Už se vám někdy stalo, že jste si zašli o pracovní pauze na oběd do restaurace a při placení zjistili, že vám číšník účtuje k ceně za polední menu navíc speciální poplatek jen z toho důvodu, že platíte stravenkami? Může si podnikatel vůbec dovolit tento poplatek účtovat a nejde náhodou o diskriminaci těch spotřebitelů, kteří se rozhodli platit stravenkami, případně o jiné protiprávní jednání? V následujícím textu se pokusíme na tyto otázky odpovědět a podívat se této zatím ne příliš časté praktice na zoubek.

Nejmenovaný hostinec vybíral po svých hostech platících za objednané jídlo a nápoje stravenkami kromě ceny uvedené v jídelním a nápojovém lístku navíc poplatek ve výši 4% z celkové částky nákupu. Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI), která dozoruje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen ZOS), uložila danému podnikateli pokutu ve výši 30 000 Kč. Podle jejího právního názoru došlo k porušení § 6 ZOS, tedy k diskriminaci skupiny spotřebitelů, kteří při placení používají stravenky. Jen pro vysvětlení diskriminací se rozumí případ, kdy je s jednou osobou nebo skupinou osob zacházeno z diskriminačních důvodů méně příznivým způsobem, než s jinou osobou či skupinou ve srovnatelné situaci. Pokutovaný podnikatel se odvolal k Ústřednímu inspektorátu ČOI, ten se s právními argumenty regionálního inspektorátu ztotožnil a pokutu potvrdil.

Celá záležitost se v průběhu přibližně 2 let dostala v rámci soudního přezkumu správních rozhodnutí až k Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen NSS), ten se sporem zabýval v listopadu 2007 (rozhodnutí 3 As 49/2007-43 ze dne 8.11.2007, více na http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=13737) a došel k závěru, že se o diskriminační jednání nejedná. Ve svém odůvodnění odkázal na své rozhodnutí týkající se platebních karet, ve kterém nepovažuje platby v hotovosti a platby platební kartou za srovnatelné transakce, neboť prodávající má pouze zákonnou povinnost přijímat hotové peníze, ale ne platební karty. Platbu stravenkami považuje NSS za ještě vzdálenější platební prostředek hotovosti než platbu bankovními kartami. Proto došel NSS k závěru, že se i v tomto případě nejedná o srovnatelné transakce a tudíž ani nelze toto jednání klasifikovat jako diskriminační, neboť o diskriminaci se jedná pouze tehdy, pokud existují obchodní praktiky, které nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými, ale při srovnatelných transakcích. Je tak jen na úvaze obchodníka, zda uzavře smlouvu s poskytovatelem stravenek a bude stravenky přijímat. Stejně tak je na jeho úvaze, jaké podmínky si při této platbě stanoví, tzn. může si za platbu stravenkou účtovat zvláštní poplatek. Rozhodnutí soudu není v našem právním řádu sice obecně právně závazné, ale vzhledem k tomu, že jde o rozhodnutí nejvyšší soudní instance, je tento výklad závazný fakticky, protože další orgány z něj budou při rozhodování vycházet.

Soud se však nezabýval (a z hlediska přezkumu ani nemohl) přiměřeností výše tohoto poplatku a dále jiných souvisejících skutečností, tzn. nezabýval se otázkou, zda by takové jednání mohlo být protiprávní z jiného důvodu. Podle našeho názoru ale výše tohoto poplatku musí být přiměřená vynaloženým nákladům, které s přijímáním stravenek provozovatel má. Pokud by tomu tak nebylo, jeho účtování by mohlo být proti dobrým mravům a tedy v rozporu s občanským zákoníkem.(Také ZOS postihuje v § 6 jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. V brzké době se však počítá s účinností novely, která zákaz jednání v rozporu s dobrými mravy vypouští.) Podnikatel má dále dle ZOS povinnost uvést na veřejně přístupném místě dostatečně čitelně povinnost platit poplatek a jeho výši, v jiném případě by mohlo jít o klamání spotřebitele o výši konečné ceny. Stejně tak by bylo klamáním spotřebitele, kdyby podnikatel požadoval zaplatit manipulační poplatek z celé částky (kupní ceny) a nikoliv pouze z hodnoty uplatněné stravenky, což byl právě i výše popsaný případ, neboť poplatek 4% byl účtován z celkové výše nákupu, ačkoli nákup byl uhrazen zčásti stravenkou a zčásti penězi. Za klamání spotřebitele může ČOI uložit podnikateli pokutu a spotřebitel se může po obchodníkovi domáhat náhrady způsobené škody.

