Praktické zkušenosti - otázky a odpovědi

V této sekci naleznete typické příklady diskriminace spotřebitele v praxi (přístup ke zboží a službám). Jsou zde uvedeny i situace, kdy se spotřebitel mylně domnívá, že jde o diskriminaci.

Jedná se o dotazy, se kterými jste se na nás obrátili prostřednictvím elektronické poradny, poradenské linky, osobní poradny či antidiskriminační linky. Některé dotazy týkající se zdravotně postižených osob pochází od NRZP ČR (Národní rada osob se zdravotním postižením), se kterou spolupracujeme. Dotazy uvádíme vždy spolu s odpovědí našich poradců.

Pokud máte stejnou zkušenost či naopak úplně jinou, která zde není uvedena, prosíme o zaznamenání na naší "antidiskriminační lince" 222 762 222. Tak nejlépe zjistíme, co Vás nejvíce trápí v této oblasti! Tento seznam budeme dále rozšiřovat dle získaných podnětů.

Dotazy na diskriminaci

• Dvojí ceny – koruna vs. dolar
• Slevy u CK
• Poplatek za nevyužití kapacity pokoje
• Shromažďování osobních údajů
• Osobní prohlídka
• Klamání spotřebitele
• Katalogový prodej - vyšší ceny za oblečení větší velikosti
• Dvojí ceny v zahraničí
• Běžný účet pro cizince
• Dvojí ceny - dva druhy klientů
• Potvrzení pro cizineckou policii
  
  
• Dvojí ceny na koupališti
• Dvojí ceny dle trvalého pobytu
• Účtování dvojích cen dle pohlaví v kadeřnictví
• Diskriminace na základě trvalého bydliště
• Splátkový prodej - diskriminace dle státní příslušnosti
• Připojení k internetu – dvojí ceny
• Katalogový prodej
• Vyšší záloha u mobilních operátorů pro cizí státní příslušníky
  
  
• Zákaz vstupu s kočárky
• Nevpuštění na prodejní akci s malým dítětem
• Zákaz vstupu osoby na invalidním vozíku na výstavu
• Vykázání doprovodu nevidomého z posezení u stánku
• Neexistence či porucha bezbariérového přístupu pro zdravotně postižené spotřebitele
  
  
• Účtování poplatku při platbě stravenkami
• Cenová diskriminace dle pohlaví
• Poplatek za výměnu řidičského průkazu – diskriminace dle pohlaví?
• Bankovní poplatek za úhradu služeb mobilnímu operátorovi
• Cenová diskriminace při nákupu letenek
• Cenová diskriminace dle národnosti u aerolinií
  
  
• Zanesení spotřebitele do tzv. černé listiny
• Nákup v zahraničním internetovém obchodě, černá listina
  
  
• Diskriminace na základě věku
• Rozdílné podmínky pro spotřebitele x podnikatele
  
  
• Nepřijetí platební karty, účtování poplatku za její použití
• Omezování množství nákupu
• Minimální částka pro platbu platební kartou
• Nedostatek zboží pro spotřebitele menšího vzrůstu
  
• Bankovní poplatek za vízum
• Neposkytnutí úvěru cizinci
• Nepřijímání platebních karet na poště
• Nákup v Makru
• Členství v družstvu
• Autopůjčovna - rozdílné podmínky pro cizince
• Parkovací zóny v Praze
• Letištní taxy
• Inkaso

Dvojí ceny – koruna vs. dolar

Dobrý den, jsem vysokoškolským studentem v Praze. A vzhledem k tomu, že jako student mám možnost vyjet do zahraničí na léto a přivydělat si nějakou tu korunu, využívám programu ABC. Letos jsem byl nucen využít služeb firmy XY, kde jsem minulý týden zažil celkem velké zklamání. Podotýkám však, že jsem doplatil na důvěru v seriózní jednání firmy a bez většího zájmu přečíst si podmínky smlouvy jsem podepsal. Jedná se o platbu programu, která je nabízena buď v českých korunách nebo amerických dolarech. Při otázce úřednice, zda-li chci platit v té či oné měně, jsem se rozhodl platit v korunách. Ale na fakt, že kdyby celý program byl placen v dolarech a tím pádem by byl až o cca 3.000,- Kč levnější, jsem již upozorněn nebyl. Tuto skutečnost jsem zjistil až nedávno, pročítáním smlouvy, kde stojí mimo jiné: částka za program s variantou tříměsíčního pojištění 12.222,- (582 USD). V emailu, který jsem obdržel někdy začátkem dubna stálo, že program stojí 10.462,-. Ale údajně pouze do konce listopadu minulého roku, čehož jsem si též nevšiml. 582 USD za program je při kurzu koruny 1 USD = 16 CZK zhruba 9.312,-, což činí rozdíl téměř 3.000,- Kč oproti placené částce v korunách. Při částce v korunách vychází kurz 1 USD = 21,- Kč, což neplatí dobrého jeden a půl roku. Další poplatky jako např. registrační poplatek a poplatek SEVIS (poplatek americké organizaci - garantu programu) se nesly ve stejném duchu, ačkoliv se již nejednalo o velké částky. Ještě jednou opakuji, že je to pouze má nedbalost, nicméně toto jednaní firmy se mi zdá přinejmenším nefér, o to víc vůči studentům. A při představě s kolika klienty-studenty firma ročně obchoduje a kolik takových zákazníků platí v českých korunách, nejsem při vědomí faktu, že se XY dokáže obohatit na jednom studentovi o více než 3.000,- Kč, moc rád.

Odpověď: Domníváme se, že by bylo možno tyto praktiky označit za protiprávní ve smyslu § 6 ZOS, který zakazuje diskriminaci spotřebitele, spočívající v účtování dvojích cen spotřebiteli bez jakéhokoliv legitimního odůvodnění, neboť tento kurz neodpovídá květnovému devizovému kurzu dolaru k české měně. Ve skutečnosti této hodnoty dosahoval během června až července minulého roku (2007). Jistě má společnost XY právo na účtování opodstatněných nákladů, jestliže by jí manipulace s českou měnou způsobovala dodatečné náklady. Rozdíl oproti bankovnímu kurzu, který svým přepočtem přesahujete takřka o třetinu, se nám však jeví jako neopodstatněný. Dále jednání společnosti vzbuzuje podezření ze správního deliktu klamavé praktiky (§ 5/1b ZOS)- inzeruje v reklamních emailech neaktuální výrazně nižší cenu, než která odpovídá skutečnosti. Způsob prezentace služeb nesmí vzbuzovat zdání, že cena je nižší, než je tomu ve skutečnosti. Dle § 5 ZOS je klamavou i ta obchodní praktika, je-li důležitý údaj sám osobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit.
Můžete se obrátit na Českou obchodní inspekci, která může podnikateli uložit pokutu. V soukromoprávní rovině máte právo na náhradu škody, která Vám byla porušením právní povinnosti způsobena.

Slevy u CK

Dobrý den, v současné době probíhá velká reklamní akce CK XY, kde nabízí zájezdy z katalogu Zima 2008/2009 s obrovskými slevami a možností uplatnění pobytů pro děti zdarma. Velmi mě rozzlobilo, že nabídka děti zdarma neplatí pro odlety 24., 25. a 26.10.2008 - to jsou termíny, které předchází podzimním prázdninám. Myslím, že toto je od CK velmi nefér. Když jsme se ptali pracovníka CK proč POUZE v tomto termínu tato sleva neplatí, sdělil nám, že právě kvůli prázdninám. Není to diskriminace ze strany CK? Děkuji za odpověď a případně za radu, jestli je možné se takovému jednání nějak bránit.
PS.: -samozřejmě jedno řešení by bylo - vybrat si jinou CK :-)

Odpověď: Toto jednání bychom za diskriminační nepovažovali. V uvedených termínech je vyšší poptávka, a tak se i zvyšuje cena. Stejně tak jsou zájezdy obvykle dražší v období letních prázdnin. Nabídka slouží k podpoře prodeje v méně vytíženém období a tím prázdniny nejsou.

Poplatek za nevyužití kapacity pokoje

Setkal jsem se s pravděpodobnou diskriminací u této, ale i u jiných kanceláří. Jedná se o to, že jsem chtěl jet na dovolenou k moři sám, ale po zadání všech podmínek a odeslání nezávazné objednávky mi byl zaslán email, že si musím připlatit navíc poplatek za druhou osobu, protože se jedná o dvojlůžkové pokoje. Ovšem toto žádná kancelář neuvádí a na webových stránkách si můžu vybrat počet osob 1 a nic se nezobrazí.

Odpověď: Ve vašem případě zřejmě nepůjde o diskriminaci spotřebitele. Diskriminací se rozumí jednání, kdy je s jednou osobou zacházeno méně výhodným způsobem než s jinou ve srovnatelné situaci. Diskriminací není pokud je toto nerovné zacházení odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Účtování poplatku jednotlivci z titulu, že není plně využita kapacita vícelůžkového pokoje nám nepřijde neopodstatněné. Na druhé straně by měl být zákazník o této skutečnosti zřetelně informován ve fázi před uzavřením smlouvy, tzn. před uskutečněním závazné objednávky. CK, respektive v tomto případě cestovní agentura jako zprostředkovatel zájezdů provozující internetový obchod je povinna tuto informační povinnost o konečné ceně zájezdu splnit. Na webu informace o příplatku uvedena není, nedozvíte se ji a ni po vyplnění nezávazné objednávky - na mail Vám přijde automatická odpověď o přijetí nezávazné objednávky. Do několika hodin, dnů se Vám zprostředkovatel ozve s bližšími informacemi o volné kapacitě zájezdu, v níž výši poplatku sdělí. Je otázkou nakolik je tento postup v pořádku. O ceně se sice dozvíte ještě před uzavřením smlouvy (nezávazná objednávka není návrhem na uzavření smlouvy), přesto však platí, že spotřebitel by se měl plnou cenu za službu dozvědět bez toho, aby učinil nějaký zvláštní úkon. Tento zvláštní poplatek by tedy měl být dle našeho názoru zveřejněn u podrobných informací ke konkrétnímu zájezdu. Můžete zkusit podat podnět pro porušení zákona o ochraně spotřebitele (634/1992 Sb.) k České Obchodní inspekci (www.coi.cz) pro klamavou praktiku a neúplné informování o ceně, případně Živnostenskému úřadu - klamavá praktika v reklamě.

Shromažďování osobních údajů

Dobrý den, do obchodního domu I. zavítám 1x za rok, jako právě dnes, ale po zhruba hodinové pochůzce po obchodním domě v Ostravě - Zábřehu jsem si chtěla zakoupit vozík - nákupní tašku na kolečkách za 499 či 699 (?) Kč? Cenu jsem zjistila až u pokladny, když mi pokladní sdělila, že po vyplnění jakési obsáhlé registrační karty do I. klubu dostanu slevu a vozík budu mít za 499 Kč. Takže prodejci v I. tímto přímo nutí (odporný marketing) zákazníky, aby jim sdělovali své osobní údaje - jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo OP. Takže, protože se tímto cítím být diskriminovaná, nejenže jsem si onen vozík nekoupila, a navíc jsem se rozčílila, ale také jsem se cítila být diskriminovaná. A s tímto já zásadně nesouhlasím! Já dám své osobní údaje, a oni mi budou posílat nabídky nějakého zboží, o které nestojím? Takže práce manažérů má přesně opačný efekt - zákazníky nezískají, ale ODRADÍ!!!! Jak se máme my zákazníci bránit těmto podvodným praktikám s cílem vylákat z lidí jejich osobní údaje? Není to na podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů? Děkuji Vám a přeji hezký víkend, hezčí než jsem měla já v hypercentru.

