku do 3 let:

1. Bzučilka (chladící a vibrační kousátko), zn. Sassy, model #631

Výrobce: Sassy, Inc., 2305 Breton Industrial Park Drive, S.E., Kenwood, MI 49508, USA

Země původu: Čína

Dovozce: FOR BABY, spol. s r.o., Plovdivská 3400, 143 00 Praha 4, IČ: 25642651

Popis: Plastové kousátko tvoří žlutooranžové tělíčko včelky s křidélky různých barev a různého povrchu (viz fotografie). Jedno z křidélek aktivuje vibrace. Kousátko je uloženo v blistru. Na přední straně se nacházejí nápisy Sassy a 0+ months (tedy určení pro děti od narození). Na zadní straně obalu je mj. uveden čarový kód (EAN), číslo modelu výrobku, adresa výrobce v USA a vyznačení země původu (Čína). Na přilepené etiketě s českým textem je uveden název a model výrobku, popis funkčnosti výrobku, pokyny k údržbě, varování, adresa dovozce včetně spojení a čarový kód.

Odůvodnění: Vibrační kousátko patří do kategorie výrobků pro děti ve věku do 3 let a je takto dovozcem označeno. Tyto výrobky musí splňovat bezpečnostní požadavky stanovené ve vyhlášce č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění pozdějších předpisů, a dále obecné požadavky na bezpečnost výrobků upravených v § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 84/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ani k ní harmonizované normy vibrace neřeší, bylo pro posouzení bezpečnosti vibračního kousátka použito srovnání s limity pro vibrace stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Na základě měření bylo zjištěno, že naměřené hodnoty vibrací (127,8dB s nejistotou 2 dB) překračují hygienický limit (100 dB) pro vibrace přenášené zvláštním způsobem způsobující intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy pro dospělého jedince. Na základě zhodnocení zdravotního rizika při používání vibračního kousátka citlivými skupinami spotřebitelů, zejména kojenci a malými dětmi, pro které je výrobek podle označení určen, bylo posouzeno, že zejména přenosem těchto vibrací na skeletální aparát dítěte může dojít k vážnému poškození jeho zdraví. Z výše uvedených důvodů výrobek nevyhovuje § 3 odst. 1 a § 7 zákona č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je bezpečný ten výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje nebezpečí pro zdraví spotřebitele.

2. Vybrující kousátko, zn. Sassy, model 80019

Výrobce: Sassy, Inc., 2305 Breton Industrial Park Drive, S.E., Kenwood, MI 49508, USA

Země původu: Vyrobeno v No. 1, Dongguan City, Guangdong Province, China

Dovozce: FOR BABY, spol. s r.o., Plovdivská 3400, 143 00 Praha 4, IČ: 25642651

Popis: Plastové kousátko (viz fotografie) tvoří sedm vzájemně do kruhu propojených kroužků různých textur a různých náplní. Největší sedmý kroužek připomíná záchranný pruh s fialovým středem, jehož stiskem jsou vyvolány vibrace. Vibrace lze vyvolat i po stisku některých z dalších koleček. Kousátko je uloženo v blistru. Na přední straně se nacházejí nápisy Sassy, 3+ měsíce, vibrující kousátko, uklidňující vibrace a další. Na zadní straně obalu je mj. uveden čarový kód, adresa výrobce v USA a adresa výrobního závodu v Číně, značka shody CE a šarže výrobku (3/10 nebo 7/10). Na etiketě s českým textem je uveden název výrobku, popis funkčnosti výrobku, pokyny k údržbě, varování, adresa dovozce včetně spojení.

Odůvodnění: Vibrační kousátko patří do kategorie výrobků pro děti ve věku do 3 let a je takto dovozcem označeno. Tyto výrobky musí splňovat bezpečnostní požadavky stanovené ve vyhlášce č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění pozdějších předpisů, a dále obecné požadavky na bezpečnost výrobků upravených v § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 84/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ani k ní harmonizované normy vibrace neřeší, bylo pro posouzení bezpečnosti vibračního kousátka použito srovnání s limity pro vibrace stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Na základě měření bylo zjištěno, že naměřené hodnoty vibrací (v rozmezí od 131,1 do 134,6 dB) o více než 30 dB (třicetinásobně) překračují hygienický limit pro vibrace přenášené zvláštním způsobem způsobující intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy pro dospělého jedince. Na základě zhodnocení zdravotního rizika při používání vibračního kousátka citlivými skupinami spotřebitelů, zejména kojenci a malými dětmi, pro které je výrobek podle označení určen, bylo posouzeno, že zejména přenosem těchto vibrací na skeletální aparát dítěte může dojít k vážnému poškození jeho zdraví. Z výše uvedených důvodů výrobek nevyhovuje § 3 odst. 1 a § 7 zákona č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je bezpečný ten výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje nebezpečí pro zdraví spotřebitele.