Tento článek byl již vydán kdysi v roce 2008, avšak je stále aktuální. A protože je umístěn jen na staré verzi webu, rozhodli jsme se ho znovu otisknout zde.

Dle údajů České národní banky, které má k dispozici ČTK, mírně stoupl podíl nesplacených úvěru na celkovém objemu bankovních půjček, a to na 6,31 procenta z lednových 6,3.

U nefinančních podniků podíl nehrazených půjček klesl z 8,87 na 8,80 procenta. V případě domácností naopak došlo k nárůstu, a to z 5,15 na 5,21 procenta. Nehrazenou půjčkou se rozumí půjčka nesplácená 90 a více dní.

ČTK taktéž uvádí, že podle aktuálních zátěžových testů České národní banky podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem se v případě obyvatelstva dostane těsně pod šestiprocentní hranici na konci letošního roku. Podíl špatných úvěrů mírně poroste i v případě podniků, kde dosáhne vrcholu kolem deseti procent koncem roku 2011

Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí během letošního února nepatrně vzrostly a činily 1,058 bilionu korun. Zadluženost podniků během letošního druhého měsíce proti lednu vzrostla o 1,7 miliardy korun na 909,7 miliardy korun.

Zdroj: ČTK, ČNB

Kodex mobility bankovních klientů je užitečná nástroj sloužící ke snadnější změně banky. Bohužel o ní naprostá většina bankovních klientů neví, jak dokládá naše anketa.

V anketní otázce serveru www.bankovnipoplatky.com odpovídali v průběhu prosince čtenáři na jednoduchou otázku – Víte, co je to Kodex mobility bankovních klientů? Výstup z necelých pěti set odpovědí je, co se týče povědomí o tomto nástroji, naprosto tristní.

ČTĚTE VÍCE O KODEXU MOBILITY ZDE.

Pouze 9 % respondentů Kodexu mobility využilo, to je v pořádku, protože mobilita českých bankovních klientů není příliš velká. „Průzkum, který jsme realizovali v roce 2010, ukázal, že o přechodu k jiné bance někdy uvažovala jen asi jedna třetina klientů. Pro většinu klientů tedy zřejmě není toto téma nijak zvlášť důležité,“ potvrzuje tento aspekt Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace, která se na tvorbě Kodexu mobility podílela. Zarážející však je, že dalších pouhých 14 procent lidí ví, že Kodex mobility existuje. To je dohromady pouhých 23% podíl bankovních klientů s povědomím o tomto dokumentu bank. „To je skutečně žalostně málo, když vezmeme navíc v úvahu, že stránky bankovnipoplatky.com navštěvují právě ti bankovní klienti, kteří jsou více informováni a mají větší přehled o bankovních službách, než je průměr v populaci,“ říká Patrik Nacher, majitel serveru BankovniPoplatky.com.

KODEX MOBILITY NALEZNETE ZDE.

Pravdou je, že přes 77 % respondentů naší ankety netuší, co Kodex mobility je. Výsledky minulých anketních otázek přitom opravdu ukazují, že statistický soubor našich čtenářů má o bankovním sektoru nadprůměrné vědomosti. Na základě toho se lze domnívat, že podíl občanů bez znalostí Kodexu mobility je ve skutečnosti ještě mnohem vyšší.

Výsledky ankety:

Zdroj: www.bankovnipoplatky.com

Během posledního lednového víkendu se v Evropském parlamentu sešli zástupci občanských sdružení s poslanci, aby společně diskutovali o sociálních dopadech hospodářské krize a rostoucí chudobě v Unii. Od občanů zazněly požadavky na státem garantovanou minimální mzdu. Na EU se také snesla vlna kritiky za to, že projevuje malý zájem o sociálně slabé osoby.

Bruselské setkání přezdívaného podle řeckého vzoru Agora se zúčastnilo na 250 zástupců občanské společnosti. Tématem debaty byl dopad finanční a ekonomické krize na obyvatelstvo Evropské unie. Konkrétně se hovořilo o návrzích, jak by EU měla čelit chudobě a sociálnímu vyloučení.

„Nechceme, aby náš současný sociální model byl zničen nebo oslaben,“ prohlásil na setkání viceprezident Evropského parlamentu a spolupředseda Agory občanů, český europoslanec Libor Rouček (S&D).

Ze společného rokování vzešlo několik návrhů. Receptem na zmírnění chudoby by podle zástupců občanů měla být nová evropská legislativa, jež by chránila před rizikem zadlužení. Představitelé občanské společnosti dále žádají, aby státy měly povinnost zaručovat minimální mzdu a aby se evropští úředníci celkově více zajímali o každodenní starosti svých chudších spoluobčanů.