Odpověď: Je nám líto, že se cítíte být poškozená, nicméně se domníváme, že v tomto případě k porušení zákona v oblasti diskriminace (§6 zákona o ochraně spotřebitele) nedochází. Zákazník má možnost se svobodně rozhodnout, zda se stane členem věrnostního klubu. Shromažďování osobních údajů s předchozím souhlasem je přípustné.

Osobní prohlídka

Pokladní v marketu jsem byla požádána, abych jí ukázala obsah batohu, který jsem měla po celou dobu nakupování, i při stání ve frontě u pokladny, na zádech, což jsem ihned udělala, ale slušně jsem jí upozornila, že příště to už neudělám, neboť v případě, že mě podezírá z krádeže, musí zavolat polici. Slečna mi řekla, že to má nakázáno od vedoucí. Požádala jsem ji, zda mohu s vedoucí mluvit. Slečna jí zavolala a já jsem ji vše zopakovala a zároveň jsem jí batoh sama od sebe také ukázala. Při mé příští návštěvě jsem byla pokladní o totéž požádána znovu. Všimla jsem si, že k žádnému ze zákazníků u poklady přede mnou se takhle nechovala. Batoh jsem odmítla ukázat s tím, že jsem ochotna počkat do příjezdu policie. Slečna si mě dál nevšímala a odbavovala další kupující. Vedoucí nezavolala. Odešla jsem tedy domů. Tato situace se opakovala při každé mé další návštěvě, ovšem pouze u této pokladní. Vzhledem k tomu, že zde bydlíme již spoustu let, přestala jsem do marketu chodit, protože jsem si před lidmi, kteří toto viděli, připadala jako zlodějka, na kterou je nutno si dávat pozor. Po nějaké době jsem do marketu šla s mým dospělým synem. Svůj batoh jsem si nechala v autě. Stejná situace se opakovala u stejné pokladní s tím rozdílem, že o otevření batohu byl požádán můj syn. Před ním byli u pokladny dva mladí lidé, také s batohy, pokladní je propustila, aniž by jim jejich batohy chtěla kontrolovat. Dále tam byla paní, která měla přímo ve vozíku velkou uzavřenou tašku, prošla, aniž by ji pokladní o otevření také požádala. Syn odpověděl, že jí batoh neukáže, ale samozřejmě počká do příjezdu policie. Pokladní na to neodpověděla a dál odbavovala další zákazníky. Syn do tohoto marketu jezdí pravidelně každý týden a toto se mu stává pokaždé. Situace dokonce došla tak daleko, že když slečnu požádal, aby mu zavolala paní vedoucí a jí to zopakoval, ta mu řekla, že až přijde příště do prodejny, ohlásí se jí a ona s ním bude po prodejně chodit a dohlížet na něj po celou dobu nakupování. Syn je učitelem a myslím si, že toto jednání nepůsobí i z tohoto důvodu dobře. Zajímalo by mě, prosím, jak se v tomto případě můžeme bránit a jak tuto situaci vyřešit. Velice Vám děkuji za odpověď.

Odpověď: Mohla byste se bránit v občanskoprávním řízení v rámci práva na ochranu osobnosti. V úvahu by mohla přicházet také diskriminace spotřebitele podle §6 zákona na ochranu spotřebitele. V tomto případě by mohla zasáhnout Česká obchodní inspekce.

Klamání spotřebitele

Firma XY má více poboček a ve svém ceníku uvádí zboží za určitou výprodejovou cenu (např. USB Flash disk 2GB asi za 119 Kč). Když jsme jej chtěli jako zákazníci zakoupit na olomoucké pobočce této firmy, byli jsme odkázáni na jakési pobočky na druhém konci Moravy, anebo po nás bylo žádáno zaplacení poplatku za dopravu ve výši asi 88 Kč, čímž se výrobek předraží. V ceníku na webové adrese však žádné takové podmínky nejsou uvedené a nelze ani ověřit, na které pobočce jaké zboží mají a zda si tyto poplatky nevymýšlejí libovolně (třeba jako nástroj skryté diskriminace některých méně lukrativních zákazníků). Mají na takovéto dodatečné poplatky (zvyšování cen) právo, když mají pobočku přímo v Olomouci?

Odpověď: Ve Vašem případě se zřejmě nejedná o diskriminaci. Pokud však inzerované zboží není k dispozici za uvedenou cenu, doporučuji obrátit se se stížností na Českou obchodní inspekci, případně živnostenský úřad pro klamavou praktiku v reklamě.

Katalogový prodej - vyšší ceny za oblečení větší velikosti

Dobrý den, zajímalo by mne, zda nelze brát za diskriminaci, když musí spotřebitel platit vyšší částky za oblečení kvůli výšce své postavy. Např. firma XY a další zásilkové služby mají odstupňovány ceny oblečení dle velikosti, takže lidé s velikostí např. 36 platí třeba o 300 Kč méně než lidé s velikostí 42. V žádném kamenném obchodě jsem se s tím nesetkala, aby vyšší lidé platili více než ti s menší konfekční velikostí.

Odpověď: Diskriminace ve smyslu § 6 ZOS to zřejmě není. O diskriminaci jde tehdy, pokud je s někým neodůvodněně (pro nějaký diskriminační důvod spočívající v kritériích, vlastnostech, které jsou určité osobě vlastní a prakticky neměnné) rozdílně zacházeno. Pokud je nerovné zacházení odůvodněno určitým legitimním cílem a současně zvolená opatření jsou přiměřená, o diskriminaci se nejedná.
V tomto případě jsou určitým spotřebitelům, kteří jsou vyšší či silnější postavy, účtovány vyšší ceny. Vyšší cena je ovšem odůvodněná použitím více materiálu (to že to většina firem nedělá, není relevantní argument). Současně je nutné zodpovědět si otázku – je částka, o kterou je cena navýšena, přiměřená tzv. materiálu navíc.

Dvojí ceny v zahraničí

V České republice z mnoha stran slyšíme o protiprávnosti tzv. dvojích cen pro zahraniční turisty v případě, že cizincům za tyto vyšší ceny není poskytována žádná přidaná hodnota (např. tlumočník nebo materiály v jejich jazyce). Toto téma široce rozebíráte i na vašich stránkách. V souvislosti s tím si dovolujeme dotázat se, na opačný problém, konkrétně zda a jak se lze dovolávat obdobné ochrany i pro české turisty v zahraničí. Konkrétně nám jde např. o Španělsko - Tenerife, kde jsou turistům oproti tzv. rezidentům účtovány až o 50% vyšší ceny na služby, kde není poskytována žádná přidaná hodnota. Jen namátkou uvádíme lanovku na horu Teide, viz http://www.teleferico-teide.com/ing/infogral.html (rezident 12 euro, nerezident 24 euro, rozdíl činí pro naši čtyřčlennou rodinu poměrně vysoká částku 48 euro za 10ti minutovou jízdu). Pokud zákony České republiky takto chrání zájmy cizinců u nás, bylo by jen logické, kdyby byly stejně chráněny i zájmy českých občanů v zahraničí, minimálně pak v rámci Evropské unie. V takto stanovených cenách lze zcela jistě kvalifikovat jako diskriminační a to ve smyslu pozitivní diskriminace rezidentů, případně negativní diskriminace nerezidentů - obojí je v našem právním řádu nepřípustné a dle listiny základních práv a svobod by mělo být nepřípustné i v jiných zemích EU - nikoho nelze jakkoliv diskriminovat na základě jeho původu nebo národnosti, případně místa bydliště. Obdobná situace je i v dalších zařízeních, jako jsou vstupy do zábavných parků Loro Parque nebo Jungle Park, případně do vodního Aquaparku. http://www.loroparque.com/ingles/fullpage.html rozdíl 12euro na osobu http://www.aguilasjunglepark.com/lasaguilas/horarios.php rozdíl 7euro http://www.aqualand.es/tenerife/horarios.php?wlang=en rozdíl 3,50euro.

Odpověď: Čl. 12 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že je zakázána jakákoliv diskriminace na základě státní příslušnosti - na základě tohoto ustanovení má členský stát povinnost zabezpečit, aby k diskriminaci občanů EU nedocházelo (je povinen přijmout příslušnou legislativu, zajistit dostatečně efektivní nástroje ochrany).Tohoto ustanovení však není možné se domáhat přímo vůči podnikateli (soukromé osobě), který se diskriminace dopustil. V úvahu by připadalo sankční řízení Evropské komise vůči Španělsku, za podmínky, že neposkytuje občanům EU dostatečnou ochranu. Protože neexistuje přímo aplikovatelné nařízení ES a dosud nebyla přijata ani směrnice ES, která by zakazovala diskriminaci cizích státních občanů při poskytování zboží a služeb, záleží tedy na španělském právu nakolik považuje takovéto jednání za diskriminační (tzn. musí se využít antidiskriminační nástroje dle španělského práva). Tím, že jsou znevýhodněni nerezidenti (osoby bez povoleného pobytu) nepřímo diskriminuje právě cizí státní občany, neboť to budou právě oni, kteří nemají ve většině případů povolený pobyt ve Španělsku. Doporučíme Vám směřovat Váš dotaz na Evropské spotřebitelské centrum. Samozřejmě, že diskriminace je nepřípustná i v ostatních státech Evropské unie, konkrétní nástroje, jak proti tomu zakročit Vám však blíže poradí právě v ESC.

Běžný účet pro cizince

Dobrý den, můj přítel je cizinec (občan EU) a hodlá v České republice nějakou dobu pobývat a také si najít práci. Chtěl si proto v bance založit běžný účet, zjistil však, že musí předložit potvrzení o přechodném pobytu. Přijde mi to divné vzhledem k mé zkušenosti s jiného členského státu - Irska, kde jsem asi tak 3 měsíce žila. Účet jsem si mohla zřídit bez sebemenších problémů, postačilo mi potvrzení o ubytování (jakoby nájemní smlouva). Přítel může samozřejmě využít služby jiné banky, která mu účet otevře, ale proč by to měl dělat, když mu vyhovuje právě nabídka této konkrétní banky? Není to diskriminace?

Odpověď: Každý má svobodu vstupovat do smluvních vztahů, včetně svobodného výběru smluvního partnera. Osoba poskytující služby může mít k výběru svého smluvního partnera řadu subjektivních důvodů. Volba partnera by však neměla být založena na jeho státním občanství, tzn. banka nemůže odmítnout klienta jen pro to, že je cizinec, pokud tím nesleduje nějaký legitimní cíl. Banka odmítá otevřít účet nerezidentům, což jsou převážně osoby cizí státní příslušnosti. Mohlo by se tedy jednat o skrytou diskriminaci právě cizinců. Občan EU může pobývat v ČR po dobu kratší než 3 měsíce bez jakéhokoliv povolení, znamená to, že si nemůže v tomto období otevřít účet? Takové rozdílné zacházení nám připadá vzhledem k minimálním rizikům vyplývajícím bance z toho, že si chce někdo otevřít účet jako neodůvodněné. Čl. 12 Smlouvy o založení Evropského společenství stanoví, že je zakázána jakákoliv diskriminace na základě státní příslušnosti - na základě tohoto ustanovení má členský stát povinnost zabezpečit, aby k diskriminaci občanů EU nedocházelo. Zákon o ochraně spotřebitele v § 6 zakazuje jakoukoliv diskriminaci, jde-li o diskriminaci při poskytování bankovních služeb, je kompetentním orgánem Česká národní banka - Sekce licenčních a sankčních řízení, Na příkopě 28, 115 03, Praha 1.