3. Disney Pú - masážní kousátko

Výrobce: Learning Curve Brands, Inc., The First Years, 100 Technology Center Drive, Stoughton, MA 02072, USA

Země původu: Čína

Dovozce: QUIDO BERGMANN, spol. s r.o., Lovosická 440/40, Praha 9, IČ: 26211980

Popis: Jedná se o plastové vibrační kousátko tvaru žlutého medvídka Pú s červeným tričkem, modrým kroužkem a dvěma včelkami zelené a fialové barvy. Kousátko je uloženo v blistru. Na přední straně se nacházejí nápisy Disney baby, the first years ™, 6m+ a název kousátka v angličtině. Na etiketě na zadní straně obalu je uveden český název výrobku včetně kódu 24018 a věkového omezení (6m+), dále pak pokyny k používání, čištění a upozornění. Uvedena je adresa dovozce včetně telefonu, faxu, e-mailu a webové adresy. Na zadní straně obalu se nachází čárový (EAN) kód, adresa výrobce, země původu, značka shody CE a alfanumerické kódy: LC24018, 07.23.08, 3038JE01.

Odůvodnění: Vibrační kousátko patří do kategorie výrobků pro děti ve věku do 3 let a je takto dovozcem označeno. Tyto výrobky musí splňovat bezpečnostní požadavky stanovené ve vyhlášce č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění pozdějších předpisů, a dále obecné požadavky na bezpečnost výrobků upravených v § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 84/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ani k ní harmonizované normy vibrace neřeší, bylo pro posouzení bezpečnosti vibračního kousátka použito srovnání s limity pro vibrace stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Na základě měření bylo zjištěno, že hodnoty vibrací o více než 40 dB (stonásobně) překračují hygienický limit pro vibrace přenášené zvláštním způsobem způsobující intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy pro dospělého jedince. Na základě zhodnocení zdravotního rizika při používání vibračního kousátka citlivými skupinami spotřebitelů, zejména kojenci a malými dětmi, pro které je výrobek podle označení určen, bylo posouzeno, že zejména přenosem těchto vibrací na skeletální aparát dítěte může dojít k vážnému poškození jeho zdraví. Z výše uvedených důvodů výrobek nevyhovuje § 3 odst. 1 a § 7 zákona č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je bezpečný ten výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje nebezpečí pro zdraví spotřebitele.

4. Vibrační kousátko (Vibrathing Teether) Infantino (3m+)

Výrobce/ země původu: Infantino LLC San Diego CA 92121 USA

Dovozce: Infantino Ltd. Prospect House, Business Centre, High Wycombe HP13, 6LA, UK

Distributor: AGS – Sport s.r.o., Rosická 653, 190 17 Praha 98 – Vinoř, IČ: 48110591

Popis: Plastové kousátko tvaru červené jahody se zelenou stopkou (viz fotografie) je uloženo v blistru. Na přední straně nacházejí nápisy infantino, Vibrating Teether, 3m+ a další texty v anglickém jazyce. Na zadní straně obalu se tyto nápisy opakují včetně dalších textů v různých jazycích. Dále je na zadní straně obalu uveden čarový (EAN) kód a adresa výrobce včetně jeho webové stránky (www.infantino.com). Je zde přilepená etiketa s uvedením anglického a českého názvu kousátka, věkového určení pro děti nad 3 měsíce (3m+), popisem funkčnosti výrobku, pokyny k údržbě a varováními.

Odůvodnění: Vibrační kousátko patří do kategorie výrobků pro děti ve věku do 3 let a je takto dovozcem označeno. Tyto výrobky musí splňovat bezpečnostní požadavky stanovené ve vyhlášce č. 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let, ve znění pozdějších předpisů, a dále obecné požadavky na bezpečnost výrobků upravených v § 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 84/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ani k ní harmonizované normy vibrace neřeší, bylo pro posouzení bezpečnosti vibračního kousátka použito srovnání s limity pro vibrace stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Na základě měření bylo zjištěno, že naměřené hodnoty vibrací o více než 40 dB (tedy stonásobně) překračují hygienický limit pro vibrace přenášené zvláštním způsobem způsobující intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy pro dospělého jedince. Na základě zhodnocení zdravotního rizika při používání vibračního kousátka citlivými skupinami spotřebitelů, zejména kojenci a malými dětmi, pro které je výrobek podle označení určen, bylo posouzeno, že zejména přenosem těchto vibrací na skeletální aparát dítěte může dojít k vážnému poškození jeho zdraví. Z výše uvedených důvodů výrobek nevyhovuje § 3 odst. 1 a § 7 zákona č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je bezpečný ten výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje nebezpečí pro zdraví spotřebitele.

Zdroj: www.mzcr.cz / Fotografie: www.mzcr.cz