„Není možné stabilizovat ekonomiku a finance na úkor obyčejných lidí, kteří navíc za krizi nenesou žádnou odpovědnost. Ano, zodpovědná rozpočtová politika je zcela na místě, ale zároveň musíme v Evropské unii udělat všechno pro to, abychom neztratili náš způsob života,“ komentoval Rouček své stanovisko na tiskové konferenci před zahájením Agory.

Stěžejní myšlenkou uskutečnění setkání s občany je vtáhnout do bruselského dění také nepolitické představitele občanské společnosti a nevládní organizace. Poslední společná schůze zaměřená na řešení problematiky narůstající chudoby byla již třetí v pořadí, poprvé se však do debaty zapojil také Evropský hospodářský a sociální výbor, který je poradním orgánem evropských institucí.

Z diskuse vyplynulo, že nejhlubší vrásky dělají Evropanům v současné době následky, které přinese redukce výdajů z národních rozpočtu, zejména v sociálním systému a poskytování veřejných služeb.

„Členské státy dramaticky škrtají ve svých rozpočtech, a to bohužel většinou v oblastech, jako jsou vzdělání, zdravotnictví nebo kultura. Hrozí tak, že až se krize přežene, bude v Evropské unii žít podstatně více lidí pod hranicí chudoby, než kdykoliv předtím,“ přitakával názorům občanů Rouček.

Více zájmu o chudé...

Zástupci občanů se v Europarlamentu shodli, že by se exekutiva, Evropská komise, měla aktivně zabývat otázkou zadlužení domácností. Mohla by přitom řešit například otázku reklamy na spotřebitelské úvěry nebo nadměrně vysoké úrokové sazby, které si banky u spotřebitelských úvěrů často účtují.

Další požadavek, který na plénu zazněl, bylo již zmíněné zavedení minimální mzdy. Europoslanci v tomto směru již určité úsilí vyvinuli, když v minulém roce schválili rezoluci, která vyzývala členské státy k ustanovení minimální výše příjmu.

Během víkendových debat se také objevil jeden velmi konkrétní požadavek. Podle něj by evropští úředníci a poslanci měli strávit alespoň deset pracovních dní s organizacemi, které se přímo starají o lidi trpící extrémní chudobou. Mimo jiné snížit počet osob žijící v chudobě o dvacet miliónů je jeden z hlavních pilířů strategie Evropa 2020.

Podle slov belgické spolupředsedkyně Agory a členky frakce zelených Isabelle Durant vyjádřili zúčastnění velké zklamání nad nynější mírou chudoby v Unii. Současně EU vytýkají malý zájem právě o sociální otázky a o to, jak se hospodářská krize podepsala na sociálně nejzranitelnějších osobách.

Oba poslanci slíbili, že předložené návrhy řešení bude dále unijní Parlament v příslušných výborech projednávat a pokusí se jim vdechnout život.

Zdroj: EurActiv 2003-2011 -  http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/obcane-debatovali-v-europarlamentu-o-problemu-chudoby-008410

Kalkulátor sleduje velmi podrobně chování klientů, resp. zachycuje užívání retailových bankovních služeb respondentů (podrobněji o respondentech v závěrečné kapitole). Nejedná se jen o to, u jaké banky jsou, ale hlavně kolikrát danou službu užijí. Díky tomu je celkový poplatek klienta ovlivněn nejen tím, jak drahou banku má, ale především jak se v ní chová.

Pokud je někdo velmi aktivní, tak i v průměrně drahé bance bude platit měsíčně stokoruny. Pokud někdo banku prakticky neužívá, tak i v drahé bance se může dostat pod 100,- Kč měsíčně. Ve výpočtu je přesně sledováno, jaký účet daný klient užívá. Vzhledem k tomu je ovšem také nemalé procento účtů, kde nemůže být výpočet proveden.

Klientský index za měsíc říjen dosáhl úrovně 164,- Kč. Pokud porovnáme tento Klientský index za měsíc říjen s hodnotou indexu za měsíc září 2010, vzrostl o 3 Kč ze 161 Kč. Tento prakticky zanedbatelný nárůst byl zapříčiněn především z důvodu, že nedošlo k plošnému zdražení sazebníků jednotlivých bank. Rozdíl je v mezích statistické chyby. Z této příčiny se také významně nezměnila tabulka č. 1, kde můžete nalézt konkrétní hodnoty průměrných nákladů klientů u jednotlivých účtů bank v ČR.