Dvojí ceny - dva druhy klientů

Setkal jsem se s praktikou jedné společnosti, která na základě dvou databází klientů nabízí jeden a tentýž produkt se shodnými podmínkami vždy za jinou cenu - klientům z jedné databáze za nějakou, klientům z druhé databáze za o něco vyšší. Můj dotaz je prostý - je toto v pořádku? Prodávat jeden a tentýž produkt za jiné peníze jen na základě různých databází klientů?

Odpověď: Jednání, kdy se s jednou osobou (skupinou osob)zachází, zacházelo, nebo by se zacházelo méně výhodně než s jinou bez jakéhokoliv ospravedlnění by mohlo naplňovat znaky diskriminace spotřebitele. V pořádku je rozdílné zacházení, které je odůvodněno nějakým legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. §6 zákona o ochraně spotřebitele zakazuje diskriminaci, dozorovým orgánem je Česká obchodní inspekce.

Potvrzení pro cizineckou policii

Dobrý den, jsem cizinka z Běloruska. Potřebovala jsem pro účely cizinecké policie získat od mé banky potvrzení o výši peněžních prostředků na účtu (zůstatek). Banka si naúčtovala částku ve výši 1000 Kč dle sazebníku, přičemž jde - li o stejný typ potvrzení nikoli však výslovně pro účely cizinecké policie, to stojí 100 Kč - tuto informaci mi však nikdo nesdělil, dozvěděla jsem se ji až při placení. Na potvrzení, které jsem od banky obdržela, není nic, co by naznačovalo, že je právě pro účely cizinecké policie. Nebyla jsem informována kolik potvrzení stojí, a že je dvojího typu, navíc policie nepožaduje konkrétně bankovní potvrzení o zůstatku, postačuje jí i měsíční výpis z účtu, který obdržím v rámci platby za správu mého účtu. Cítím se být jako cizinka diskriminována, protože u jiné banky jsem se s tímto poplatkem nesetkala.

Odpověď: Pokud si banka účtuje za potvrzení pro účely cizinecké policie vyšší částku než v případě potvrzení o stavu účtu pro jiné účely, měl by rozdíl odpovídat zvýšeným nákladům s vyhotovením takového potvrzení. Je-li pravdou, že potvrzení pro účely cizinecké policie je totožné, případně z jeho obsahu není zřejmé, pro jaké účely byl vystaven a není přiměřený k zaplacené ceně za službu, mohlo by se jednat o diskriminační jednání. Cizí státní občan je povinen pro účely cizinecké policie doložit doklad o zajištění prostředků k pobytu, přičemž právní předpis blíže nestanoví typ tohoto dokladu, může tedy jít i např. o měsíční výpis z bankovního účtu. I přesto, že by banka odůvodnila rozdílné podmínky pro vydávání obdobných dokladů pro různé účely, musí spotřebitele řádně před uzavřením smlouvy o poskytnutí služby informovat o ceně, protože podle všeho by Vám postačil běžný doklad o stavu účtu za 100 Kč, případně i výpis.
Domníváme se, že banka by za výše uvedených podmínek mohla jednat v rozporu § 6, 12 zákona o ochraně spotřebitele (634/1992 Sb.). Doporučujeme proto podat podnět k dozorovému orgánu, kterým je Česká národní banka – Sekce licenčních a sankčních řízení, Na příkopě 28, 115 03, Praha 1.
V soukromoprávní rovině věci můžete v případě porušení právní povinnosti požadovat po bance dle § 420 ObčZ náhradu škody, která Vám byla způsobena.

Dvojí ceny na koupališti

Navštívila jsem obecní koupaliště v obci U. (okr. Blansko), kde po mě bylo u vstupu požadováno vstupné. Na tom by nebylo nic divného, ale vedle mě prošla do areálu skupinka jiných osob, po nichž výběrčí žádné vstupné nechtěla. Na můj dotaz mi bylo sděleno, že se jedná o obyvatele obce U., a ti platit nemusí. V minulosti již byl medializován případ MHD Liberec, kde účtovali nižší jízdné obyvatelům města. Problém Újezdu se mi ale zdá být závažnější, protože koupání nemá charakter sociální služby, kterou by bylo nutné někomu (pouze někomu) dotovat, zejména ne na základě zcela jiných kritérií než sociálních. Má na to provozovatel koupaliště právo? LCH.

Odpověď: Pokud podnikatel účtuje dvojí ceny v závislosti na místu pobytu, jde nepochybně o diskriminaci spotřebitele zakázanou v ustanovení § 6 zákona ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Již Nejvyšší správní soud rozhodl, že stanovení dvojích cen jízdného dopravním podnikem v případě Hradce Králové a Liberce na základě místa pobytu je diskriminační (viz. rozsudek 1 As 14/2006-68 MHD Hradec Králové a 4 As 63/2005 MHD Liberec).

Dvojí ceny dle trvalého pobytu

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda může obec určit dvojí ceny vodného, tj. nižší cenu pro místní obyvatele s trvalým bydlištěm, a vyšší cenu pro rekreanty bez trvalého pobytu? Předem děkuji za odpověď. PCH.

Odpověď: Na základě Vašeho dotazu, tzn. bez uvedení bližších podrobností, by se dala uvedená praktika označit za diskriminační jednání, neboť jde o rozdílné zacházení za srovnatelných podmínek, které určitou skupinu na základě diskriminačního důvodu (místo pobytu) nedůvodně znevýhodňuje. Relevantní je otázka, zda takové jednání je odůvodněné (např. vyšší náklady..) a zvolené prostředky (tzn. stanovení vyšších cen pro nemístní občany) přiměřené, za takových podmínek by toto rozlišování bylo legitimní. To však zřejmě nebude tento případ. Nejvyšší správní soud rozhodl, že stanovení dvojích cen jízdného dopravním podnikem na základě místa pobytu je diskriminační (opět rozsudek 1 As 14/2006-68 a 4 As 63/2005).

Účtování dvojích cen dle pohlaví v kadeřnictví

Dobrý den,
Vidím jako diskriminační účtování dvojích cen pro ženy a muže za ostříháni u pánského holiče. Nedá se s tím nic dělat?

Odpověď: Pokud jsou poskytnuty stejné služby, např. mytí a stříhání, a účtovány na základě pohlaví různé ceny skutečně jde o diskriminační jednání. Nemůžeme paušálně tvrdit, že ostříhat ženu je náročnější než muže. Často tomu tak však v individuálních případech bude(žena má delší vlasy, požaduje speciální účes). Cena by měla být odvozena např. dle složitosti a časové náročnosti úkonu (např.do 30 min, nad 30 min.) ne pouze dle pohlaví. Zkuste se obrátit na Českou obchodní inspekci – www.coi.cz, která dozoruje zákon o ochraně spotřebitele, jenž v ustanovení §6 diskriminaci spotřebitele zakazuje. ČOI, pokud zjistí porušení může uložit podnikateli pokutu.

Diskriminace na základě trvalého bydliště

Pan Jan zaslal dotaz na majitele videopůjčovny, v jehož provozovně ho odmítli zaregistrovat z důvodu, že nemá v místě provozovny trvalé bydliště. Zajímalo ho, jak se bránit a zda má na toto nárok.

Odpověď: Je otázkou, zda je toto chování videopůjčovny diskriminaci nebo skutečně jen zdůvodnitelným chováním, které má zamezit ztrátám. Podle našeho názoru jde o požadavek, který není přiměřený a do značné míry přenáší podnikatelské riziko na spotřebitele, tudíž diskriminační. Podle § 6 zákona o ochraně spotřebitele se nesmí prodávající při poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Pokud videopůjčovna jakýmkoli způsobem diskriminuje své zákazníky, můžete se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci (www.coi.cz), která po prošetření případu může půjčovně udělit pokutu.

Splátkový prodej - diskriminace dle státní příslušnosti

Dobrý den, chtěl bych odpověď na tento můj dotaz. Podle kterého zákona odmítá prodávající vydat zboží na splátkový prodej osobě, která disponuje trvalým pobytem na území ČR, což je i můj případ. Stálo se mi to několikrát, že mě prodávající odmítnul něco prodat formou splátkového prodeje, protože nejsem občanem ČR, i když tady žiji téměř 15 let, mám trvalý pobyt, podnikám, odvádím daně atd. Podle mě je to diskriminační jednání, protože pokud vím, tak například v SRN, která je také členem EU, má člověk s trvalým pobytem plný nárok jako občan SRN na odebírání zboží na základě splátkového prodeje. Tak proč tomu tak není i v ČR?
Děkuji.

Odpověď: Ve Vašem případě je Vám odmítnuta služba splátkového prodeje s odůvodněním, že nejste občanem ČR. V ČR ale žijete a máte zde trvalý pobyt. Dle popisu Vašeho případu se jedná o jasnou diskriminaci, kterou nelze ospravedlnit. Doporučili bychom Vám napsat písemnou stížnost a tu zaslat doporučeným dopisem na oblastní inspektorát ČOI, ve kterém sídlí diskriminující podnikatel. Je také možné vyplnit stížnostní formulář na internetových stránkách ČOI na www.coi.cz. Ve stížnosti popište Váš případ, jakož i podnikatele, proti kterému stížnost směřuje, kterého také identifikujte adresou a IČO.

Připojení k internetu – dvojí ceny

Dobrý den. Před 3 roky jsme uzavřeli smlouvu, dle které nám je poskytován přístup k internetu. Vybrali jsme si tarif dle tehdejší nabídky poskytovatele s rychlostí 100kb/s. Zjistil jsem, ze dnes již za stejnou cenu, kterou platíme, poskytuje novým zakazníkům rychlost 200kb/s. My ale nadále mame pouze původní rychlost. Poskytovatel mi na můj dotaz sdělil, ze zvýšení rychlosti podmiňuje podepsáním dodatku smlouvy, kterým se zavážeme, že po dobu následujících 12 měsíců nesmíme internet zrušit. Neporušil poskytovatel zákon o ochraně spotřebitele, kdyz nás vlastně diskriminuje případně dává dvojí ceny, jelikož za stejnou cenu dostáváme horší služby než ostatní zákazníci poskytovatele? Prosím o radu. Děkuji PA.

Odpověď: Dobrý den, dle mého názoru zákon porušen nebyl, neboť jste uzavřeli smlouvu za určitých podmínek, která stále platí a provozovatel ji dodržuje. Navíc vám umožňuje na nový tarif přejít a pokud je to za stejných podmínek, jako mají jiní uživatelé, nejedná se o diskriminaci.