Průměrný klient zaplatil za užívání bankovních služeb 164,- Kč.

Tabulka 1: Průměrné náklady klientů na jednotlivých účtech

* po splnění podmínek obratu, či průměrného měsíčního zůstatku

** bez aktivního e-banking

*** získáno odděleným výpočtem (viz metodika výpočtů)

NA: počet klientů takto označených účtů byl pro výpočet nedostatečný

Stejně jako v předchozím kvartálu se na prvním místě s přehledem umístila mBank i po zvýšení, resp. zavedení určitých poplatků (např. výběry z bankomatu při nižším obratu na kartě než 2 000,-). Tyto výpočty kromě výše poplatků a provizí na jednotlivých účtech v sobě zahrnují výraznou složku spojenou s chováním klienta. To je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů výborného výsledku mBank, kdy je tato banka vyhledávány klienty, kteří nepoptávají celou paletu služeb a jde jim o základní vnitrostátní elektronický low-cost banking (mKonto nenabízí možnosti pobočkových operací ani možnost mezinárodního platebního styku). Jinými slovy i přes výborný výsledek, nelze její první místo brát automaticky jako plošné doporučení pro přechod všech klientů na mKonto. Velmi dobrého výsledku se opět podařilo dosáhnout Fio a Poštovní spořitelně, kde obě banky již nabízí širší paletu služeb než mKonto, přitom, především Fio, lze stále označit za nízkonákladový účet. Stejně jako Fio i Poštovní spořitelna se svým relativně nedávno zavedeným účtem Era zadarmo dokáže cenově konkurovat prémiovým účtům velkých bank. Ovšem poté, co na prémiových účtech klienti splní často nemalé nároky na obrat, případně průměrný měsíční zůstatek (viz např. úspěch prémiového účtu GE genius gold). Otázka, zda se vyplatí držet na účtu nemalou sumu peněz, aby byly odpuštěny určité poplatky nebo by bylo rozumnější je přesunout na spořící účty, je potom na zvážení jednotlivým klientům.

Server www.bankovnipoplatky.com vyhlašuje 6. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. A opět se anketa uskuteční nejen v České republice, ale i na Slovensku.

V 1. ročníku návštěvníci webu zcela suverénně zvolili za vítěze poplatek za příchozí platbu.

Ve 2. ročníku pak zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky.

Ve 3. ročníku zvítězil poplatek za vedení běžného účtu.

Ve 4. ročníku to byl poplatek za nadměrný vklad.

A loni v 5. ročníku vyhrál poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet.

Pro 6. ročník ankety jsme nezařadili vítěze předchozích pěti ročníků, aby měly šanci vyhrát i jiné absurdní poplatky. Dále již nebude nominován poplatek za připsání úroku (loni na 2. místě), neboť ho žádná banka nevybírá. Anketa by kromě zjištění postojů bankovních klientů měla do jisté míry vyvinout tlak na banky při změně jejich poplatkové politiky.

Nominované bankovní poplatky (3. až 10. nejabsurdnější poplatek z V. ročníku ankety):

Do 30. listopadu 2010 mají šanci ovlivnit strukturu navrhovaných bankovních poplatků návštěvníci webu tím, že nominují další poplatky, které považují za absurdní. Poté se od 1. prosince 2010 rozběhne 1. kolo hlasování.

Harmonogram ankety:

Nominace probíhá na adrese:

http://www.bankovnipoplatky.com/nominujte-bankovni-poplatky-12661.html?diskuse=1

provozovatel www.bankovnipoplatky.com

Zapomenete peníze v bankomatu? Stane se. Pokud ale nevybíráte u ČSOB (tj. i u Poštovní spořitelny), máte smůlu a peníze zůstanou ve výdejním slotu. Až do doby, dokud je někdo nevyndá…

Stává se to čím dál častěji. Člověk si jde vybrat k bankomatu vybrat hotovost z účtu, chvátá. Vložit kartu, zadat PIN, navolit částku, odebrat kartu a… Peníze omylem zůstanou ve výdejní přihrádce. Redakce serveru BankovniPoplatky.com proto oslovila čtyři největší tuzemské banky, kterým patří většina z českých bankomatů – chtěli jsme vědět, co se v takovém případě s penězi klienta děje. Pokud čekáte, že se neodebraná hotovost vrátí zpět bez ohledu na banku, které bankomat patří, mýlíte se. Z bank velké čtyřky (ČSOB, ČS, KB, UCB) putují zapomenuté peněžní prostředky zpět na účet klienta pouze v bankomatech ČSOB, a tudíž i Poštovní spořitelny, která je retailovou značkou banky. „Pokud klient peníze neodebere, zajedou po 30 vteřinách zpět. Žádnou signalizaci nepoužíváme,“ říká za obě banky tisková mluvčí Denisa Salátková.

Bankomaty zbylých třech ústavů zpětné „zajetí“ jednou vydané hotovosti neumožňují, a to především kvůli častému zneužívání. „Všechny bankomaty České spořitelny jsou od srpna roku 2009 nastaveny tak, že vydané peníze zůstanou v odběrní přihrádce. Toto opatření jsme zvolili jako reakci na podvodná jednání, která se vyskytovala v souvislosti s druhým způsobem,“ řekla BP.com Klára Pačesová z tiskového centra banky. Případy, kdy někteří podvodníčci tohoto systému zneužívali, se skutečně stávaly, a bankám to způsobovalo velké nepříjemnosti. Paradoxně se jejich počet znásobil poté, co podrobnosti tohoto jednání zveřejnila média. Sloužilo to jako návod, na což nebyly banky připravené. Že nevíte, jak podvody fungovaly? „Držitel karty vybral 10.000 Kč, vytáhl 3x2.000 Kč z prostředku a nechal peníze zajet, poté reklamoval, že peníze nedostal,“ popisuje Monika Bartlová z UniCredit Bank.

Všechny banky se přesto snaží systém výběru z bankomatu maximálně zabezpečit. „Naše bankomaty při výběru klienta upozorňují: textovou výzvou na monitoru a zvukovým signálem k odebrání karty, a také textovou výzvou na monitoru a zvukovým signálem k odebrání hotovosti,“ popisuje základní opatření Michal Teubner z Komerční banky. Zvukový signál je standardní praxí u všech bankomatů, přesto se stává, že klienti peníze zapomenou. A nebo čelí jiným obtížím. Proto se banky tyto typy transakcí důmyslně zabezpečovat. „Je to tak, ATM UniCredit bank mají standardní zabezpečení, na jehož zdokonalování se průběžně stále pracuje,“ tvrdí Bartlová.

Jaké jsou bezpečnostní prvky, s nimiž se téměř každodenně u bankomatů setkáváme (aniž o tom víme), prozrazuje Klára Pačesová z ČS v pěti bodech: „Zaprvé: Bankomaty jsou pod neustálým monitoringem pracovníků ČS. Zadruhé: Mají speciální antiskimmovací nástavec ze zeleného plastu umístěný přímo nad vstupem pro kartu, který chrání bankomat před nainstalováním podvodného skimmovacího zařízení.“

Na vysvětlenou, skimmovací zařízení je ilegálně připojovaná čtečka, jež dokáže zkopírovat citlivá data z karty. Bývá často používána v kombinaci s miniaturní kamerou, ta zachytí klientem zadávaný PIN a umožní tak vyrobit zneužitelný duplikát karty.

„Zatřetí: Bankomaty mají softwarovou úpravu, která zajišťuje, že se karta při vstupu do bankomatu pohybuje přerušovaně. Tento pohyb omezí možnost podvodně načíst údaje z magnetického proužku. Začtvrté: ATM jsou monitorovány kamerovými systémy. A zapáté: V případě, že dojde k pokusu o násilné vniknutí do bankomatu, dojde k obarvení bankovek speciální barvou,“ popisuje zabezpečení bankomatů Klára Pačesová z České spořitelny.

Další opatření jsou většinou tajemstvím bank, stejně jako zloději se i ony snaží být o krok napřed.

Zdroj: Bankovní poplatky.com

Již v červnu jsme na stránkách BankovniPoplatky.com uveřejnili seriál autorských článků mapující aktivity tzv. oddlužovacích společností, stejně jako rizika s nimi spojená. V minulých dnech byly v tuzemských médiích zveřejňovány informace zabývající se totožnou problematikou. Všechny příspěvky k tématu lze shrnout a interpretovat jednoduchým výstupem: Dejte si na oddlužovací společnosti pozor!

Co je to oddlužovací agentura?

Pozorný čtenář našeho serveru ví, že oddlužovací společnosti (agentury) se dlužníkům prezentují jako poslední záchrana před dotěrnými věřiteli. V mandátní smlouvě předkládané k podpisu nabízejí, že se za úplatu pokusí (!!!) s věřitelem dohodnout na snížení měsíčních splátek, případně na jejich odkladu. Dlužník rád uvěří. Věc má ale několik háčků, neřkuli háků:

· Znění mandátní smlouvy: Oddlužovací agentura se zpravidla zavazuje pouze k tomu, že se pokusí s věřitelem dohodnout. Ze smlouvy pro ni nevyplývají žádné jasně formulované povinnosti, a už vůbec ne sankce za jejich nedodržení. Funkce oddlužovací společnosti je v konečném důsledku taková, že pouze přeposílá měsíční platbu dlužníka věřitelům, a to poníženou o provizi pro sebe samu.