Katalogový prodej

Dobrý den, v prodejně Q. jsem si dne 18.10.2007 objednala zboží, dostala jsem kopii objednacího lístku s pořadovým číslem 306.Neustále mi prodavačky sdělují, že zboží přijde později, že se mám chodit ptát, tak pravidelně chodím. Shodou okolností si moje příbuzná toto zboží objednala také dne 22.10.2007 s pořadovým číslem 309 a toto zboží má již 14 dní doma. Něco podobného se mi stalo i vloni a to s vánočním svícnem. Dnes jsem se telefonicky spojila přímo s firmou Q. v Hradci Králové,kde mi sdělili, že už je zboží vyprodáno. Jsem s tímto postupem této firmy velmi nespokojená, nevím jakým způsobem rozlišují zákazníky, kterým toto zboží prodají a komu ne a proč zákazníci se stejným druhem zboží, kteří přišli později toto zboží dostanou?

Odpověď: Jednání podnikatele působí značně nekorektně, ze zákona (ustanovení § 613 občanského zákoníku) vyplývá povinnost obstarat objednané zboží v dohodnuté lhůtě, nebyla-li sjednána tak ve lhůtě přiměřené okolnostem. Nestane-li se tak má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz (pokud již bylo placeno předem). Ve Vašem případě již lhůta přiměřená okolnostem nejspíše uběhla, navíc sám prodávající již zbožím nedisponuje, můžete proto odstoupit od smlouvy. Případně vznikla-li Vám nedodáním zboží materiální škoda, máte právo na její náhradu. Jde-li o případné diskriminační zacházení, byla jste nerovným zacházením podnikatele skutečně znevýhodněna, ovšem důvodem pro takové jednání zřejmě nebylo nějaké diskriminační kritérium (pohlaví, rasa, věk...), nýbrž pravděpodobně nezaznamenání objednávky, ztracení apod. V případě, že by šlo o diskriminaci, máte právo podat podnět na Českou obchodní inspekci pro porušení § 6 Zákona o ochraně spotřebitele, ta je v případě zjištění porušení oprávněna uložit podnikateli pokutu.

Zákaz vstupu s kočárky

Dobrý den, minulý týden jsme chtěli jít nakoupit do obchodu (supermarket) v Nových Butovicích. Jeli jsme tam s kočárkem a hned na kraji nás vykázali, že dovnitř s kočárkem nesmíme. Mají na toto právo? Překvapuje mne to a zároveň uráží. Jako by chtěli říct "jdete sem něco ukradnout"... Děkuji za odpověď. S pozdravem MS.

Odpověď: Pokud prodávající odmítne vpustit zákazníka do prodejny s kočárkem, skutečně se může jednat o diskriminační jednání. Vždy ale záleží na konkrétní situaci, o diskriminaci tudíž nemusí jit vždy a za všech okolností. Prodávající může rozdílně zacházet s jedním zákazníkem odlišně než s druhým (odmítnout vstup do prodejny s kočárkem) jen tehdy, pokud tím chce dosáhnout nějakého legitimního cíle (ochrana a bezpečnost ostatních zákazníků, ochrana svého majetku). Odlišné zacházení tedy musí být odůvodnitelné, např. u zákazu vstupu se zmrzlinou, kdy skutečně hrozí poškození zboží. Ve vašem případě se domnívám, že se prodávající diskriminace dopustil (a porušil § 6 zákona o ochraně spotřebitele zakazující diskriminaci), protože prostory prodejny (supermarket) jsou jistě uzpůsobeny k tomu, aby se zákazník s kočárkem, případně vícero kočárky, v prodejně mohl bez problémů pohybovat.

Vyšší záloha u mobilních operátorů pro cizí státní příslušníky

Slovenský spotřebitel pan Laco se nás dotázal na následující: Dnes jsem si chtěl zakoupit u mobilního operátora určitý tarif. Bylo mi však sděleno, že jako cizí státní příslušník (občan SR) budu muset složit zálohu ve výši 5.000 Kč, která vlastně ale ani není zálohou, ale je převáděna na kredit a je vratná až po zrušení tarifu. Naproti tomu občan ČR zaplatí zálohu 1.000,- Kč, která mu je po 6 měsících dobré platební discipliny vrácena. Moje otázka tedy je, jestli je v EU přípustné mít rozdílné podmínky pro poskytováni služeb svým občanům a občanům cizí, ale členské, země? S podobným problémem týkajícím se jiné telekomunikační společnosti se také setkal pan Karel, který v  ceníku na internetových stránkách našel to, že po zahraniční osobě je při uzavření smlouvy požadována vratná kauce ve výši 10.000,- Kč.

Odpověď: Stanovit cizímu státnímu příslušníku vyšší vratnou kauci než českému spotřebiteli je diskriminační, neboť se tím znevýhodňuje skupina spotřebitelů majících jiné než české státní občanství neodůvodněně. Vratná záloha by mohla být odůvodněná v případě, kdy existuje zvýšené riziko s vymahatelností pohledávky. Není však možné tvrdit, že toto riziko je paušálně spjato se všemi zahraničními občany.
Za situace, kdy by vyšší vratná záloha byla stanovena na základě kritéria trvalého či dlouhodobého pobytu v ČR, by taková podmínka mohla být v pořádku (zde se jedná o to že operátor se chrání zvýšenou zálohou oproti tuzemcům případným vyšším nákladům s vymahatelností práva, jelikož i přesto že jsme v EU, není jednotný právní systém pro celou EU) – ovšem jen tehdy pokud by rozdíl byl vzhledem k obtížnější vymahatelnosti přiměřený. Nesouhlasit lze s výší zálohy jak ve výši 5.000,- Kč, tak speciálně ve výši 10.000,-Kč, která je ve značném nepoměru vůči záloze, kterou platí tuzemci (případně vůbec neplatí) a tudíž by se jevila jako nepřiměřenou a tedy diskriminační. Vzhledem k existenci vratné kauce se nám jako nepřiměřené jeví také speciální podmínky pro vrácení kauce.

Nevpuštění na prodejní akci s malým dítětem

Dobrý den, rád bych vznesl stížnost na Vaši jednu společnost. Chtěl jsem se zúčastnit spolu s manželkou akce dle letáku. Máme roční dítě, které je na manželce stále dost závislé (kojení), tak jsme se této akce chtěli zúčastnit všichni společně. Netušili jsme však , že zmíněná společnost je tak nepřátelská vůči malým dětem a že by mohl být v něčem nějaký problém. Opak byl pravdou. Zaměstnanci společnosti nás hned v úvodu nevpustili do připraveného salónku s tím, že akce je pouze pro starší 18 let a že by syn na akci plakal a rušil, což je velmi chabý a zároveň diskriminační argument. Oponoval jsem tím, že nic takového na letáku nebylo, ale nikdo se mnou o tom nechtěl ani bavit a poměrně arogantně nám bylo naznačeno, že o nás - nadějné zákazníky - není absolutně žádný zájem. Bylo mi to velice líto, protože jsem měl o předváděné nádobí nemalý zájem a chtěl jsem předváděcí akci zažít a po ní samozřejmě učinit i patřičnou objednávku. O co víc jsem byl zklamán, když jsem doma zjistil, že jsem byl ze strany zaměstnanců výše uvedené firmy sprostě obelhán a podveden. Na letáku opravdu nic takového není, jak se o tom sami můžete přesvědčit. Pouze jsem našel větu: "Dárek pro každého návštěvníka staršího 18 let." Náš syn vskutku na žádný dárek neaspiroval. Jistě by ani nerušil. Více méně by to prospal a eventuelně se najedl kojeneckého mléka. Jsem tímto přístupem, jakožto potencionální zákazník, hodně zaražený až zhnusený a nevím, jak se zachovat dál. Byl bych rád, kdybyste celou záležitost řádně prošetřili a poslali mi vyjádření o jejím výsledku. Děkuji. MO.

Odpověď: Podnikatel se v rámci smluvní svobody může rozhodnout s kým uzavře kupní či jinou smlouvu a odmítnout nějakého zákazníka. Takové odmítnutí přístupu ke zboží či službě však nesmí být diskriminační, tzn. takové opatření musí platit za srovnatelných podmínek pro všechny spotřebitele stejně, dále musí být odůvodnitelné, přiměřené a nezbytné. Podnikatelovo opatření zákazu vstupu s malými dětmi pravděpodobně platilo pro všechny (nejen pro vás), leč pro odůvodněnost takového počínání musí být splněny ještě další podmínky. Odůvodněním takového jednání by pak byl poklidný průběh předváděcí akce - podnikatel oprávněně předpokládá, že dítě tak malého věku může plakat, otázkou je, zda odmítnutí vstupu bylo i nezbytné, tzn. nebylo možné tohoto hladkého průběhu dosáhnout jinak. Dle mého názoru lze takového cíle dosáhnout jinou cestou - např. podnikatel by vás vpustil a v případě nějakých potížích by jste prostě místnost museli opustit. Domnívám se proto, že se ve vašem případě podnikatel diskriminace skutečně mohl dopustit.
Orgánem, který je oprávněn podnikatele postihnout pokutou, shledá-li porušení § 6 zákona o ochraně spotřebitele (zákaz diskriminace a jiného jednání, které je v rozporu s dobrými mravy) je Česká obchodní inspekce. Doporučuji proto zaslat písemný podnět k zahájení šetření.

Zákaz vstupu osoby na invalidním vozíku na výstavu

Byl mi odmítnut vstup na kulturní akci - výstavu „Bodies“ konanou v Lucerně v Praze – s odůvodněním, že tyto prostory jsou příliš úzké a já bych mohl exponáty, jelikož jsem na vozíku, poškodit. Velmi se mě takové jednání dotklo. Může si toto podnikatel k zákazníkovi skutečně dovolit?

Odpověď: Diskriminace spotřebitele se týká celé řady situací, přičemž jednu z nich představuje i nerovné zacházení se spotřebitelem z důvodu jeho zdravotního postižení. Typickým příkladem takového jednání je odmítnutí přístupu na kulturní akce např. osobám na invalidním vozíku, přestože dané prostory jsou pro pohyb těchto osob uzpůsobeny. Provozovatel často argumentuje tím, že prostory jsou příliš úzké, hrozí poškození exponátů, nebo dokonce i takovou absurdností jakou je zašpinění podlahy špinavými koly.
Zdroj: NRZP ČR (pozn. Případ byl řešen také v médiích a organizátoři akce se dotyčnému omluvili).

Vykázání doprovodu nevidomého z posezení u stánku

Vážení přátelé, v neděli 25. února kolem 17:30 jsem jako s mým nevidomým klientem (držitelem průkazu ZTTP-P - nevidomý) nakupoval u stánku na pražském Hlavním nádraží.. Můj nevidomý klient si nakoupil perlivou vodu za 20 Kč. Já jsem zvažoval zakoupení některého zboží, ale nakonec jsem nákup neuskutečnil. Když jsme se chtěli u tohoto stánku posadit na židli, informoval nás prodejce, že je to určeno pouze pro platící zákazníky. Zároveň mi sdělil, že si může sednout pouze můj nevidomý klient a já musím stát, protože jsem si nic nekoupil. Informoval jsem prodavače stánku, že vystupuji jako průvodce svého nevidomého klienta. Prodavač byl neústupný a trval neurvalým způsobem na tom, abych si buď něco koupil anebo odešel. Celou dobu jsem vůči prodejci vystupoval slušně. Po poradě s mým nevidomým klientem jsme si odešli sednout do metra. Přitom minule jsme u tohoto stánku seděli v případě, že jsem si nic nezakoupil a můj nevidomý klient si tehdy opět koupil minerálku. V době tohoto incidentu byla všechna místa k sezení volná. Byl postup prodavače správný? Mohl se prodavač dopustit poškození spotřebitele? RH.