· Pozice věřitele: Věřitel (banka, úvěrová společnost…) není s oddlužovací agenturou v žádném smluvním vztahu, proto na její výzvy nemusí reagovat. Všechny námi oslovené společnosti (jak banky, tak úvěrové společnosti) potvrdily, že oddlužovací agentury neberou jako seriózního partnera a vůbec s nimi nekomunikují. Vstupem oddlužovací agentury se přesto narušuje dialog věřitel-dlužník, nutný k beproblémovému umořování dluhu. Omezené či nulové reakce na výzvy věřitele tak mohou vést až k právním krokům proti dlužníkovi.

· Pozice dlužníka: V zájmu oddlužovací společnosti bohužel není primárně pomoci dlužníkovi. Ať se negativní reklama těmto subjektům líbí nebo ne, je to zkrátka pravda. Podmínky spolupráce jsou totiž nastaveny tak, že dlužnickou pozici velmi podstatně zhoršují. Při podpisu smlouvy se klient zavazuje zaplatit několikatisícový poplatek, z každé měsíční platby si oddlužovací společnost strhává procentně vymezenou částku (nejčastěji mezi 15-39 %), o kterou se fakticky snižuje efektivní výše plnění věřiteli. Při prodlení nabíhají na denní bázi sankce a pokuty v likvidační výši. Před dluhem se ale stejně neschováte – pokud nekomunikujete s věřitelem a nedodržujete smluvený úmor dluhu, může vás nakonec navštívit exekutor.

Co dělat?

Oslovili jsme několik expertů a jejich rady se téměř do puntíku shodovaly. Uvádíme zde ucelený přehled těch nejzásadnějších pokynů dlužníkům:

1. Nic nepodepisujte na první schůzce. Za žádných okolností nepodepisujte bez pečlivého prostudování jakékoliv smlouvy. Nenechte si namluvit, že je to běžné. Není. Vždy si vezměte čas na četbu všech listin, chtějte je domů, abyste se o nich mohli v klidu poradit s rodinou či odborníky. Protistrana na to nechce přistoupit? Zřejmě ví proč. Nenechte na sebe vyvíjet tlak!

2. Kontaktujte svého věřitele. Peníze jste si od něj půjčili, ale splácení chcete řešit s někým jiným? Nepřijde vám to divné? Věřitel je ten, komu půjčku musíte vrátit, proto byste se na všech podmínkách splácení měli domlouvat jedině s ním. Všechny námi oslovené instituce kvitují upřímné a přímé jednání klientů a snaží se jim v rámci svých možností vyjít vstříc. Jde o byznys – v jejich zájmu je dostat zpět všechny půjčené peníze, nikoliv zlikvidovat dlužníka.

3. Mluvte pravdu, nekličkujte a neschovávejte se. Hlavní je nelhat. Když pravdivě vysvětlíte, proč potřebujete na měsíc či dva odložit splátku, buďte si jistí, že vám věřitel vyhoví, nebo navrhne řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Míč je ale na vaší straně, vy musíte projevit invenci.

4. Jste v koncích? Poraďte se s odborníky. Zn. ZDARMA. Na trhu existuje několik institucí a občanských iniciativ, které nabízejí odborné rady spotřebitelům bez poplatků. Pokud se s nějakého důvodu nedaří dohodnout s věřitelem, nebo chcete na schůzku s ním přijít vybaveni návrhy řešení na míru, obraťte se například na Sdružení obrany potřebitelů či Člověk v tísni a svěřte se jim se svými problémy. To je to nejlepší, co můžete udělat.

Poslední rada je nejdůležitější a, byť k tomu svádí, neměla by být brána na lehkou váhu. Berete-li si úvěr, ptejte se sami sebe, jestli danou věc opravdu potřebujete, jestli se vám zhodnotí její koupě a zda ji zvládnete splácet za všech okolností (např. zlomíte si nohu, vezmou Vám řidičský průkaz, manželka přijde o práci, narodí se vám dítě…)?

NEPŘEHLÉDNĚTE na www.bankovnipoplatky.com – seriál o oddlužovacích společnostech 2010:

- Jak správně dlužit?

http://www.bankovnipoplatky.com/jak-spravne-dluzit-3x6-rad-pro-zodpovedneho-dluznika-11426.html

- Nástraha dlužníků? Oddlužovací společnost!

http://www.bankovnipoplatky.com/nastraha-dluzniku-v-nouzi-oddluzovaci-spolecnost-11378.html

- Český dlužník pohledem nebankovní úvěrové instituce

http://www.bankovnipoplatky.com/pohledem-nebankovni-uverove-spolecnosti-jaky-je-cesky-dluznik-11504.html

- Banky varují své klienty

http://www.bankovnipoplatky.com/aktualizovano-ceske-banky-varuji-sve-klienty-pozor-na-oddluzovaci-spolecnosti 11395.html

- Úvěrové společnosti: „S oddlužovacími agenturami nekomunikujeme“

http://www.bankovnipoplatky.com/zastupci-uverovych-spolecnosti-s-oddluzovacimi-firmami-nepeceme-11405.html

- Výsledky ankety BankovniPoplatky.com – oddlužovací společnosti

http://www.bankovnipoplatky.com/ctenari-bpcom-a-oddluzovaci-spolecnosti-zadna-prizen-11568.html

- Rozhovor s Dušanem Zenáhlíkem, ředitelem Správy vymáhání pohledávek společnosti Cetelem, a.s.

http://www.bankovnipoplatky.com/vyuzivejte-pouze-sluzby-duveryhodnych-instituci-radi-dusan-zenahlik-ze-spolecnosti-cetelem-11513.html

Zdroj: www.BankovniPoplatky.com

Zeptali jsme zástupce nejmladší banky na trhu Fio banky, která se stala Nejvstřícnější bankou za III. čtvrtletí roku 2010 v projektu prvního českého klientského ratingu OVB Vstřícná banka pana Jana Franeka, který je tiskovým mluvčím banky:

Čím si dle Vašeho názoru získala Fio banka důvěru veřejnosti, nezávislého serveru, respektive důvěru porotců, z jejichž hodnocení vyšla Vaše banka celkově jako nejvstřícnější banka?

Děkujeme. Vítězství nás samozřejmě velmi potěšilo - a o to více, že jsme jej získali v nezávislém hodnocení bank složeném z pohledu klientů i odborníků. Věříme, že důvěru jsme si zasloužili naší nabídkou kvalitních služeb dostupných po celé České republice a strategií nulových poplatků za běžné bankovní služby, kterou zastáváme již pátým rokem.

Jak si vysvětlujete takovýto úspěch banky, která začala své komplexní bankovní služby nabízet teprve během letních prázdnin a září? Zajímavé také je, že se Fio banka stala jednoznačně nejpreferovanější bankou u hodnotící veřejnosti a u serveru www.bankovnipoplatky.com , který banky hodnotil z hlediska výše poplatků, u odborné poroty však bylo hodnocení výrazně horší. Máte k tomu nějaké vysvětlení?

Fio banka od 1.9.2010 převzala veškeré činnosti Fio, družstevní záložny. Přitom nedošlo ke změně nabídky služeb ani ceníku. Takže je zřejmé, že mnoho příznivců si Fio získalo ještě předtím, než veškeré finanční služby nabízené veřejnosti převzala Fio banka, a to právě díky absenci obvyklých poplatků.

Jak je vidět z pohledu na výsledkovou listinu, odborníci jsou k bankám ve svém hodnocení obecně poněkud kritičtější. Věříme, že rozšířením portfolia produktů o další úvěrové produkty pro občany a svým dalším působením na trhu jejich názor pozitivně ovlivníme. Na druhou stranu pokud se podíváme na portfolio produktů, disponuje Fio banka již nyní nabídkou investičních služeb, které mnozí oceňují a konkurence je běžně nenabízí.

Jaké konkrétní kroky Fio banky ve III. čtvrtletí vedly k zisku titulu? Jaká opatření v posledních měsících byste označil jako velmi vstřícná či na našem trhu výjimečná?

Největším počinem Fio banky ve 3.Q bylo právě zahájení poskytování bankovních služeb. Tento ostrý start nám zajistil zvýšený zájem veřejnosti o naše služby, který (měřen v přírůstcích nových klientů) znatelně rostl již od získání bankovní licence v květnu tohoto roku. Jako velmi vstřícnou a na trhu výjimečnou vidíme naši nabídku běžného účtu s neomezeným počtem transakcí zdarma v rámci ČR a Slovenska bez ohledu na to, zda je majitelem účtu fyzická osoba, podnikatel, nebo firma.