Odpověď: Z uvedeného případu vyplývá, že nevidomý držitel průkazu ZTP-P a prodejce jsou spotřebitelem a prodávajícím tak, jak jsou vymezeni v § 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Prostor stánku a prostor k sezení kolem něj je třeba považovat za provozovnu ve smyslu § 17 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 7, odst. 3) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (a to podle právní formy podnikání). Zákonná ustanovení definují tento pojem velice vágně jako prostor, v němž je uskutečňována podnikatelská činnost. Je zřejmé, že ta v popsaném případě nespočívá jen v prodeji zboží, ale v doprovodné službě, kterou prodávající poskytuje:židle tam jen tak nestojí, ale mají jednoznačně daný účel, doložený už jen jednáním prodejce vůči průvodci nevidomého spotřebitele – jsou určeny pro platící zákazníky. Z toho vyplývá očekávání prodejce: zákazníci si u něj mají nejen něco koupit, ale mohou si k tomu také sednout. Od toho očekává tento konkrétní prodejce svou konkurenční výhodu oproti prodejcům jiným - to je nesporně podnikatelská činnost uskutečňovaná v daném prostoru. Spotřebitel je držitelem průkazu ZTP-P, který jej podle zvláštních předpisů opravňuje ke zvláštním výhodám. Těch se ve stanovených případech dostává i průvodci postiženého (příloha č. 3 odst. 3) a 4) vyhlášky 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky). Jestliže má spotřebitel svého průvodce, je třeba uplatnit § 42 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ze situace, kterou popisujete vyplývá, že Váš klient si koupil a řádně zaplatil minerální vodu a chtěl také využít doprovodných služeb prodávajícího. Nevidomý svého průvodce potřebuje zejména pro orientaci, komunikaci a pro pomoc při osobním vyřízení vlastních záležitostí. § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zakazuje prodávajícímu při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat se v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Spotřebitel je v popsaném případě odkázán a využívá pomoc průvodce pro vyřizování svých záležitostí – v tom je za diskriminaci třeba považovat znemožnění jejich kontaktu.
Jednání prodávajícího je také jednáním proti dobrým mravům: ani při nejlepší vůli není v možnostech nevidomého si přinést zakoupené zboží a usadit se ke stolu a spotřebovat je v místě, kde se nedokáže s ohledem na své postižení dobře orientovat. Prodávající proto jednal v rozporu se zákonem.

Neexistence či porucha bezbariérového přístupu pro zdravotně postižené spotřebitele

Tělesně postižený spotřebitel pan Alois, si stěžoval na nemožnost přístupu do banky, neboť již delší dobu nefunguje plošina, tedy bezbariérový přístup.

Odpověď: V současné době úpravu bezbariérových přístupů upravují jen předpisy stavebního práva, které se týkají stavby nových budov nebo přestavby stávajících. Dále zákon o ochraně spotřebitele v § 6 zakazuje diskriminaci spotřebitele. O diskriminaci by dle našeho názoru šlo tehdy, pokud by banka odmítla přijmout opatření, aby zdravotně postižená osoba měla k službě přístup, za podmínky, že toto opatření (bezbariérový přístup) nepředstavuje pro podnikatele nepřiměřené zatížení (finance, užitek pro zdravotně postiženého apod.). Ve vašem případě banka tento přístup zřídila, ten však v současné době pro poruchu není možné využívat. Podle informací banky se však snaží problém vyřešit. Je to pro Vás jistě velká komplikace, přesto by neměl být přístup ke službě odmítnut zcela – chápeme, že komunikace s bankovním úředníkem venku, mimo prostory banky, není vůbec příjemné, ale za situace kdy banka skutečně opravuje plošinu, s Vámi sice nerovně zachází, ale toto nerovné zacházení je bohužel odůvodněné, tudíž nejde o diskriminaci. Jiná by byla situace, kdyby se banka o opravu nepokoušela a nic ve věci nepodnikala, tehdy by stálo za to podat podnět České obchodní inspekci, která zákon o ochraně spotřebitele dozoruje.

Účtování poplatku při platbě stravenkami

Pan Aleš se na nás obrátil s tím, že mu byl v restauraci, kam chodí v pracovních dnech na oběd, naúčtován manipulační poplatek při platbě stravenkami. Zajímalo ho, jestli má na to provozovatel právo a zda-li nejde o diskriminační jednání, neboť se cítí znevýhodněn oproti spotřebitelům platícím v hotovosti.

Odpověď: Tuto situaci řešil v listopadu 2007 Nejvyšší správní soud (rozhodnutí 3 As 49/2007-43 ze dne 8.11.2007) a došel k závěru, že se o diskriminační jednání nejedná. Ve svém odůvodnění se odkázal na své rozhodnutí týkající se platebních karet, ve kterém nepovažuje platby v hotovosti a platby platební kartou za srovnatelné transakce, neboť prodávající má pouze zákonnou povinnost přijímat hotové peníze, ale ne platební karty. Platbu stravenkami považuje NSS za ještě vzdálenější platební prostředek hotovosti než platbu bankovními kartami. Proto došel NSS k závěru, že se i v tomto případě nejedná o srovnatelné transakce a tudíž ani nelze toto jednání klasifikovat jako diskriminační,neboť o diskriminaci se jedná pouze tehdy, pokud existují obchodní praktiky, které nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými, ale při srovnatelných transakcích.

Podle našeho názoru ale výše tohoto poplatku musí být přiměřená vynaloženým nákladům, které s přijímáním stravenek provozovatel má. Pokud by tomu tak nebylo, jeho účtování by mohlo být proti dobrým mravům a tedy v rozporu s občanským zákoníkem. Podnikatel má dále dle zákona o ochraně spotřebitele povinnost uvést na veřejně přístupném místě dostatečně čitelně povinnost platit poplatek a jeho výši, v jiném případě by mohlo jít o klamání spotřebitele o výši konečné ceny. Stejně tak by bylo klamáním spotřebitele, kdyby podnikatel požadoval zaplatit manipulační poplatek z celé částky (kupní ceny) a nikoliv pouze z hodnoty uplatněné stravenky. Za klamání spotřebitele může ČOI uložit podnikateli pokutu.

Cenová diskriminace dle pohlaví

Dobry den, chtěl bych se zeptat, zda se provozovatelé klubů nedopouští nějakého druhu diskriminace, pokud uvádí cenu vstupného X Kč a pro dívky vstup zdarma. Děkuji. JK.

Odpověď: V tomto případě se jedná o diskriminaci spotřebitele na základě pohlaví - §6 zákona o ochraně spotřebitele. Kontaktujte proto českou obchodní inspekci a podejte jí podnět k prošetření.

Poplatek za výměnu řidičského průkazu – diskriminace dle pohlaví?

Dobrý den, nyní se z nařízeni musí vyjmenovat řidičské průkazy. Ženy musí ale platit poplatek, pokud došlo ke změně jména provdáním. Pokud bych si změnila jméno o své vůli, ze se mi např. nelíbí, tak budiž. Ale zde jde o tradici v našich zemích, kde běžně žena po provdání přejímá příjmení muže. Proč má byt za to finančně postihována? Cožpak toto není též diskriminace?

Odpověď: Dle našeho názoru by se mohlo jednat o nepřímou diskriminaci, protože na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti jsou znevýhodněny osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže takové ustanovení, kritérium nebo praxe jsou objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné. V tomto případě prostředky k dosažení cíle, tedy uložení speciálního poplatku pro jedno pohlaví za změnu jména na dokladu, který je tak jako tak měněn, nám nepřipadají přiměřené a nezbytné.

Bankovní poplatek za úhradu služeb mobilnímu operátorovi

Slečna Markéta zanechala vzkaz na antidiskriminační lince kvůli poplatku ve výši 45,- Kč, který musela platit v bance při úhradě služeb mobilnímu operátorovi, tuto platbu provedla bankovní pokladní složenkou na účet mobilního operátora vedený v bance. V bance ji poskytli informaci, že si tento poplatek vybírá operátor, v komunikaci s operátorem a bankou se vyjasnilo, že nikoliv, jde o bankovní poplatek.

Odpověď: Nejedná se zde o diskriminační jednání, neboť tyto poplatky (byť nehorázné), jsou vybírány od všech spotřebitelů bez rozdílu. Všichni spotřebitele mají možnost volby zvolit si nejekonomičtější způsob úhrady (např. inkaso, za jehož zřízení si banky účtují v průměru 45,- Kč). I spotřebitelé bez bankovního účtu si mohou zvolit způsob platby zmíněný výše, taková platba je však dražší, což je odůvodnitelné vyššími náklady na zpracování této platby.

Cenová diskriminace při nákupu letenek

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně jednání společnosti Sky Europe. O co mi konkrétně jde? Od přátel jsem získal voucher na bezplatné letenky od společnosti Sky Europe. Nutností bylo pouze uhrazení letištních tax. S tímhle jsem problém neměl. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že rezervaci je možné provést pouze prostřednictvím telefonní linky, která ke každé letence (celkem jsem na jeden termín takto rezervoval 6 míst!) mimo standardních poplatků připočítává další poplatky za telefonickou asistenci. Jenom pro Vaši představu, celková cena za taxy by při rezervaci přes web byla cca 3890,- Kč, ale při využití telefonní linky šlo o navýšení na téměř 5000,- Kč! Další poplatek je vyžadován za platbu kartou (je samozřejmě možný „bezplatný“ vklad na účet u Komerční banky. Bezplatný vklad je bezplatný pouze pro ty co mají u KB účet. Kdybych této možnosti využil já, poplatek bych hradil tak jak tak. Jenom bych jej neplatil přímo SKY EUROPE… Toto jednání mi jako zákazníkovi přijde diskriminační. I tzv. obchodní cestující (viz. http://www2.skyeurope.com/CZ/Default.aspx?CatID=111) mají možnost rezervace přes web bez dalších poplatků. A to nemluvím o tom, že dle slov vedoucí call centra pro tyto vouchery platí de facto stejné podmínky jako pro obchodní cestující (opět tedy až na poplatky za telefonickou asistenci). Nepatřím k negramotným jedincům, s low cost leteckými společnostmi létám vcelku pravidelně (včetně SKY EUROPE) a vždy jsem rezervaci bez poplatků (mimo platby kartou) zvládnul přes internet. Můžete mi prosím poradit jak se mám v tomto případě chovat? Děkuji za Vaši odpověď. SZ.

Odpověď: Dobrý den, SOS v současné době podalo na Sky Europe. žalobu na nekalosoutěžní jednání a považuje za porušení zákona praxi, která spočívá v rozdělení cestovného do několika položek (cena letu, letištní poplatky, poplatek za použití platební karty) a následnou reklamu opřenou pouze o jednu z těchto položek.
Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu - 8 As 35/2005 není povinností prodejce přijímat platební karty, jelikož dle argumentace soudu platba kartou a hotově nejsou srovnatelné transakce. Podávající si může účtovat za platbu kartou poplatek, takové jednání spotřebitele nediskriminuje. Nemusí už ale být v souladu se smlouvou mezi prodejcem a bankou (soukromoprávní rovina věci). Přesto má ale Sky Europe povinnost informovat o výši takového poplatku v rámci konečné ceny letenky, což je i předmětem našeho soudního sporu. Jde-li o poplatky za telefonní asistenci, rozhodující bude, zda rezervace letu u voucheru je srovnatelnou službou s jinou rezervací letu bez takové dárkové poukázky. Domnívám se mohou vždy odůvodnit, že vouchery jsou zvláštní službou a nelze je rezervovat přes internet (vyšší administrativní náklady apod.) O diskriminaci by šlo, kdyby takové jednání nebylo rozumně odůvodnitelné. Každopádně můžete podat podnět k České obchodní inspekci, která může uložit pokutu.

Cenová diskriminace dle národnosti u aeroliníí

Slečna Eva se otázala, zda aerolinie X. porušují některý ze zákonů na ochranu spotřebitele tím, že výhradně a pouze českým zákazníkům účtují tzv. manipulační poplatky navíc k ceně letenek. Spotřebitelka dále popisuje: Tyto poplatky (v případě internetového prodeje) činí nikoliv zanedbatelnou částku 400,- Kč a jsou skutečně přičítány pouze českým zákazníkům. Změníte-li zemi prodeje na Německo či Británii, jsou poplatky nulové, zatímco cena je přibližně stejná. V čem je německý či britský či jakýkoliv jiný zákazník jiný, že nemusí platit onen poplatek. Nebo musí český zákazník dotovat prodejní systém, který může zcela zdarma užívat i cizí zákazník aerolinií X.?

Odpověď: Aerolinie X.v různých jazykových zněních webových stránek informuje o servisním poplatku ve výši 400,- Kč, situace je však v praxi jiná. Jak zmiňujete v dotazu, pokud zadáte zemi prodeje ČR poplatek 400 Kč se účtuje, zadáte-li např. Irsko poplatek činí 10 €, v případě Belgie se tento poplatek neúčtuje vůbec. Domníváme se, že tato praktika naplňuje ustanovení zákona o ochraně spotřebitele týkajícího se klamání spotřebitele, neboť poskytováním nepravdivých údajů uvádí spotřebitele v omyl o výši ceny zakoupené letenky. Dále jsme toho názoru, že servisní poplatky by měly být zahrnuty do ceny letenky a spotřebitel by měl ve všech fázích nákupu být jasně informován o konečné ceně. O diskriminaci se v tomto případě pravděpodobně nejedná, neboť i cizinec kupující si letenku v ČR musí daný poplatek zaplatit. Servisní poplatek zahrnuje administrativní náklady spojené s vydáním letenky a pokud skutečně odpovídá vynaloženým nákladům, přičemž tyto náklady mohou být v jednotlivých místech prodeje odlišné, je jeho stanovení v odlišné výši odůvodnitelné.

Zanesení spotřebitele do tzv. černé listiny

Dobrý den, může mi prosím jakýkoliv obchod odmítnout prodat zboží nebo firma odmítnout poskytnout služby? V jednom obchodě jsem totiž nebyl spokojen s vyřízením reklamace, poslal jsem na ně ČOIku. Pak asi za půl roku jsem tam šel znovu nakupovat, ale vedoucí mi řekl, že kupní smlouva (prodej zboží) je dobrovolný akt mezi oběma stranami (kupující a prodávající) - takže nemá POVINNOST tuto smlouvu se mnou uzavírat a ani nechce - prostě že mi nic neprodá.... Je to tak v pořádku, prosím? Děkuji J.V.

Odpověď: Prodávající vás může odmítnout obsloužit, uzavření smlouvy je skutečně právem nikoli povinností, ovšem motivem takového odmítnutí nesmí být diskriminační důvod, tedy to, že spotřebitel v minulosti uplatňoval své právo z odpovědnosti za vady (reklamace). Jednání prodejce naplňuje podstatu diskriminace podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele: Prodávající se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Zkuste na toto prodejce upozornit, případně můžete opět kontaktovat Českou obchodní inspekci, která dozoruje povinnosti stanovené tímto zákonem.

Nákup v zahraničním internetovém obchodě, černá listina

Pan Ivan se na SOS obrátil s následující otázkou: Je nějaká možnost nakupovat u internetového obchodu A., který má mnohé pobočky i v EU? Přijde mi to jako diskriminační, pokud nemám stejná práva jako např. Němci, Francouzi, aj., pro které je přístup k nabídce spol. A. samozřejmostí. V souvislosti s tímto mám i problém u nás. Internetový obchod V. mi přestal dodávat zboží jen proto, že jsem jim napsal výhrady k jejich způsobu obchodování, kde mimo jiné uvádím, jak výrazné rozdíly jsou v nabídce u A. a u nás.

Odpověď: V tomto případě Vás zklamu, každý prodávající si může zvolit, v které oblasti bude nabízet své zboží a v kterém ne. V případě knihkupectví A. se jedná zřejmě o to, že český trh je příliš malý a obchodníkovi se nevyplatí investovat do potřebné "infrastruktury". Existence Jednotného trhu a členství ČR v EU s tímto nijak nesouvisí. Pokud jde o problém s knihkupectvím V., můžete se obrátit na ČOI, uvedené jednání má znaky diskriminace spotřebitele.

Diskriminace na základě věku

Spotřebitelka navštívila osobní poradnu SOS v Plzni. Reklamovala sportovní obuv s tím, že prosakuje levá bota. Dle tvrzení spotřebitelky jí nebyla dána prodejcem informace o nevhodnosti této obuvi do vlhka. Dodatek.: tel. dotazem k prodejci nám bylo sděleno, že informace byly dány ústně a i v přiloženém letáčku. Odmítl s ohledem na stáří spotřebitelky (74 let) přistoupit na provedení opravy nebo snížení KC.

Odpověď: Podnikatel se v tomto případě dopustil diskriminace spotřebitele z důvodu věku, odmítnout reklamaci proto, že zákazník je již pokročilejšího věku a oprav či výměna je vlastně bezpředmětná, je jasně diskriminační praktika. Doporučení-obrátit nepísemným podnětem na ČOI, která je oprávněna uložit podnikateli pokutu.

Rozdílné podmínky pro spotřebitele x podnikatele

Dobrý den, potřebuji poradit, zda jednání, se kterým jsem se setkala, je diskriminační, či není (já se domnívám že ano). Zde je nastínění mého problému - koupila jsem si byt v developerském projektu a momentálně jsem ve fázi řešení podoby budoucí koupelny. Vybavení koupelny řeším s firmou S. Objednala jsem si u nich nádrž pro zazdění (závěsné WC) značky Geberit, cena 4182 bez DPH. Podle prospektu S. (i podle informace poskytnuté v jejich prodejně) je k této nádrži ovládací tlačítko zdarma. Jaké bylo mé překvapení, když mi bylo tlačítko naúčtováno (cena 1529 bez DPH)! Na mé ohrazení mi bylo odpovězeno, že tlačítko zdarma je určeno pouze pro maloobchod. Na mou zpětnou argumentaci, že přeci jsem maloodběratel a že tedy mám právo na stejné podmínky, jako ostatní zákazníci, již reagováno nebylo. Jediné, v čem se liším od "běžných zákazníků" je, že mi je odebrané zboží účtováno s DPH ve výši 5% namísto 19% (objednávám u nich totiž rovněž práci spojenou s instalací). V tom snad ale zakopaný pes není. Poraďte mi prosím, jsem v právu? Děkuji. JR.

Odpověď: V tomto případě se zcela jistě nejedná o diskriminaci spotřebitele, k takovému jednání by mohlo dojít, pokud by Vás prodávající diskriminoval pro nějaké Vaše individuální vlastnosti či charakteristiky. Spíše se domnívám, že může být porušen § 8 zákona o ochraně spotřebitele a dochází ke klamání spotřebitele. Samozřejmě, že prodávající má možnost stanovit, že tlačítko bude poskytováno zdarma pouze v případě uzavření kupní smlouvy, nikoli u smlouvy o dílo, což je zřejmě Váš případ. V takovém případě by na to však měl být spotřebitel jasným způsobem upozorněn, jinak jednání zavání klamavou reklamou. Pokud se domníváte, že k tomuto došlo, můžete podat podnět na ČOI nebo Živnostenský úřad.

Nepřijetí platební karty, účtování poplatku za její použití.

Dobrý den, kamenný obchod, který má i svůj e-shop ,nabízí výběr zboží přes internet s možností osobního odběru. Na svých stránkách píše, že pokud si zboží objednáte nebo zamluvíte přes internet, máte nárok na určitou slevu. Háček je ale ve způsobu placení. Na slevu máte nárok pouze platíte-li hotově. Rozhodnete-li se platit kartou, sleva vám nepřísluší (prý kvůli poplatkům bance, které daná firma musí platit, využívá-li možnost platby kartou - to je ale problém firmy, spotřebiteli do toho nic není). Není to diskriminace spotřebitele, který chce platit kartou? Je 21. století a možnost platit kartou by měla být samozřejmostí, domnívám se. Mohou takto firmy "diskriminovat" své zákazníky? RK.

Odpověď: Obecně pokud prodávající poskytuje slevu, záleží jen na něm, jaké nastaví podmínky jejího uplatnění. K diskriminaci nedochází, neboť podnikatel nemá na rozdíl od peněžních prostředků zákonnou povinnost přijímat platební karty. Platba hotově a kartou tak nejsou srovnatelné transakce. Diskriminací je třeba rozumět obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými, viz rozhodnutí NSS 8 As 35/2005-51. Pokud však podnikatel zřetelně informuje spotřebitele o tom, že nepodmíněně přijímá platební karty, následně však takovou platbu odmítne, např. u zlevněného zboží, dopouští se klamání spotřebitele. Z téhož důvodu není diskriminační ani situace, kdy si podnikatel účtuje za použití platební karty poplatek, je-li takový poplatek přiměřený a neodporuje dobrým mravům (Rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 6 zákona o ochraně spotřebitele dle názoru NSS – Nejvyššího správního soudu nastane vždy v případech, kdy zákaz účtování poplatků za využití karty obsahuje smlouva obchodníka s bankou o přijímání platebních karet.).
Odkaz: http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=6772.

Omezování množství nákupu

Mají potravinové řetězce právo limitovat zákazníkům jaké množství určitého druhu potravin např. cukru si smí zakoupit na jeden nákup? - zboží mají dáno do nabídkové akce. Děkuji za odpověď , hezký den L.

Odpověď: Smluvní podmínky pro prodej může prodejce stanovit víceméně jaké chce. Omezení nakoupeného množství zřejmě není v rozporu se zákonem, avšak nemělo by být nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy, diskriminační a především by nemělo působit klamavě.
Pokud by tedy obchod inzeroval určité zboží v akci a v souhrnu těchto ukazatelů by pro spotřebitele nebylo dosažitelné, pak se jedná o nekalosoutěžní jednání - pokud se tak neděje, může se spotřebitel obrátit na Českou obchodní inspekci.