Hodnocení OVB Vstřícná banka není omezeno pouze na hodnocení produktů a služeb bank, ale na většinu stránek činnosti bank v ČR. Hodnotí se tedy také marketingové strategie, image banky, efektivita reklamy, aktivita banky, mediální vstřícnost apod. Máte i pro IV. čtvrtletí hodnocení připraveno dostatek novinek, opatření či vstřícných kroků pro své současné i budoucí klienty? Můžete nám některé prozradit?

Ano, plánujeme dále rozšiřovat naši nabídku, jedněmi z prvních nových produktů budou jistě hypotéky a pravděpodobně i spotřebitelské úvěry. Konkrétní termíny spuštění však ještě nemohu slíbit.

Co se týká čtvrtého čtvrtletí, nedávno jsme ve spolupráci s českou burzou RM-SYSTÉM zahájili podzimní školu investování s novými semináři pro úplné začátečníky, kteří nejsou spokojeni s výnosy na vkladech a uvažují o alternativách. Vzdělávání veřejnosti se věnujeme dlouhodobě, semináře pořádáme po celé ČR a vstup je zdarma.

Jak by se dle Vašeho názoru měla chovat nejvstřícnější banka, aby si i nadále uchovala důvěru svých klientů a titul nejvstřícnější banky si udržela i nadále?

Myslím si, že základem je stabilní strategie, která zahrnuje vylepšování stávajících služeb a zavádění nových, a to při stálosti cenové politiky.

Zdroj: OVB Vstřícná banka

Kalkulátor sleduje velmi podrobně chování klientů, resp. zachycuje užívání retailových bankovních služeb respondentů (podrobněji o respondentech v závěrečné kapitole). Nejedná se jen o to, u jaké banky jsou, ale hlavně kolikrát danou službu užijí. Díky tomu je celkový poplatek klienta ovlivněn nejen tím, jak drahou banku má, ale především jak se v ní chová.

Pokud je někdo velmi aktivní, tak i v průměrně drahé bance bude platit měsíčně stokoruny. Pokud někdo banku prakticky neužívá, tak i v drahé bance se může dostat pod 100,- Kč měsíčně. Ve výpočtu je přesně sledováno, jaký účet daný klient užívá. Vzhledem k tomu je ovšem také nemalé procento účtů, kde nemůže být výpočet proveden.

V tabulce naleznete konkrétní hodnoty. Jak ale dopadl samotný klientský index?

Průměrný klient zaplatil za užívání bankovních služeb 161,- Kč.

Tabulka 1: průměrné náklady klientů na jednotlivých účtech

* po splnění podmínek obratu, či průměrného měsíčního zůstatku

** bez aktivního e-banking

*** získáno odděleným výpočtem (viz metodika výpočtů)

NA: počet klientů takto označených účtů byl pro výpočet nedostatečný

Stejně jako v předchozím kvartálu se na prvním místě s přehledem umístila mBank i po zvýšení, resp. zavedení určitých poplatků (např. výběry z bankomatu při nižším obratu na kartě než 2 000,-). Tyto výpočty kromě výše poplatků a provizí na jednotlivých účtech v sobě zahrnují výraznou složku spojenou s chováním klienta. To je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů výborného výsledku mBank, kdy je tato banka vyhledávány klienty, kteří nepoptávají celou paletu služeb a jde jim o základní vnitrostátní elektronický low-cost banking (mKonto nenabízí možnosti pobočkových operací ani možnost mezinárodního platebního styku). Jinými slovy i přes výborný výsledek, nelze její první místo brát automaticky jako plošné doporučení pro přechod všech klientů na mKonto. Velmi dobrého výsledku se opět podařilo dosáhnout Fio a Poštovní spořitelně, kde obě banky již nabízí širší paletu služeb než mKonto, přitom, především Fio, lze stále označit za nízkonákladový účet. Stejně jako Fio i Poštovní spořitelna se svým relativně nedávno zavedeným účtem Era zadarmo dokáže cenově konkurovat prémiovým účtům velkých bank. Ovšem poté, co na prémiových účtech klienti splní často nemalé nároky na obrat, případně průměrný měsíční zůstatek (viz např. úspěch prémiového účtu GE genius gold). Otázka, zda se vyplatí držet na účtu nemalou sumu peněz, aby byly odpuštěny určité poplatky nebo by bylo rozumnější je přesunout na spořící účty, je potom na zvážení jednotlivým klientům.

Metodiku výpočtu ke klientskému indexu najdete zde:

http://www.bankovnipoplatky.com/klientsky-index -metodika-12507.html<-->