Minimální částka pro platbu platební kartou

Dne 29.7.2007 v odpoledních hodinách na čerpací stanici v Kroměříži jsem potřeboval koupit na svůj automobil samolepku "pro začátečníky" (moje žena udělal čerstvě ŘP a ještě neumí dobře jezdit). Myslím si že to je pro bezpečnost provozu ne z nějakého mého rozmaru. Jaké bylo pro mě nemilé překvapení když obsluha odmítla vzít kreditní kartu s tím, že minimální částka pro přijetí karty je 100,- Kč. Navíc byla obsluha velmi nepříjemná, ale to není předmětem mé stížnosti. Hotovost jsem neměl. Protože jsem kvůli bezpečnosti samolepku chtěl (cena: 15,- Kč) Musel jsem si dokoupit benzín za dalších 85,- Kč. Použil jsem kreditní kartu České spořitelny. Volal jsem do své banky, tam mi řekli pokud to nebyl terminál ČS a.s. tak s tím nemohou nic dělat. Proto se obracím na Vás. Mám doklad o koupi zboží i účtenku platby. Mohu vám je klidně i elektronickou cestou zaslat.
Předem děkuji za prošetření nebo radu jak postupovat. Náhradu sice žádnou nežádám (škoda mi nevznikla), ale domnívám se že šlo o diskriminaci mě, spotřebitele. ZM.

Odpověď: Diskriminací se rozumí zacházení s jedním subjektem bezdůvodně odlišně než s jiným, který se nachází ve srovnatelné situaci, přičemž je jedinec tímto jednáním znevýhodněn. Stanovení limitu pro platbu platební kartou by se skutečně mohlo jevit jako diskriminace těch spotřebitelů, kteří nemají hotovost a chtějí svou kartu použít. Obdobným případem se již zabýval poměrně nedávno Nejvyšší správní soud, který srovnával u spotřebitele platícího hotově a platební kartou „povinnost prodávajícího přijmout určitý typ platidla“. Dle rozboru soudu podnikatel nemá ze zákona povinnost přijímat platební karty (na rozdíl od platby v hotovosti), tudíž spotřebitel platící hotově a spotřebitel platící kartou se nenacházejí ve srovnatelné situaci a o diskriminaci se nejedná (rozsudek NSS č. 8 As 35/2005-51). Nemá-li podnikatel povinnost přijímat platební karty, nemá ani povinnost přijímat platební karty při platbě do určité částky (může si stanovit podmínky, za nichž karty přijímá-takové podmínky ovšem nesmí být diskriminační-musí platit pro všechny stejně). Pokud by ale podnikatel informoval spotřebitele, že přijímá tyto karty bezpodmínečně (tzn. na dveřích provozovny by bylo uvedeno, že přijímá karty, ale nic tom že jen od určité částky), pak by se mohlo jednat o klamání spotřebitele, které je v § 8 zákona o ochraně spotřebitele(634/1992 Sb.) zakázáno.
Stejně tak si může podnikatel stanovit za použití platební karty poplatek, kterým kryje náklady za takové platby. Jiná situace by ale byla v případě, kdy by takový poplatek byl v rozporu se smlouvou uzavřenou mezi podnikatelem a bankovní institucí – pak by se jednalo o jednání v rozporu s dobrými mravy, které zakazuje § 6 zákona o ochraně spotřebitele. Dozor nad dodržováním Zákona o ochraně spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce, ke které můžete dát písemný podnět, ta je oprávněna, shledá-li porušení zákona, udělit podnikateli až několikamilionovou pokutu.

Nedostatek zboží pro spotřebitele menšího vzrůstu

Dobrý den, s diskriminací se setkávám při nákupu v prodejnách oděvů a zejména obuvi. Několikrát mi bylo sděleno, že velikost 36 nemají, protože ji nikdo neobleče. Podstatně horší je však situace u obuvi. Velikost 34 se v našich obchodech nevyskytuje, není prý o ní zájem a prodejny by ji neprodaly. Toto chápu jako diskriminaci, neboť neuspěji v žádném mnou navštíveném obchodě, dochází tady k rozlišování, rozdělování - máš malou nohu, nemáš na nic nárok. V případě nákupu určitého zboží se někdy stane, že prodejna nemá zboží, které požaduji, ale bude ho mít například za 14 dnů, nebo mám možnost jít do jiné prodejny, kde uspěji. U výše uvedené obuvi tomu tak není.

Odpověď: Dobrý den, diskriminací spotřebitele se rozumí neodůvodněně rozdílné zacházení s jedním spotřebitelem nevýhodněji než s jiným za srovnatelné situace. Není možné přikázat obchodníkovi, aby nakupoval a prodával zboží, které mu kupuje jen málo zákazníků – tzn. není po něm poptávka. Jde o problém poptávky a nabídky a principu tržního hospodářství. Podnikatel neodmítá obsloužit zákazníka, z důvodu "společensky nežádoucího", leč z důvodu nedostatku tohoto zboží (k jehož nákupu nemá povinnost). Odmítá Vám poskytnout zboží, které vůbec nemá ve svém sortimentu – nezachází s Vámi rozdílně než s jinými ze své libovůle, ale pro objektivní racionální důvod. Lze jen doporučit pokusit se s některým prodejcem domluvit na objednání příslušné velikosti bot. Mám zkušenost že to prodejci provádějí, např. nestandardní barvu či rozměr, který nemají na prodejně, protože by to neprodali.
S pozdravem a přáním úspěchu.

Bankovní poplatek za vízum

Dobrý den, včera jsem byl na pobočce banky X. vložit peníze na účet třetí osoby jako poplatek za vízum. Banka mi naúčtovala za operaci 50Kč. V sazebníku přitom má jasně uvedeno "Platba v hotovosti na účet složená třetí osobou = 30Kč". Když jsem se ozval, dostalo se mi odpovědi, že pokud platím za víza, stojí to 50Kč dle sekce F sazebníku banky. Přijde mi to těžce nefér, protože dělám vklad na účet třetí osoby a bance může být úplně jedno, zda jsou ty peníze za doutníky velvyslanci nebo za vízum. Stejně tak může být bance srdečně jedno, na koho je ten účet veden. Žádný pas po mně nikdo nechtěl, pouze údaje o vkládajícím, což je ostatně operace totožná jako při vkladu hotovosti na účet. Domnívám se, že v tomto případě jde o neodůvodnitelnou diskriminaci, kdy za stejnou operaci banka požaduje o 66% více peněz. Domnívám se tak správně?

Odpověď: Dobrý den, i přesto, že se nedomníváme, že tento poplatek je diskriminační, zarazil nás a tak jsme učinili dotaz na příslušnou banku i na finančního arbitra. Dle odpovědi banky je poplatek za příjem platby za víza ve prospěch účtů zastupitelských úřadů skutečně 50,- za 1 cestovní pas. Tento poplatek je účtován podle platného sazebníku, který je k dispozici na webové stránce. Diskriminací se rozumí jednání, včetně opomenutí kdy je, bylo nebo by bylo s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Diskriminací není pokud je takové jednání objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. V případě poplatku, který si banka vybírá se dle našeho názoru nejedná o diskriminační jednání, neboť tento poplatek je pravděpodobně ovlivněn řadou dalších okolností - není nám např. známa dohoda mezi institucí a cizí ambasádou; výše poplatku může být ovlivněna právě dohodou mezi institucí a cizím zastupitelským úřadem, případě banka může poplatek zasílat do ciziny na účet toho kterého ministerstva zahraničních věcí, do některých zemí prostřednictvím korespondenční banky, výše poplatku může krýt zvýšené náklady s ním spojených atp.
Nemáme pro Vás bohužel uspokojivější odpověď, pokud ale nesouhlasíte s poplatkovou politikou bank v České republice, doporučuji Vám podívat se na webové stránky www.bankovnipoplatky.cz, kde se mj. také můžete připojit k petici proti těmto poplatkům.

Neposkytnutí úvěru cizinci

Dobrý den, jeden z nejhorších diskriminačních příkladů chovaní vůči cizincům, je postup banky XY. Je to jediná banka, která dokonce tím i porušuje zákon, která neposkytuje žádný produkt cizincům, dokonce ani s trvalým pobytem /kromě možností, aby jím svoje peníze svěřili na jejím účtu. A aby jích pojistili!? Prosím, abyste mě, jako cizinku s trvalým pobytem, a členku SOS, a i ostatní lidí kterých se to týče, od banky XY ochránili před diskriminaci, porušováni zákona a základních lidských prav. Děkuji.

Odpověď: Vážená paní, v souvislosti s Vaším problémem, s nímž jste se obrátila na SOS, bychom Vám rádi sdělili, že odmítnutí poskytnout službu z důvodu cizí státní příslušnosti je možno považovat za diskriminaci. Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. ve svém § 6 diskriminaci zakazuje. Výslovně říká, že prodávající nesmí spotřebitele diskriminovat. Diskriminací se rozumí jednání, včetně opomenutí kdy je, bylo s fyzickou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Současně takové jednání není objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení nejsou přiměřené a nezbytné. SOS si uvědomuje skutečnost, že případné vymáhání pohledávky musí mít úvěrová společnost účinným způsobem zabezpečeno. Neztotožňujeme se však s názorem, že takovým zajištěním je institut českého státního občanství. Není možné tvrdit, že toto zvýšené riziko je paušálně spjato se všemi občany majícími jiné než české občanství. Vždy je nutné posoudit majetkové a osobní poměry konkrétního žadatele (zejména zda doba povoleného pobytu v ČR pokrývá alespoň dobu splatnosti úvěru, zda je předmětná kupovaná nemovitost umístěná na území ČR, zda má žadatel příjmy na území ČR). V těchto souvislostech stanovení kritéria českého občanství neodůvodněně znevýhodňuje skupinu spotřebitelů, kteří by jinak ostatním podmínkám úvěru mohly dostát, a je tudíž diskriminační. Legitimním cílem nerovného zacházení je zabezpečení vymahatelnosti pohledávky, která může být u cizího státního občana rizikovější, zvolené opatření prostřednictvím institutu státního občanství však nepovažujeme za přiměřený a nezbytný prostředek k jeho dosažení. Dozorovým orgánem je v této oblasti Česká národní banka.

Nepřijímání platebních karet na poště

Na poště není možné platit jakoukoliv platební kartou, platit se dá pouze kartou Poštovní spořitelny. Jedná se o diskriminaci zákazníka či nikoliv?

Odpověď: Nejvyššího správního soudu zaujal ve svém judikátu stanovisko, že podnikatel nemá povinnost na rozdíl od peněžní hotovosti přijímat platební karty, a nepřijímání platebních karet neznamená diskriminaci spotřebitele. Je tak jen na úvaze obchodníka, zda a jakou kartu bude přijímat. Dle tvrzení České pošty ji Poštovní spořitelna poskytla výhodně určité vybavení - vybavila bezplatně přepážky všech pošt snímači čipových karet, které jiné karty, než karty vydané Poštovní spořitelnou, neakceptují. Dle tvrzení Pošty si je vědoma toho, že i klienti ostatních bank mají zájem platit na poště za služby platebními kartami. K tomu je nutno vybavit přepážky pošt univerzálními snímači, které budou akceptovat i ostatní karty. Vzhledem k finančním nákladům Pošta počítá výhledově s tím, že bude možno na poštách akceptovat platební karty i ostatních bank. Z hlediska případného poškozování ostatních soutěžitelů – podnikatelů by problematický byl případ, pokud by Česká pošta nechtěla umožnit za obdobně nastavených podmínek jako má Poštovní spořitelna ostatním bankám, aby za poštovní služby mohlo být placeno i jejich kartami. Dále se nedomníváme, že by kritérium možnosti platit kartou i na poště ovlivnilo koncového zákazníka při výběru karty více než ostatní vlastnosti (poplatky, možnost kontokorentu, typ karty, možnost platby a nákupu přes internet, výše transakce, úrok z částky na účtu ... atd. ) proto nedochází k nastavení nerovných podmínek pro konkurenční soutěžitele - banky.

Nákup v Makru

Poslouchal jsem v rozhlase pořad o diskriminaci v obchodech a chtěl bych se zeptat zda je diskriminace i to, že v Makru nevpouštějí s rodiči malé děti do obchodu a jak se proti tomu bránit. Děkuji.

Pakliže by se na nákup v Makru vztahoval zákon o ochraně spotřebitele, dal by se Vámi popsaný případ posoudit jako diskriminace spotřebitele ve smyslu ustanovení § 6 zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) - nerovné zacházení na základě rodičovství. Vztah provozovatele obchodního řetězce Makro a jeho zákazníků je ovšem právním vztahem obchodně-právním, nikoliv občanskoprávním (nejedná se o spotřebitelské smlouvy, ale vztahy mezi podnikateli), proto zde podle našeho názoru není možnost dozorových orgánů (České obchodní inspekce) chránících zájmy spotřebitelů zasáhnout. Váš podnět můžete zkusit adresovat místně příslušnému živnostenskému úřadu pro možné podezření z porušení zákona o živnostenském podnikání.

Členství v družstvu

Stavební bytové družstvo D. má ve svých stanovách uvedeno, že členem tohoto družstva se může stát pouze zletilý občan ČR s trvalým pobytem na území ČR. Je to v pořádku?

Odpověď: V řadě bytových družstev je ve stanovách ustanovení, že členský podíl nesmí být převeden na cizince, což je jasně diskriminační kritérium. Tento požadavek považujeme za diskriminační, neboť z členství v družstvu a tak nabytí členského podílu v tomto družstvu není umožněno osobám jiné než české národnosti.

Autopůjčovna - rozdílné podmínky pro cizince

Dobrý den, chtěl bych přispět Vaší sbírce zkušeností s firmami. Nedávno jsem uzavřel smlouvu s firmou Ax. - jedna se o autopůjčovnu v Praze. Myslím, že okolnosti nabídky nejsou docela legální a došlo k diskriminaci, protože jsem cizinec (doufám, že nicméně dokážu popsat situaci.) Na internetových stránkách uvádí firma "Neomezený limit ujetých km". Totéž je uvedeno ve zprávě, kterou mi automaticky poslali mailem (můžu Vám ji dát). V den vyzvednutí však vyprávěl prodavač, že neomezený je limit jen, když se dodatečně uzavírá vyšší pojištění. Ukázal jsem mu dokonce výtisk potvrzeni, ale on jen řekl, že jsou to jejich pravidla. Mluvili jsme v angličtině, jeho kolega pak něco k němu hovořil v češtině (asi tušící, že tomu nerozumím), z čeho vyplývalo, že jsem nebyl prvním zákazníkem který si stěžoval na to, že nabídka uvedená na internetu je docela jiná než pak v kanceláři firmy.
Mimo to mam pocit ze došlo k diskriminaci, i když mi z toho nevznikla žádná škoda. (Četl jsem o Vašem projektu o diskriminaci, možná, že můj případ je nějak zajímavý). Cizinci jinak než tuzemci musí v té firmě jako kauci předkládat kreditní kartu, na které se blokuje suma kauce. Nestačilo jim ze jsem občan EU a mam trvaly pobyt v ČR, ukázal jsem také doklad trvalého pobytu. Asi bylo rozhodující kriterium, že jsem cizinec. Tak, konec konců jsem platil víc než jsem předtím počítal, protože v poslední chvíli nemůžu zařídit jiný vůz. Nebudu už nic podnikat kvůli této věci, ale možná, že bude informace zajímavá pro Vaši práci.

Odpověď: Společnost inzeruje na svých webových stránkách v českém znění, že vypočtená cena obsahuje neomezený počet ujetých km. Totéž je uvedeno ve zprávě, která je automaticky zaslána spotřebiteli e-mailem. Pokud jde o anglické znění stránek reklama o limitaci ujetých km nehovoří vůbec. Bližší informace nejsou uvedeny ani ve vlastní objednávce, ani v obchodních podmínkách. Až na naši žádost autopůjčovna poskytla informaci, že v ceně je 100 km za den. V uvedeném jednání spatřujeme klamavé jednání podnikatele podle § 5 zákona o ochraně spotřebitele ( 634/1992 Sb.), kdy podnikatel užívá v rozporu s požadavky odborné péče praktiky, které jsou způsobilé poškodit spotřebitele a v praxi k tomuto poškozování skutečně dochází, neboť nepravdivý, respektive opomenutý údaj je způsobilý podstatně ovlivnit spotřebitelovo rozhodování, zda danou službu využít či nikoli.
Jde-li o garanci/kauci ve výši 10 000 Kč, tak ta je na webových stránkách zmíněna  - dle tvrzení autopůjčovny ji klient buď poskytne hotově nebo prostřednictvím blokace jeho karty. Dozorovým orgánem je v případě klamavých praktik Česká obchodní inspekce, jde-li o tištěnou reklamu je dozorovým orgánem Krajský živnostenský úřad.

Parkovací zóny v Praze

Dobrý den, plánujete zahájení řízení s Hlavním městem Praha (popř. jednotlivých městských částí) ohledně různých cen v zónách placeného stání pro občany s trvalým pobytem v Praze a bez něj? Ceny jsou jednoznačně diskriminační na základě bydliště, což již několik soudních kauz zakázalo. Děkuji za informaci.

Odpověď: Magistrát hl. m. Prahy se problematickou situaci s parkováním rozhodl řešit, s cílem ulehčit situaci těm, kdo v Praze (jednotlivých městských částech) bydlí, pracují, zkrátka mají k těmto místům určitým způsobem úzkou vazbu. Bohužel znevýhodňuje skupinu obyvatel, která nemá v Praze trvalý pobyt, ale fakticky zde bydlí – ať už na základě nájemní či podnájemní smlouvy. Rada hlavního města Prahy přijala na základě zákona o pozemních komunikacích nařízení, které v souladu s výše zmíněným zákonem zavedlo parkovací systém (tzv. modré zóny) v městských částech (dále jen MČ) 1,2, 3 a 7, který vylučuje z možnosti získání parkovací karty občany, kteří nemají v těchto částech přihlášen trvalý pobyt, nevlastní tam nemovitost či jako podnikatelé tam nemají provozovnu. Domníváme se, že zvolené kritérium trvalého pobytu uvedené v zákoně je diskriminační a v rozporu s lidskými právy a základními svobodami, jmenovitě s článkem 3 Listiny základních práv a svobod, neboť neodůvodněně vylučuje ty, kteří v MČ žijí, pracují a také přispívají do rozpočtu. Město tak odmítá poskytnout službu za srovnatelných podmínek té skupině obyvatel MČ, která v ní nemá trvalý pobyt. Institut trvalého pobytu totiž v současné době již nereflektuje skutečnost, kde občan opravdu bydlí. Občané vyloučeni z možnosti získat parkovací kartu jsou tak odkázáni na odstavná parkoviště, kterých ale není v MČ dostatek a jsou v porovnání s parkovacími kartami nepoměrně nákladnější. Diskriminací se rozumí jednání, včetně opomenutí kdy je, bylo nebo by bylo s osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Diskriminací není pokud je toto jednání objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Jak výše uvedeno, chápeme objektivnost a legitimnost cíle tohoto opatření, ale domníváme se, že prostředky k jeho dosažení nejsou přiměřené a nezbytné. Tohoto cíle by se mělo dosáhnout jinak, méně drastickým způsobem, který by nediskriminoval občany v MČ bydlících.
SOS je toho názoru, že ustanovení zákona a jeho následné provedení by mohlo být diskriminační. Modré zóny se nelíbí také některým zákonodárcům. Podnět na zrušení, zákona, respektive modrých zón v Praze podalo 41 sociálně-demokratických poslanců Ústavnímu soudu.

Letištní taxy

Mnoho let používám k dopravě na dovolenou leteckou dopravu. Jako ekonom, tj. člověk znalý problematiky nákladových(cenových) kalkulací, nerozumím tomu, proč konkrétně u CK je letištní taxa pro evropské destinace účtována ve výši cca 2500 Kč a pro mimoevropské destinace cca 6500 Kč. Je přitom naprosto evidentní, že cestujícímu jsou na letišti poskytovány při odbavení naprosto stejné služby, ať letí třeba do Vídně nebo na Nový Zéland. Řeknu-li to jinak, náklady s pobytem cestujícího na letišti jsou vždy stejné, ať letí kamkoliv. Rozdíly v letištních taxách jsou z mého hlediska těžko pochopitelné. Letištní taxa hradí Letišti Praha náklady s jeho provozem, plus zisk(doufejme, že jeho výše není v rozporu s tzv. dobrými mravy). Pokud při účtování l. taxi se letiště řídí "pravidlem" čím dražší letenka , tím vyšší taxa, šlo by podle mého názoru o znevýhodnění určité skupiny spotřebitelů. Děkuji.

Odpověď: Výše letištních tax, které jsou začleněny v ceně letenky (respektive v ceně leteckého zájezdu) se odvozují jednak např. z poplatků za odlétajícího cestujícího, které vybírá Letiště Praha, s.p.(výše je stanovena paušálně bez ohledu na cílovou destinaci) a dále také z poplatků cílového letiště (jde opět o poplatek za odlétajícího cestujícího a může jít také o příletové poplatky). Nejsme schopni bez bližších informací posoudit, zda CK účtuje spotřebiteli výši letištních poplatků v souladu s odůvodněnými náklady, které jí vznikají (které jsou hrazeny letišti). Je věcí bližšího posouzení, zda nedochází k neodůvodněnému nerovnému zacházení, případně klamání spotřebitele o výši konečné ceny apod. Doporučujeme podat podnět k ČOI.

Inkaso

Dobrý den, je možné, aby si vysokoškolské koleje stanovily podmínku, že se ubytování může platit inkasem jen z účtů bank, které si oni vybrali (ČS,KB,PS,ČSOB a eBANK)? Mají u nich sběrné účty. Chci zrušit svůj účet u ČS, z důvodu plánovaného přechodu k mBank, toto je mě ale v podstatě znemožněno, protože inkasní platbu z mBank neakceptují. Musím mít prý účet zřízený u jedné z výše uvedených bank.

Odpověď: Popravdě jsem se ještě nesetkali s tím, že by nebylo možné provést inkasní platbu z bankovního účtu některé z bank, tato situace panovala dříve, kdy některé 3. osoby umožňovaly inkaso jen od České spořitelny. Zákon ukládá povinnost přijímat hotovost, formy bezhotovostního platebního styku se budou odvíjet od smlouvy s bankou. Pokud by ale jedinou možností jak platit za koleje bylo inkaso z těch vymezených bank, tak se domníváme, že by o diskriminaci šlo.